Tomáškovy dojmy z Edmontonu: McDavid snad ani není člověk. Co umí Draisaitl česky?
Centr, křídlo, elitní formace, první přesilovka, čtvrtý útok, tribuna... David Tomášek na vlastní kůži a v přímém přenosu poznává způsoby práce v NHL. „Je to jiný svět,“ líčí v rozhovoru pro deník Sport a web iSport. Od Edmontonu dostal životní šanci trávit den co den po boku Connora McDavida či Leona Draisaitla. Je to obrovská škola, při níž nikdy neví, co ho čeká druhý den. „Ale být tady je zároveň výsada, úžasná šance a s tím související požadavek na výkon. Jinak to ani být nemůže,“ hlásí ze zámoří 29letý mistr světa z Prahy.
Ve Švédsku se vypracoval v nejlepšího útočníka, díky čemuž si obstaral vstupní kódy na první světovou scénu. Navíc do kabiny ke Connoru McDavidovi a Leonu Draisaitlovi, k obletovaným superhvězdám NHL. Zážitek se vším všudy. Zároveň i nutnost pochopit jejich myšlenkové pochody, jinak si to s nimi nestrčíte. „Věřím, že jsou spokojeni, co pro ně zatím odvádím. Sám cítím, že mě celkem berou. Že to není ve stylu: Ty si stoupni támhle do rohu a dělej tohle…“ popisuje David Tomášek společné fungování s hokejovými esy.
Jak to všechno dává vaše hlava?
„Upřímně, je toho hodně. Spousta lidí se mě ptá, jaké to tu je, jaký je McDavid a podobně. Rád bych hrál hokej a soustředil se jen na něj, ale asi se nedá čekat nic jiného, pokud už takové místo máte. Pokud přijdete z Evropy a najednou jste na přesilovce s Connorem nebo s Leonem Draisaitlem. Specifické je to i z toho důvodu, že začnete ve čtvrtém útoku, najednou vás výtah doveze do první k těm dvěma. Je kolem toho vždycky velké haló.“
Co si budeme povídat, první přesilovka vedle McDavida a Draisaitla je jen pro pár vyvolených na světě. Jak k výzvě přistoupit, aby to k něčemu vypadalo?
„Snažíte se na všechno co nejrychleji zvyknout, hrát co nejlíp, vydat ze sebe to nejlepší. Zároveň chcete jít na led i s tím tu hru si užít. Taky vytěsnit očekávání, což není úplně lehké. Pro mě je neuvěřitelné, jak skvěle Connor s Leonem zvládají všechen ten tlak. Každý zápas na ně nejvíc svítí a takhle to mají deset let v kuse. Pozornost je na ně upřená maximálně, hlavně tady. Kanadská média, to je navíc úplně jiný svět než kdekoli jinde.“
Co je pro vás největší nezvyk?
„Jak se tu všechno neustále mění. Mám třeba půlku zápasu s Connorem, pak jdu hrát s někým jiným, takže je zapotřebí okamžitě reagovat. Jednou hraju na centru, pak na křídle. Z Evropy jsme zvyklí, že se lajny moc nemění a pozice vůbec, jako centrovi se mi křídla prakticky neměnila. Tady je to jinak. Co mi od kluků v kabině bylo řečeno, Edmonton je v tomhle směru specifický i na běžné standardy NHL. Je tu zvykem kluky od sebe často roztrhávat a lajny míchat. Každý zápas je dobrodružství, nikdy dopředu nevíte, jakým směrem to půjde. Obyčejně hrajeme na začátku víceméně všichni a postupem času Connor s Leonem dostanou víc prostoru. Jsem rád, že mi na přesilovce naskáče pár minut navíc.“
Málokdo si umí představit tu tíhu, kdy naskočíte do přesilovky s nejlepšími hráči světa, jako nováček v NHL a teď víte, že musíte okamžitě zaujmout. Co se ve vás všechno odehrává?
„Určitě to není snadné, navíc má role na přesilovce není úplně můj hokej, který hraju poslední roky. Tady jsem před bránou a cloním.
