Věčná škoda. Vzhledem k tomu, že čeští junioři nastoupili proti největšímu favoritovi turnaje, který se v závěru zataženě bránil českým výpadům, lze vystoupení hodnotit jako nejlepší na turnaji. Společně s utkáním proti Rusku. I tak to bohužel znamená, že to byla po prohře 0:3 pro tým kapitána Jana Myšáka poslední zastávka. „Ano, bez branek se vyhrát nedá. V závěru jsme ještě věřili, že to můžeme zdramatizovat, bohužel to nevyšlo,“ pronesl zlomeně kapitán.
Češi soupeře přestříleli, Kanaďané se v zápase mnohdy dlouhé minuty horko těžko dostávali do velkých šancí. Výběr Karla Mlejnka potvrdil slova o obrovské dřině. Po závěrečném hvizdu navíc bylo patrné, že výroky o víře v postup nebyly pouze pro média. Hráči jim věřili.
Zklamané tváře na konci duelu, slzy Radka Mužíka, Radka Kučeříka a zastřený hlas Jana Myšáka na tiskové konferenci o tom rozhodně svědčí. „Tahle parta a tenhle tým byly pro mě jako druhá rodina. Jsme strašně zklamaní, že to nevyšlo,“ ucedil Myšák.
Poměrně překvapivý byl kanadský přístup k celému utkání. Z tamního tábora šly před utkáním do éteru jen slova chvály, co se týče českého týmu. „Myslím, že si málokdo uvědomuje, jak těžkou skupinu Češi měli. Měli by mít větší kredit,“ poznamenal kanadský kouč André Tourigny. A na výkonu jeho svěřenců bylo patrné, že na prvním místě je obrana. Především po dvou vstřelených brankách v úvodní třetině. „Tyhle dva góly zásadně ovlivnily celé utkání,“ řekl trenér Karel Mlejnek.
Kanadská gólová show se nekonala, ofenzivní tance se nechaly v základní skupině. Hlavní cíl byl nepustit protivníka do šancí. A to se dařilo. Žádná z českých útočných formací si nevytvořila v průběhu duelu vyloženou gólovou příležitost. „Bylo hrozně těžké se do šancí dostat. My jsme se tlačili do střely ze všeho, dokonce jsme je přestříleli, ale nemůžeme vyhrát, když nedáme gól,“ zopakoval Myšák.
Chválil Mlejnek i soupeř
Podobná ale byla situace i na druhé straně. „Chci vzdát obrovský kredit našemu týmu,“ ocenil výkon svěřenců Karel Mlejnek.
Před bitvou šel z Kanady až strach, realita ale byla odlišná. Češi navázali na obranný výkon proti Rusku a ve druhé i třetí třetině hráli s favoritem poměrně vyrovnanou partii. „Byli strašně dobří v obraně, všechno blokovali, neustále jste cítili, že je máte za zadkem. Nebylo to pro nás snadné,“ smekl forvard javorových listů Peyton Krebs.
Jestli se téhle partě juniorů něco podařilo, byl to pocit obrovské sounáležitosti a jedné velké party, kterou tým dovedl vyvolat i na dálku. „Jsem extrémně hrdý na tuhle naší druhou rodinu. Vy do toho samozřejmě nemáte možnost tolik vidět, ale my, co jsme tu byli pospolu, to bylo něco neuvěřitelného. Nikde jinde sem to nezažil, ta soudržnost byla nesmírná,“ popsal týmovou atmosféru český kapitán.
„Musím jen souhlasit. Opravdu to tady pro nás byla jako druhá rodina. Je to pro nás teď strašně těžké, ale musíme jít dál. Je tu plno dobrých hráčů, všichni mají na to se jednou hokejem živit,“ doplnil parťáka obránce Radek Kučeřík.
Pochvala za dobrý výkon v posledním zápase přišla také od trenéra reprezentačního áčka a šéftrenéra Českého hokeje Filipa Pešána. „Kluci, rvali jste se do posledních minut a odehráli jste s Kanadou dobrý zápas. Bohužel zklamání trvá. Chci popřát klukům ročník 2001 úspěchy v dospělém hokeji a těm mladším vzkázat, aby přenesli tuto unikátní zkušenost domů těm, kteří neví, jak vypadá světový mládežnický hokej,“ napsal Pešán na Twitter.
Kluci, rvali jste se do posledních minut a odehráli jste s Kanadou dobrý zapas. Bohužel zklamání trvá. Chci popřát klukům ročníku 2001 úspěchy v dospělém hokeji a těm mladším vzkázat, aby přenesli tuto unikátní zkušenost domů těm, kteří neví, jak vypadá světový mládežnický hokej.
— Filip Pešán (@PesanFilip) January 3, 2021
Je pravda, že na kanadské šikuly pouhá soudržnost nestačila. Český celek tak na juniorském šampionátu zůstal u nelichotivé bilance jednoho postupu do semifinále za posledních deset let.
Přesto je však třeba dát hráčům kredit, jak řekl trenér Mlejnek. Hráči jako Rychlovský, Koffer, nebo Lang předvedli, že v krvi mají obrovskou bojovnost. Výkony mladičkých obránců Stanislava Svozila a Davida Jiříčka, jenž byl vyhlášen jedním ze tří nejlepších Čechů na turnaji, jsou nesmírným příslibem do budoucna. A na závěr tolik zmiňovaná obětavost. Tenhle tým jezdil na doraz, lehal do střel, žral led. Z hlediska přístupu nelze hráčům vytknout nic, pro úspěch udělali mezi mantinely maximum. Přesto však nešlo přehlédnout, že špička byla jinde.
Tři nejlepší Češi dle direktoriátu turnaje:
Radek Kučeřík (obránce)
David Jiříček (obránce)
Jan Myšák (útočník)
