Svého otce si dobíral, že jméno Augusta dostal na mapu NHL on a tudíž toho v hokeji dokázal víc. O kom je řeč? O Patriku Augustovi a jeho tátovi Josefovi. Prvně jmenovaný v Göteborgu před pár dny rozjel tradičně ostře sledovanou misi hokejové dvacítky, která má na co navazovat. A druhý? Co říci k trenérovi, jenž dvakrát dovedl národní tým k titulu mistrů světa a jednou u toho byl jako pravá ruka Ivana Hlinky? Muž, jenž vedl našlapaný tým na olympiádě v Salt Lake City 2002, kde u toho ještě byli hráči NHL?
Ti dva neměli spolu jen krásný vztah otce se synem, byli zároveň i kamarády a parťáky. Patrik si tuze vážil otcovy práce, kterou u národního týmu vykonal. Ta byla zprvu lehce zpochybňovaná tím, že veškerá sláva se dávala Hlinkovi či jeho hokejovým synům. Ale úspěchy, lépe řečeno triumfy Josefa Augusty docenil čas.
Pro Patrika byl vzorem číslo jedna. V hokejové lopotě i mimo ni. Jakmile si Augusta junior usmyslil, že půjde v tátových šlépějích, dostal od něj píšťalku a stopky. A navrch všeříkající pokyn: „Hlavně to neposer…“ Tahle historka se stala hodně známou.
Josef Augusta už tu dlouho není, zemřel v únoru 2017 ve věku sedmdesáti let. Zatímco na ledě leckoho přepral a porazil, ať už kličkou, střelou nebo vtipnou stahovačkou či gólem a pak i na střídačce šikovným taktickým manévrem, jako kmet se musel sklonit před rakovinou slinivky. Mrcha byla silnější. „Na tátu si vzpomenu každý den. Vždycky si říkám, co by v té které situaci udělal on. Předal mi spoustu nesmírně užitečných rad a dodnes se jich držím,“ říkal posléze Patrik Augusta.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
