PŘÍMO ZE ŠVÉDSKA | Euforie po čtvrtfinálovém vyřazení Kanady se vypařila. V semifinále mistrovství světa juniorů nestíhali Češi hlavně v závěrečné třetině a prohráli se Švédy 2:5. Rozhodnutí přinesla poslední část, kdy domácí dokázali rozhodnout do té doby vyrovnaný duel třemi trefami. „Skočili jsme do utkání skvěle. Bohužel jsme pak zase na chvilku vypadli z našeho plánu a to nás na konci mrzelo,“ posteskl si po porážce Jiří Kulich.
Švédský tým měl před semifinálovým bojem nejlepší přesilové hry na turnaji. Úspěšnost dokázal vytáhnout na fantastických 42,11 %. A svou kvalitu v početní výhodě ukázal i českým mladíkům. Už po pár sekundách propálil v čase 45:14 Michaela Hrabala kanonýr Jonathan Lekkerimäki a poslal svůj tým do klíčového vedení.
„Potom, co dali gól na 3:2, jim trochu narostla křídla,“ byl si dobře vědom rozhodujícího momentu Patrik Augusta.
Bylo to přitom jedno jediné vyloučení, které jeho tým domácím dopřál. Od inkasované branky už si seveřané zbytek zápasu pohlídali. Národní tým sice zbraně nesložil a snažil se tlačit dopředu, místo vyrovnání ale přišly další dvě trefy, které duel definitivně rozhodly.
„Měli jsme přečíslení čtyři na dva, které jsme špatně vyřešili, a dostali z něj čtvrtý gól. Euforie domácích potom byla znát a nám už se trochu začaly klepat ruce,“ hodnotil zlomové okamžiky hlavní trenér.
Český tým mohou mrzet promarněné šance, jenže na kdyby se nehraje. Jak Jiří Kulich, tak Ondřej Becher jeli samotní na Havelida. Domácí gólman ale jejich velké příležitosti dokázal pokrýt.
„Šance jsme měli, ale góly bohužel nedali. Švédové ale měli také spoustu příležitostí, které neproměnili, byli lepší a vyhráli,“ nevymlouval se na slabší produktivitu střelec prvního gólu Matyáš Melovský.
Hrál se jiný hokej než ve čtvrtfinále s Kanadou. Domácí často obraceli hru a snažili se držet na kotouči. Čeští hráči jim to ale znepříjemňovali výborným napadáním. Bylo znát, že z boje se zámořským soupeřem jsou zvyklí na větší rychlost a přímočarost.
Michaelu Hrabalovi, který se výrazně podepsal pod čtvrtfinálový úspěch, dělaly v utkání největší problémy střely švédských obránců. Hlavně u prvního gólu nemůže mít čisté svědomí. Po střele nejproduktivnějšího švédského obránce Theo Lindsteina totiž nedokázal udržet puk v lapačce a ten zapadl do sítě.
„O střídání gólmanů jsme neuvažovali, za mě to laciné branky nebyly. Bylo to výborně sehrané. Takovou střelu, jako má Sandin-Pellikka, jsem dlouho nikde neviděl,“ nehledal problém v brankáři Augusta.
Na začátku třetí dvacetiminutovky ale český brankář stejně jako proti Kanadě čaroval a mařil pokusy nejproduktivnějšímu hráči domácích. Na postup to ale dvacítce bohužel nestačilo.
Národní tým měl opět jako ve čtvrtfinále skvělý nástup do utkání. Švédové začali hodně opatrně a junioři je dokázali potrestat. Melovský, který na turnaji plnil výhradně roli nahrávače (0+7), vstřelil svůj první gól v nejlepší možný okamžik. Dokázal zužitkovat výbornou práci Sebastiana Redlicha.
„Byl to takový náhoďák. Dostal jsem puk mezi kruhy a hodil ho na bránu. Se štěstím tam spadl, ale radši bych byl, kdybych gól nedal a vyhráli jsme,“ neskrýval hořkost Melovský.
Zaplněná Scandinavium aréna byla na začátku poněkud v útlumu, stejně jako jejich oblíbenci. Postupně se ale dostávala do varu a švédskému týmu vytvořilo přes 11 tisíc fandů bouřlivou atmosféru.
Nadstandardně si opět vedl nejmladší člen výběru Tomáš Galvas. Sedmnáctiletému obránci se ze semifinále nerozklepala kolena a patřil k nejlepším českým bekům. Byl silný na kotouči, výborně rozehrával a nebál se podpořit ofenzivní výpady. Dokázal si rovněž poradit se silnými švédskými útočníky. V osobních soubojích působil i přes svou útlou postavu jistě a častokrát z nich vzešel vítězně.
Ani jeho výkon ale nedokázal pomoct mančaftu k vítězství. „Každým dalším zápasem se snažím být ještě více na puku. Bylo to ale těžké utkání, protože Švédové dobře bruslili,“ přiblížil benjamínek týmu, který bude hrát v pátek od 15 hodin o bronz.
