K vzteku je, když vám vyjednanou celebritu z NHL odstaví výstupní prohlídka. Smutné je, pokud vytipovaný hráč vrátí pozvánku, byť je zdravý, ve formě. A hloupé je, pokud oslovený hokejista reprezentaci rád pomůže, avšak start mu zakážou jeho agenti. Složitosti konstrukce výpravy pro květnový šampionát v Paříži otevřeně popisuje Josef Jandač, kouč národního týmu.
Sedl si ke stolu a otevřeně spustil, jak skládá hokejové kostky k sobě. Zámoří a Evropa. Josef Jandač tvoří mix, který vezme na mistrovství světa do Francie. Kolikrát i kroutí hlavou, co všechno hráč řeší, ale jsou i jiné případy. „Nikoho neodsuzuju, tenhle byznys chápu,“ říká trenér reprezentace.
Nemáte už hlavu kolem z toho, komu v NHL končí smlouva, komu ne, kdo chce přiletět na mistrovství, kdo má nějakou bolístku?
„To k tomu nějak patří, u každého hráče je to trochu jiný příběh a není to jednoduchý. Ale zase je nás na to dost a úkoly jsme si rozdělili mezi sebe.“
Nosíte všechny informace v hlavě?
„To by nešlo. Všechno mám v počítači.“
Je třeba vycítit, kdo si přeje pět telefonů za sezonu, kdo by to bral jako otravování a naopak?
„Na konci Světového poháru jsme všem klukům, co hrají v Americe, řekli, že bychom je chtěli požádat, pokud to bude jen trochu možné, aby na akce jezdili. Český hokej je potřebuje, počet kluků v NHL se zmenšuje. Když dřív jeden odmítl, byli tam dva, kteří ho plně nahradili. Teď když vám dva vypadnou, je to oslabení.“
A kdyby to bylo jen kvůli zranění...
„Musíme respektovat, co dnes je, tedy smlouva, výstupní prohlídka... No a taky bylo letos hodně porodů.“ (usmívá se)
Jasně, docela limit při sestavování soupisky, to dá rozum...
„Právě, dětí se klukům dost rodilo za mořem i tady v Evropě. Doufám, že ze všech budou hokejisti, jestli budou dobrý jako tátové, věřím, že s naším hokejem do budoucna něco uděláme. A víc nevím, co bych k tomu řekl.“
Nic nenecháváme na poslední chvíli
Není to tak dlouho, kdy trenéři sypali jména, koho na mistrovství světa z NHL chtějí a koho osloví. Vy si telefony do zámoří necháváte spíš na poslední chvíli?
„Nenecháváme nic na poslední chvíli. Jenže kluci vám řeknou, že pokud nebude tým v play off, přijedou, to je A. Pak je tady ale ještě B, výstupní prohlídka, a C, tedy smlouva. Někteří kluci mají před podpisem, mohou dostat kontrakt ještě před mistrovstvím a jedou. Nebo ne a nejedou. Abych teď říkal nějaká jména, když ještě nevím, jak to dopadne, je blbost.“
Ale nějaký okruh, koho byste chtěli, máte...
„Máme nějaký výběr kluků, u kterých víme, že u nich play off nebude, mají smlouvu, mohou jet a teprve až projdou výstupní prohlídkou, řekneme si, že na sto procent jedou.“
Vnitřně ten postoj chápete, že když hráč z NHL nemá smlouvu, vám poděkuje za zájem, ale na mistrovství světa radši nejede?
„S klukama v realizačním týmu jsme se o tom bavili, dřív neměli smlouvu a stejně řekli, že jedou na nároďák. Ale byla jiná doba.“
V čem?
„Třeba zavolám Pastrňákovi , zeptám se ho, jestli chce jet, a on hned vypálí, že přece nebude čumět na mistrovství světa z gauče, když Boston nebude v play off . Říkám mu: ´Ale Pasta, nemáš smlouvu.´ On, že nevadí, že nebude na gauči, chce hrát hokej. Pak mluvíte s agentem, který vám ale poví, že nikam hráč nepojede, protože jsou před podpisem víceleté a drahé smlouvy, takže nikdo nebude riskovat zranění. No, a že by Pasta rád jel? Agent vám řekne, že oni ho nepustí. Hotovo. Takže takový je dnes způsob.“
Jasně, i agentovi jde o peníze...
„Jo. Třeba teď dostávám otázky k olympiádě, co si o tom myslím, jestli hráči z NHL pojedou. Odpovídám na to pořád dokola... Neovlivním to. A s čím nic neudělám, tím se nezatěžuju. S domlouváním posil z NHL na mistrovství je to hodně podobné. Můžu si napsat všechny možné hráče, jaké chci. Ale je tam hrozně moc faktorů, se kterými nehneme. Takže proto nemá cenu teď házet jména. Chci dát taky motivaci hráčům, kteří se o nominaci perou na srazu. Když uvidí, že jede Krejčí , Voráček ... Spočítají si místa a řeknou, že je to v háji.“
Vývoj se mění, tolik hráčů už nemáme
Řekl jste si někdy, že to uděláte třeba jako kdysi Ivan Hlinka ? Nasázím jména a uvidím, jestli hráči z NHL přijedou, nebo ne.
„To už nejde. V dobách Ivana Hlinky, pana Augusty nebo pana Hadamczika to bylo tak, že jste si napsali jména, když nejela, napsali jste jiná a rozdíl nevidíte. Před tréninkem jsme se o tom zrovna bavili. Už tolik hráčů nemáme. Mám v počítači různý verze, barvy, kdo by mohl, nemohl... Ale ten vývoj se zkrátka strašně mění.“
Někdy je ve vzduchu, třeba i mezi fanoušky, že hráči z NHL by měli českému hokeji v reprezentaci vrátit to, co je naučil. Ovšem hráči, který je v Americe od sedmnácti, je tohle asi tak nějak jedno. Jak to berete vy?
„Takhle to nevnímám. Ale na Svěťáku jsme jim říkali, že pokud to jenom trochu jde, ať přijedou pomoci, měli jsme tam skvělou a hrozně pracovitou partu, obouchanou životem v NHL. Kdysi hráči dělali výsledky na mezinárodní scéně a i jim pomohli do světa. Český hokej byl v kurzu, měli jste stejnýho Čecha, Švéda a Fina a NHL sáhla spíš po Čechovi. Měli jsme dobré jméno ve světě.“
Narážíte teď na proslov Jaromíra Jágra na šampionátu v Německu 2010?
„Vidíte, na ten jsem si teď nevzpomněl. Ale je to tak. Vnímám to tak, že potřebujeme náš hokej na nějaké úrovni udržet a pomoci zase těm dalším klukům. Je pravda, že ta úplně mladá generace je o něco odlišnější. Nechci, aby to vyznělo tak, že jsem v přechodu a koukám se na všechno jako můj táta, kterej říkal: ´Museli jsme vykydat hnůj, dát koním, vyhřebelcovat, vykartáčovat, jít na pole a teprve pak jít do Sokola.´ Ale na těch trenérských radách zkrátka řešíte, že tahle generace to má hozené trochu jinde.“
Tak dělají průšvihy ale zase jiné, než jste dělali vy. Teď už není dobrodružství namalovat obrázek na chodník...
„Jo, není to jen český problém. Když vidím, co říká Venca Prospal, že se mu děje v Americe, dojde vám, že celej svět je stejnej. Má tam kluky v šestnáctce a osmnáctce a řeší tam, co všechno mu tam hulí, pomalu jim šacuje tašky, jestli tam nemají chlast... Problémy jsou všude stejný. Vy si ale musíte spíš uvědomit, že tihle kluci za to ani tak nemůžou.“
Náročnost na hokej je jiná, než byla dřív
A kdo?
„My všichni. Mladí jsou hozeni do doby, která zkrátka nějaká je a my ji vytváříme. Všude máte informace, internet a jim to hrozně změnilo život. Nechci skuhrat, co bylo za nás, i když to občas sám dělám a kluka doma se ptám, proč sakra pořád leží u toho počítače a nejde ven... Vzal jsem to hodně ze široka, ale tímhle chci nějak vysvětlit, že vy prostě musíte pochopit, že ti kluci mají svůj byznys v Americe a náročnost na hokej je jiná, než byla dřív. Všechno se mění, je rychlejší. Dnes kluci hrají o svoje smlouvy a mají šance si vydělat peníze a zajistit se, což chápu. Máte typy hráčů, kteří když dostali pozvánku, tak zkrátka jeli. Dřív to byli Růča a spol. Z téhle generace jsou to ještě Pleky, kterému stačí zavolat a je tady, když trochu může. Věřím tomu, že i Voras. Taky typ, který má vztah k nároďáku. Sebere se a jede. Nebo David Krejčí.“
Jenže takových hráčů ubývá?
„Když zavolám Andreje Šustra, tak prostě nevím. A to není nic proti němu, vůbec to nemyslím špatně. Jen je jiná doba, prošli si něčím jiným.“
A není to i tím, že u mladších má čím dál větší podíl na jeho krocích zastupující agentura?
„Myslím, že taky. Znovu se vrátím k Pastovi, ptáte se, příklad od příkladu, zavoláte jemu, on je pořád kluk, pro něhož je hokej hračka a zábava. Neřeší smlouvu, zranění. Ale pak začne politika, což taky ale chápete. Agenti mají svůj byznys a dělají ho, jak nejlépe dovedou. Zkrátka všechno je jinak. Nebudu ten, kdo dopředu odsuzuje kluky za to, že nejedou. Přemlouvat nikoho nechceme, jen jim vždycky chceme dát signál, že je chceme a stojíme o ně. Pak je tady ještě jedna věc...“
Voláme i generálním manažerům, abychom je v podpisu pošťouchli
Povídejte.
„Jsou kluci, kteří smlouvy nemají, ale vědí, že je dostanou. A budou to třeba životní kontrakty. Palát , Pastrňák... My jsme tak daleko, že voláme generálním manažerům, abychom je pošťouchli v podpisu, aby jednali rychleji. Ale otázkou je, jak to bude. Jsou to hráči, kteří spíš na nároďák nepojedou, protože když do mistrovství smlouvu nepodepíšou, agentura doporučí, ať nejezdí. Teď tedy nemyslím Volka, Hamala, Spálenku či Vůjtka . S těmi kluky se známe, ale oni mají svoje partnerské agentury za mořem, které v dané chvíli rozhodují.“
Mluvíte přímo i se zámořskými agenty?
„Teď třeba zrovna s Walshem, který má Faksu . Radek má trochu nějaké zdravotní problémy, ale jel by do Paříže. Ale až co řekne agent, že jo... Takže jednáme, ale je to hrozně těžký. Máte i kluky, kterým končí smlouva, a rádi by přijeli stejně. Třeba i proto, aby se ukázali.“
Například Andrej Nestrašil?
„Třeba, ten si dal dokonce takový menší inzerát u vás v novinách. Mnohdy se těmhle klukům stalo, že si pomohli ke smlouvám v NHL, protože jim vyšla akce v nároďáku. O to víc ale potřebujeme, aby to kluci vnímali opačně, že když potřebujeme pomoci my, aby to udělali.“
Počkat, ale přece pak ten Nestrašilův „inzerát“, že chce jet za každou cenu, i když si trochu postěžoval, že s ním nemluvíte, vyznívá spíš pozitivně, ne?
„S Andrejem jsem mluvil před Světovým pohárem, i asi měsíc zpátky. Byla to od něj trochu nešťastná formulace a mediálně si naběhl, byl až moc otevřený a možná mu to zavře dveře venku. Nejsou tak hloupí, aby si nepřečetli, jak mluví o organizaci za mořem, ale to je jeho věc. Směrem k nároďáku mě mrzelo, co napsal.“
Tvrdil, že s ním nikdo z reprezentace nemluvil. Řešili jste to pak spolu?
„Napsal jsem mu, co to má být, jestli má krátkou paměť. Omlouval se, že neví, jestli o tom může otevřeně mluvit. Nechtěl mít zle, jen chtěl jet sem.“
Nestrašil? Potřebuju ho vidět nejdřív na kempu
Ale tím potvrzuje ta vaše slova. Přece chce jet, přetrhne se, aby dostal šanci na MS...
„Řekl jsem mu, že jestli bude na farmě v play off, tak pochopitelně jet nemůže. Jestli on nebo agentura si vyřídí, aby ho uvolnili z AHL a přidal se k nám do kempu, rád ho tady budu mít. Ale potřebuju ho vidět, jak na tom je, aby odehrál nějaké přípravné zápasy. Pak se rozhodneme, jestli ho vezmeme, nebo ne. Upřímně? Pokud o někom nejsem na sto procent přesvědčen, že pojede, nechci nikomu nic slibovat.“
Před rokem jste o něm na sto procent přesvědčení byli a chtěli ho na World Cup. Je snad po roce Nestrašil horším hokejistou?
„Nechci říci horší, ale loni měl sezonu lepší. Tak to je. Z nějakého důvodu hrál nahoře, počítali s ním do prvních dvou pětek. Jestli ho pak přibrzdilo zranění a pořád ho limituje, to se může stát. Dostávám všeříkající sestřihy od Jirky Fischera, dokonalý report, nechci být teď konkrétní, co tam je za přednosti a nedostatky, ale zmapovaného ho máme a zkrátka teď není tak dobrý, jako byl. Loni nám tam pasoval. A znovu: máme tu kluky z Evropy s nějakou výkonností, zabudované a já je nehodím přes palubu tím, že budu brát hráče, o němž si nejsem jistý, byť má minulost v NHL.“
Nadhodil jste Faksu, co jeho kumpán z Dallasu Aleš Hemský ?
„Několikrát jsme si psali, byli jsme nejednou domluveni na telefonátu, ale nedopadlo to. Ale mluvil s ním Venca Prospal i Růča. Na jednu stranu by hrozně rád přijel, u něj absence smlouvy nehraje až takovou roli jako zdravotní limit. Má problémy s druhou kyčlí, než s tou operovanou. Když se zvedá od stolu po večeři, cítí dost bolest. Zájem bychom měli, tomuhle klukovi věřím.“
Jenže není jistota, že turnaj vydrží…
„Právě. Hemák na rovinu řekl, co může nastat. Odehraje jeden zápas, druhý den je další a on by přitom potřeboval spíš regenerovat. Jako kdysi Milan Hejduk , který po odehraném utkání potřeboval vysadit, dostat čas na restart. Turnajové zatížení, zvlášť v play off, je náročnější než v základní fázi klubové sezony. A kdyby to nešlo, nemohli bychom Hemáka nikým nahradit.“
Priority určené máme, dobře vypadá i Hyka
Nakolik se ve vás mixují nominační řešení, kdy můžete odvést sehranný tým z evropských klubů, doplněný o dva, tři hráče NHL, anebo nechávat tým v nejistotě a čekat do poslední chvíle na neinteresantní zámořské kusy?
„Priority určené máme. Kuba Voráček napravo, klidně i vlevo. Pokud bude zdravej a projde výstupní prohlídkou, přijede. Pasta může být napravo, ten je ve vzduchu. Nebo Radim Vrbata po výborné sezoně. Z Evropy tu máme Radila , Řepíka , zkušeného Kašpara , který má chuť se o místo porvat, byť jistého nemá vůbec nic. A hodně dobře vypadá i Hyka.“
Na vašem místě bychom Vrbatovi zavolali dříve, než nějakých osm deset zápasů před koncem sezony. Protože on s národním týmem už nepočítal.
„S Radimem jsem se bavil, ano tvrdil, že s nároďákem už moc nepočítal a nechá si to projít hlavou. Jsou to asi dva týdny, což nepovažuji za opožděné. Jde také o to, že jsme čekali, jak dopadne přestupová dead-line v NHL, v níž byl Vrbič zainteresován. Dříve to nemá cenu, k tomu jsme čekali na vývoj pozic v nároďáku, abychom Radimovi mohli nabídnout nějaké místo v sestavě. Z tohoto důvodu jsme ho vynechali pro Světový pohár, měli jsme dané první dvě formace a nechtěli ho cpát někam do třetí či čtvrté. A loni měl samozřejmě jinou sezonu než letos. Radim dokončuje sezonu, může nám říct, že pojede, pak se zraní a zůstane doma.“
A je to chtění opravdové ve Vrbatově případě?
„Rád bych, aby Radim přijel. Komunikace s ním nebyla odlišná od komunikace s Vorasem nebo Pastou. Jiná mohla být jedině v tom, že na nás mohl být Radim naštvanej, že jsme ho nevzali na Světový pohár a teď ho chceme na mistrovství.“
Právě proto máme dojem, že v případě třetího nejproduktivnějšího Čecha v této sezoně NHL to chtělo pobavit se s ním dříve o možnosti návratu k reprezentaci, neboť u něj by o návrat šlo.
„Radim byl úplně v pohodě, bavili jsme se normálně. Sice jsme se chvíli naháněli, ale to je dané těmi přelety, jiným časovým pásmem a podobně. Myslím si, že času na rozhodnutí má pořád dost.“
Jedna věc jsou ideály a druhá realita
Ještě k tomu skládání týmu. Není nakonec lepší odletět do Paříže semknutí a sehraní a bez rizika, že vám posily last minute z NHL herní systém neabsorbují hned a vaši ideální hru nevstřebají?
„Jedna věc jsou ideály a druhá realita. Mužstvo potřebujete mít utažené systémově i s klukama co přiletí z NHL. A zrovna ti jsou takticky vyzrálí, vyspělí, navíc je známe, takže se nebudeme poznávat za pochodu. Pro mě je možná složitější pracovat právě teď s některými novými hráči, drilovat je a vkládat do systému, než dělat s kluky, obouchanými z minulých akcí. Vezměte si Kanaďany, kteří přiletí na šampionát, čeká na ně široké hřiště a během dvou tří zápasů jsou perfektně srovnaní. Tak proč bychom to neměli mít stejně i my?“
Třeba proto, že Kanada hraje pořád to svoje, všichni hráči jsou z NHL, vy máte k dispozici mix z asi čtyř pěti soutěží.
„Jasně, to je pravda, v tom to máme možná těžší a je fakt, že to řešíme. Zda jet pohromadě a vycepovaní tam, anebo to ladit až na místě. Ale popereme se s tím. Třeba Vláďa Vůjtek měl u Slováků specifické zkušenosti. Kluky z NHL potřeboval, ale některé měl až těsně před mistrovstvím a jiné až v průběhu. A to je potom teprve složitý dát do kupy. Tam je to na zváženou, zda čekat, nebo ne. Byť jde o velkou hvězdu. Takhle jsme to loni měli s klukama z Dallasu. Měli jsme už jen jedno volné místo a přednost dostal Faksa před Hemským, protože nám mužstvo šlapalo, a kdybychom vzali Hemáka, museli bychom mu dát pozici v prvním nebo druhém útoku, zatímco nováček Faksič by nám to v elitních lajnách tolik nerozboural. Hodil se nám jako defenzivní centr, do oslabení. A Vláďa Vůjtek už do rozjetého útoku nechtěl tolik zasahovat, protože u Slováků se mu to nejednou vymstilo.“
Poslední jméno – Jiří Hudler . V Dallasu nehraje každé utkání, máte o něj zájem?
„Nemáme.“
