Jen zasedl po zápase k mikrofonu a už se samou radostí culil. Zaslouženě! Brankář Petr Kváča vychytal vítězství 2:1 proti Slovensku během své premiéry v dresu české hokejové reprezentace. Fantomovi Bílých Tygrů v jeden okamžik pomohly dvě tyčky, především se však on činil v bráně na hřišti O2 arény a výrazně pomohl Čechům k šesté výhře v řadě. "Měl jsem jediný cíl - vyhrát zápas. Povedlo se a jsem za to strašně rád," usmíval se rodák z Brandýsa nad Labem.
Pražskou halu zná moc dobře. Už skoro před měsícem na stejném místě zajistil Petr Kváča Liberci postup do finále přes Spartu v magickém utkání číslo sedm. Nyní si v Praze po boku sparťana Davida Tomáška a trojice Ocelářů (Stránský, Špaček, Musil) připsal i úspěšný debut za národní tým v přípravě na mistrovství světa, ve které zůstane i při generálce v podobě Českých hokejových her.
Jak vám chutná vítězná premiéra v reprezentačním dresu?
„Chutná dobře, výborně. (usmívá se) Myslím, že takhle si to představuje každý hráč, který má před sebou takový debut. Chce prostě vyhrát. Já jsem chtěl za jakoukoliv cenu vyhrát a s tím jsem do toho zápasu šel. Podařilo se to a jsem za to obrovsky rád. Jsem vděčný za tu šanci, co jsem dostal! A jedeme dál.“
Odveta se Slováky ale opět nebyla zrovna jednoduchá. V první třetině vás od inkasované branky zachránily obě tyčky.
„Vykoukl jsem zpoza hráče, tam vlastně byla střela od modré, kleknul jsem si, slyšel jsem tyčku, pak jsem slyšel druhou. Říkám si: ´Ty jo, to je nějaký divný!´ Tak jsem se rychle podíval za sebe a puk jel tak nějak ke mně a já si hned říkal, že to nemohl být gól, tak jsem ho rychle sebral. Na 95 procent jsem si byl jistý, že to nebyl gól. Ale to je hokej, stane se. V takové chvíli se musíte hned přepnout, protože může přijít za pár sekund další taková situace. S tím se v zápase musíte vypořádat. Jsem každopádně moc rád, že jsme to dotáhli do vítězného konce.“
Z O2 arény se stalo vaše oblíbené místo, že ano?
(směje se) „Jsme i na stejném hotelu… (s úsměvem hledá slova) Já nevím, je to takový zvláštní pocit. Odehráli jsme se Spartou parádní sérii a vlastně každý druhý den jsme byli tady, sezona pak šla dál a najednou za několik týdnů se to tady… Ne, je to parádní hala. Škoda, že ti diváci chybí. Je to obrovské mínus, ale věřím, že to třeba dopadne, a když to takhle vydržíme, tak diváci budou třeba od příští sezony, nebo alespoň několik z nich příští týden. Každopádně se na ně těším.“
V reprezentační kabině jste se sešel se sparťanem Davidem Tomáškem a taky s třineckými soupeři ve finále. Padly nějaké narážky?
„Nepadly, ale je to takové zvláštní. Gratuloval jsem klukům z Třince (Matěj Stránský, Michael Špaček a David Musil). S těmi kluky se potkáváte během celé sezony, takže nějaké pošťuchování tam třeba je, ale to je v rámci takových těch vztahů. Je to super. Jsem moc rád, že jsem tady.“
Nemáte tedy nyní problém krýt záda Ocelářům?
(usmívá se) „Ne. Byli jsme protihráči, teď jsme spoluhráči. Jsme Češi a všichni chceme táhnout za jeden provaz a to je oč tu běží. Nyní oblékáme stejný dres a je to parádní pocit.“
Už jen pocity z premiérové výhry s vámi musí dost cloumat, ale pomyslel jste alespoň trochu, že by vám výkon proti Slovensku mohl pomoct k nominaci na mistrovství světa?
„To jsem vůbec neřešil. Měl jsem před sebou první zápas. Trenéři mi ve čtvrtek řekli, že budu chytat a já měl jediný cíl – vyhrát zápas. Musím poděkovat klukům, jak mi obrovsky pomohli se do toho zapojit. Už když jsem přijel, tak mě přijali mezi sebe, jak jsme mohli potrénovat. Vyvrcholilo to dvěma zápasy proti Slovensku, které jsme vyhráli. To vám dodá sebevědomí do dalšího trénování.“
Cítil jste před vaším velkým zápasem nervozitu?
„Lhal bych, kdybych řekl, že jsem nebyl ani trošku nervózní. (usmívá se) Ale snažil jsem se být v klidu. Nějaká nervozitka tam byla. Je to přeci jen o level výš, rychlost hráčů a tak… Donutí vás to hrát extra level. Po prvním zákroku to trošku spadlo, pak přišly další zákroky. Zápas mi ukázal detaily, na kterých musím pracovat. To jsem si odnesl z toho zápasu, za což jsem moc rád. Takové zkušenosti jsou neuvěřitelné a můžou jenom pomoct.“
Góly
Domácí: 23:57. Musil, 45:59. Šustr
Hosté: 28:21. Faško-Rudáš
Sestavy
Domácí: Kváča (Růžička) – Ščotka, Šulák, Jordán (C), Galvas, Mašín, Sklenička, Šustr – Blümel, Hanzl (A), Tomášek – Lenc (A), Špaček, Stránský M. – Radil, Stránský Š., Sekáč – Flek, Musil, Zohorna H.
Hosté: Konrád (Tomek) – Rosandič, Gernát, Ďaloga (B), Nemec, Kňažko, Grman, Bučko, Gachulinec – Holešinský, Hrivík (A), Cehlárik (A) – Slafkovský, Sukeľ, Faško-Rudáš – Liška, Roman, Regenda – Hrehorčák, Buc, Fominykh.
Rozhodčí
Pešina, Šindel – Špůr, Ganger
