Mistrovství světa i na dálku vnímá jako jednu z forem trenérského vzdělávání. „Snažím se všímat, co týmy dělají lépe než my, jaké například mají založení útoku, jak brání ve hře bez kotouče nebo jaký forčeking praktikují,“ říká Václav Varaďa v rozhovoru pro iSport Premium. „Snažím se vzít si z toho do své práce ponaučení, podněty a systémové detaily, které budu chtít zařadit do hry svého týmu v nadcházející sezoně. Navíc jsme na šampionátu měli několik hráčů z třinecké organizace, v českém i slovenském týmu, jejich hru jsem sledoval trochu detailněji. Abych si udělal analýzu a vzal si z toho, co je mi ve hře blízké, co se mi líbí a co vnímám, že by mým hráčům mohlo herně vyhovovat.“

Říkáte, že sledování zápasů na mistrovství světa je jednou z forem vzdělávání. Jak vás obohacuje?
„Je pro mě inspirující vidět různé styly, taktické nastavení týmů. Vnímám předvedenou hru i to, jak se kdo na světové úrovni dokáže poprat s různými styly soupeřů. Je to vše určitě obohacující.“

Česká reprezentace na vás působila jak?
„V jádru duše jsem ji pasoval na jeden z týmů, který bude brát medaili. Samozřejmě, cesta je k ní dlouhá, potřebujete mít štěstí, musí přijít forma v důležitých okamžicích. A musím říct, že náš tým na mě v konečném důsledku působil nemastně, neslaně. Velmi se mi líbila třetí třetina se Švédy, ti nám nabídli šanci se vrátit do zápasu a kluci za to vzali. Až jsem si říkal, že přesně takhle bychom se měli prezentovat každý zápas! A pak bychom převážnou většinu, ne-li všechny zápasy, vyhráli.“

Co tomu z vašeho pohledu na dálku chybělo?
„Jedna z věcí, která nefungovala, byla hra v oslabení. To byl kámen úrazu hlavně proti papírově slabším týmům. Nedokázali jsme oslabení ubránit a tím jsme si to v utkáních sami udělali těžké. A také jsme málo chodili do branky, vytvářeli si málo druhých a třetích střel po dorážkách. Hráli jsme po okrajích třetiny nebo v rozích. Hry ve slotu, jak se moderně říká, nebo chcete-li před bránou – kde to opravdu bolí, ale dávají se z něj branky, bylo málo. Možná jsme chtěli hrát až moc pěkný hokej.“

Příprava před šampionátem českému týmu vyšla, byl optimismus přehnaný?
„Týmu České hry vyšly, to je pravda, formu měl. Do toho přijížděli kluci z NHL, zapracovali se do sestavy. Jeli jsme na šampionát s velkým očekáváním a všichni jsme věřili, že by to letos mohlo cinknout. I já. Devět dní před mistrovstvím světa jsme hráli skvěle, pak asi přišel výpadek formy. Sebedůvěra po prvních dvou ztracených utkáních byla kostrbatá, to nás nahlodalo a pak jsme to již měli těžké.“

V deníku Sport jsme před šampionátem dělali velkou anketu s bývalými mistry světa a všichni to vnímali podobně jako vy. Věřili v sílu týmu a v medaili. Trenér Filip Pešán pak dodatečně mluvil o mediální masáži. Jaký na to máte názor?
„Jako hráč bych nerad odjížděl na mistrovství světa a psalo se o nás, že jsme strašní, že vůbec nemáme šanci a nemáme tam ani jezdit. Že jsme banda uličníků.