Frölunda je evropský gigant. Švédská mašina vychovává borce pro NHL, hrát za ni je výsada, ale taky se musíte předvést. Michael Špaček přišel, aby byl produktivní. Splněno. Dostal prostor a posbíral 46 bodů v základní části. „Pro mě byla velká motivace, abych se ukázal v dobrém světle, ale je to jenom jedna sezona. To nic neznamená. Další mám snad před sebou, budu muset ještě hodně makat,“ říká. Od středy se chystá s reprezentací na České hokejové hry v Ostravě.
Teprve podruhé za sedm let chyběla Frölunda ve finále Ligy mistrů. V Česku asi mávnete rukou. Škoda, stane se. Žádná tragédie. Přístup ve Švédském klubu je krapet jiný. „Bylo to tam lehce tichý, jak byla celá organizace zklamaná. Takhle to ve Frölundě chodí, vždycky chtějí být nejlepší, což se mi i samozřejmě líbí. Jen není jednoduchý ty poslední kroky vždycky udělat,“ vysvětluje Špaček.
Jeho tým skončil v semifinále, to samé se opakovalo i v play off švédské ligy. „Cíle jsme měli určitě vyšší, ale bohužel takový je hokej. Samozřejmě, že tam je pořád zklamání, na druhou stranu můžu bojovat o místo pro MS, toho si hodně vážím,“ přidává.
Na sraz přijel jako druhý nejproduktivnější hráč Frölundy, celkově se z něj stal šestý nejlepší nahravač švédské ligy. „Šel jsem tam na pozici, abych s Ryanem (Laschem) hrál přesilovky a abychom byli dva hráči, kteří budou v uvozovkách rozhodovat zápasy v důležitých momentech. Není to nic lehkého, švédská liga je hodně fyzická, hodně se tam brání,“ dobře chápal tlak, pod kterým byl.
Chvíli musel hledat, jak na věc: „Když jsem přišel, trvalo nějakou dobu, dva měsíce, než jsem si zvykl na švédský systém. Určitě to nebylo nic v suchém triku, zpočátku jsem musel přijít na to, jakým stylem hrát, abych se přizpůsobil tempu. Nebylo to nic lehkého, ale trenéři mi hodně pomohli. Měl jsem videa, takže za to jim patří velký dík. Spoluhráči mě taky podrželi. Všechny čtyři lajny byly vyrovnané, takže bylo jedno, s kým hrajete.“ Dřív se snažil prosadit do NHL v dresu Winnipegu, teď je z něj hvězda Frölundy a v klubu bude pokračovat i další rok.
Kreativní centr si nemyslí, že by měl jistou nominaci na mistrovství světa. Super rok ve Švédsku? Fajn, to se škrtá. V Ostravě jako kdyby jel od nuly: „Moc rád bych si přál se na MS dostat, ale je tam ještě dlouhá cesta. Je tady hodně kvalitních hráčů, dost jich ještě přijede z NHL, takže všichni z Evropy máme úplně stejnou šanci. Uvidíme, jak to dopadne. Kdybych se dostal, tak bych byl šťastný, ale ještě mě čeká dost práce.“
Jeho síla spočívá v kreativním řešení obyčejných situací. Kde byste puk odmázli, on vykouzlí nahrávku. V 25 letech se dostává do ideálního hokejového věku. „Přál bych se ukázat i v reprezentaci v co nejlepším světle. Ve čtvrtek je první zápas, tak doufám, že to bude všechno v pohodě,“ usmál se.
