MS v Praze poprvé jinak. Superhvězdy chybí, Rulíkova pravidla míří jinam

Všechny české zápasy jsou vyprodané, národní tým odpálí mistrovství světa v pátek proti Finsku. Nemá hvězdu, kolem které by se mělo všechno točit a které věříte, že všechno utáhne. Velká prohlášení o zlaté jízdě? Pfff, vůbec. „Musím říct, že jste mi pomohli, vypnul jsem internet. Jsem od něj osvobozený,“ trochu kousnul v mix zóně do novinářů trenér Radim Rulík. Sestavil tým plný dělníků, pracovitých hráčů. A věří ve svá pravidla. Rulík´s rules znovu v akci! Sport Magazín Plus k MS v hokeji objednávejte ZDE>>>
Potřetí se rozjede mistrovství světa v Praze a Ostravě. Potřetí se hlavním místem hokeje stane O2 arena. V jednom ohledu bude šampionát z českého pohledu jiný. Domácí zápasy jsou totálně vyprodané, na tom se nemění nic. Ale chybí modla, jedno eso, ke kterému by se všichni fans obraceli, že ona něco zařídí.
V roce 2004 se jelo ještě na vlně Nagana. Jaromír Jágr patřil k nejlepším hráčům světa, vedle něj Martin Ručinský, Jiří Šlégr, v brance mladý poklad Tomáš Vokoun. V roce 2015 znovu vyrazil do akce Jágr a s ním esa nastupující generace Tomáš Hertl a Jakub Voráček.
Teď superhvězdy chybí. Navíc výsledkově ani herně nevyšel poslední turnaj v Brně, kde Česko třikrát prohrálo. A Radim Rulík schytal kritiku, jak se (ne)vypořádal s hráči ze zámoří, kteří mu na turnaj přijeli. „Musím říct, že jste mi pomohli,“ odvětil na dotaz redaktora deníku Sport, jakou náladu má teď před MS. „Vypnul jsem internet, jsem od něj osvobozený. Myslím, že je to ta nejlepší cesta. A doporučuju to i klukům,“ dodal.
Neuslyšíte, že by jeho tým někdo pasoval na zlatou medaili. Favorité a hvězdy z NHL jsou jinde. Ale? Česko bude spoléhat na jinou šablonu, když Boston zůstal ve Stanley Cupu. David Pastrňák (zatím) nepřijede.
Když před Danielem Voženílkem nadhodíte, co s ním dělá, jak Kanada, USA nebo Švédi nabírají hvězdy, jen pokrčil rameny: „Přečtu si jména a dobrý.“
Pak padne dotaz, že „dobrý, ale zkusíte je prostě porazit?“ V tu chvíli se třinecký válečník usmál a větu upravil: „Nezkusíme je porazit. Půjdeme je porazit.“
Tohle je, nebo by měla být tvář mužstva, ve kterou Radim Rulík doufá. Zvolil si partu pracovitých hráčů, kteří zvládnou celý zápas plnit předepsané úkoly. Nikdo nepojede na vlastní pěst. „Všichni jsme čekali, jak bude hrát Boston,“ přikývl bek Michal Kempný. „Ale tohle je teď náš tým, chceme si pomáhat, stát jeden za druhým. A když říkám pomáhat, myslím na ledě i mimo něj.“
Kempný: Nemůžeme být nervózní
Bek, který vyhrál Stanley Cup s Washingtonem, jede už na svůj pátý šampionát. „Ne každému se poštěstí hrát na domácím MS. Na rovinu říkám, že z toho nemůžeme být nervózní, ale věci kolem vstřebat, nasát do sebe a užít si možnost, že hrajeme doma.“
V roce 2015 zažil turnaj jako člen širšího kádru, na soupisku se nakonec nenarval. „Měl jsem štěstí, že jsem byl součástí týmu. No a atmosféra, která v O2 areně byla? Něco neuvěřitelného, nikdy na ni nezapomenu. Doufám, že teď ji zažijeme taky,“ řekl.
Když se ptáte, co hráči od MS očekávají, z Voženílka třeba vycítíte třineckou pokoru. Ne alibismus, ale zdravý nadhled. „Z osobního i z týmového pohledu chceme být lepší než posledně,“ broukl. Vzpomínáte? Asi moc ne, radši. Před rokem hrálo Česko šedivě, pak vypadlo ve čtvrtfinále s USA. Vlastně se ani neblížilo scénáři, že soka vyřadí.
Článek pokračuje pod infografikou
Teď jako první napadne, že papírově Rulíkův soubor patří někam na pátou až sedmou příčku. Ano, teď. Ale to jsou věci, které se mohou s každým zápasem měnit. „V Třinci jsme si dokázali, že zvládnout můžete všechno. Kdykoliv před námi stála nějaká výzva a my ji potřebovali překonat. Prošli jsme k titulu z předkola, teď jsme otočili sérii z 0:3 na zápasy. Předtím se to nikomu nepovedlo,“ naznačil Voženílek. „Máte nějaké statistiky, ale jakmile se hodí puk na led, vždycky se vám otevírá nová příležitost,“ přidal.
Nálada lehce nasupeného kouče vypadá nyní následovně: „Jestli jste někdy sportovali a dokážete se vžít do pocitů kluků, opravdu to není jednoduché. Opravdu se těším jen na práci s týmem. A pokud někoho budete kritizovat, nekritizujte prosím hráče, ale mě.“
Když Rulík trénoval Pardubice, měl svoje slavné pravidlo, se kterým si fanoušci vyráběli i trika: Nejlepší oslabení je žádné oslabení. Teď se dá modifikovat na cestu: Nejlepší cesta, jak čelit tlaku je, že se o žádném tlaku nedozvíte. Mimochodem, Voženílek to umí dobře: „Už během play off jsem vypnul sociální sítě. Po sérii jsem je jenom proletěl, ikonu, kde mám, že mě někdo označil, otevřu a zavřu. Snažím se tyhle věci vypouštět. Tlak si děláme jen sami na sebe.“
Možná nakonec národní tým v Praze doplní Martin Nečas, David Pastrňák a Pavel Zacha. Možná jeden z nich, možná žádný z TOP útočníků, záleží na vývoji v NHL.
Navázat na úspěšný start
Ale vize na úspěch z pohledu Rulíkova pracovního štábu vypadá tak, že mužstvo zvládne něco, co umělo hned po jejich nástupu. Na Karjala Cupu Češi vyprášili Švédy i Finy. Celkem jim nasázeli 12 gólů, seřezali je Radan Lenc, Lukáš Sedlák, Matěj Stránský, Jakub Flek nebo Daniel Voženílek, kteří se chystají i na MS v Praze. „Mám to v hlavě taky, věřím, že můžeme porazit na turnaji úplně každého. Když budeme poctiví v každém střídání, je jedno, kdo bude hrát proti nám,“ přikývl Voženílek.
Cesta k úspěchu? „Je to jednoduché,“ pousmál se. „Soustředit se jen na daný moment, nemyslet moc na budoucnost. Je to hokejové klišé, ale úspěšní budete ve chvíli, kdy každý odvede v každém střídání všechno, co má. Jiná cesta k tomu nevede.“ Pokud by Radim Rulík nevypínal internet, asi by teď souhlasně přikývl. Možná škoda, třeba by ho potěšilo, že útočník má požadované nastavení.
TOP 7 hvězd Česka na domácím MS
2004 - Jaromír Jágr, Martin Straka, Martin Ručinský, Václav Prospal, Jiří Šlégr, Tomáš Vokoun, Roman Hamrlík
2015 - Jaromír Jágr, Jakub Voráček, Tomáš Hertl, Ondřej Pavelec, Tomáš Plekanec, Martin Erat, Jiří Novotný
2024 - Petr Mrázek, Radko Gudas, Dominik Kubalík, Ondřej Palát, Roman Červenka, Lukáš Sedlák, David Tomášek
Jak si Česko vedlo na domácích MS
2004 - čtvrtfinále
2015 - 4. místo