Pro řadu z fanoušků patřili mezi dvě klíčové osobnosti, které přispěly k hokejovému zázraku v Naganu. Brankář Dominik Hašek vzpomíná v seriálu MALL.TV Top moment na dva výjimečné okamžiky při tažení za olympijským zlatem při Turnaji století, které prožil s kapitánem Vladimírem Růžičkou.
Jedna z nejemotivnějších chvil. Čeští hokejisté právě vyřadili Kanadu v semifinále olympijského turnaje. Už o tom zaznělo skoro všechno. Nebo přece jen ne? Hašek si vybavuje, co následovalo, když chytil poslední nájezd.
„Zvednul jsem se z ledu a znovu jsem vyskočil, kluci tam ještě nebyli. Pak na mě skočil jako první Martin Straka a následovali další. Zvrtlo se mi koleno, na poslední chvíli jsem ho podstrčil pod sebe. Pak už by bylo pozdě, tak bych si ho někde podvrátil a nemohl chytat ve finále. To se naštěstí nestalo…,“ popisoval obrovskou euforii.
Jako poslední na Haškovi ležel právě Růžička. „To bylo symbolický. Začínali jsme spolu od žáčků, on proti mně hrál. Pak jsme se potkali v nároďáku v šestnáctce, sedmnáctce, dvacítce. Ležel na mě a já mu říkal: Vládíku, ještě chvíli lež, já si to chci vychutnat,“ usmívá se Hašek.
Připojuje také svůj pohled na Růžičkův proslov po první třetině čtvrtfinále proti USA. Ten měl nabudit zakřiknutý tým k obratu proti favoritovi z 0:1 na 4:1. Jaromír Jágr nedávno řekl, že si nepamatuje žádný velký proslov. Více ZDE>>>
V tom mu dává Hašek částečně za pravdu. „Všichni dlouho mlčeli. Neřekl žádnou velkou řeč. Růžička pronesl něco jako: Hergot, začneme hrát hokej, přihrajeme, podržíme si to. Nejsme blázni a o nic horší než oni. Dodnes tvrdím, že jsme něco od někoho chtěli v tu chvíli slyšet. On to řekl a… všechno se změnilo.“.
Cesta za zlatem byla otevřená. Byl to klíčový zlom. „Od té druhé třetiny jsme byli nejlepší mužstvo na olympiádě,“ tvrdí Hašek.