Úchvatný! Famózní! Neuvěřitelný! Komplimenty se na něj valily. Gólman Michal Neuvirth naskočil do play off a střelce Washingtonu v čele s hvězdným Ovečkinem přiváděl k šílenství. Ale ani jeho brilantní forma nedotáhla Philadelphii k otočení série. „Se svým výkonem jsem ale byl spokojený,“ říká brankář, jenž neprošel výstupní prohlídkou a na šampionátu se neobjeví.
Seniorský národní tým je pro něj zatím zakletý. V minulosti doplatil na vlažný zájem ze strany trenérů. A teď, když měl chuť a skvělou formu, tak ho zastavil klubový lékař Flyers. „Mrzí mě to moc,“ tvrdí brankář, jenž se v příští sezoně popere u Flyers o pozici jedničky.
Klubový lékař byl neoblomný?
„Ne, nepustil mě. Je to velká škoda, moc jsem chtěl reprezentovat. Byla šance, že bych si zachytal, měl jsem formu. Cítil jsem se dobře. Ale bohužel… Měl jsem špatné koleno, které jsem ještě na sto procent nedoléčil. Občas mi i během play off oteklo, takže doktor byl nekompromisní. Klukům budu držet palce na dálku.“
Cítil jste o to větší chuť, protože vám bylo jasné, že byste jako jediný brankář z NHL dostal v týmu velký prostor?
„Vždycky jsem si chtěl zachytat na mistrovství, letos byla šance největší, kterou jsem měl. Ale nedá se nic dělat. Asi to tak mělo být. V týmu jsou teď dva kvalitní šikovní gólmani ( Francouz s Furchem ), je to pro ně životní šance. A budu jim držet pěsti.“
Není pro vás reprezentace zatím docela zakletá?
„Je to možné, i když teď jsem byl nominovaný na Světový pohár, čehož si moc vážím. A těším se na to. Konečně se do národního týmu podívám.“
Jaké zranění jste přesně měl?
„Před měsícem a půl jsem byl na operaci kolena a už jsem si myslel, že pro mě sezona skončila. Nakonec ale všechno probíhalo dobře, stihnul jsem s tím ještě odchytat i nějaké zápasy. Teď mám léto na to, abych se dal stoprocentně do pořádku. Čeká mě vedle Světového poháru i další důležitá sezona ve Philadelphii.“
Museli vám během play off ordinovat utišující injekce?
„To zase ne, ale dávali mi prášky proti otoku. Musel jsem to hodně ledovat a říkali mi, ať to nepřetěžuju. Na ledě jsem byl při tréninku jenom chvilku, vždycky patnáct dvacet minut. Víc nich. Abych byl schopný odchytat zápas.“
Čím to, že vám závěr sezony tak skvěle vyšel, když jste na tom zdravotně nebyl nejlíp?
„Šel jsem do čtvrtého zápasu (za stavu 0:3) s tím, že jsem nevěděl, co mám čekat. Protože předtím jsem toho až tolik neodehrál. Ale dobře jsem trénoval, rehabilitace probíhala podle plánu, makal jsem, trenér (Dave Hakstol) mě sledoval. Věděl, že jsem připravený, jinak by mě do branky nedal. Snažil jsem se nachystat na sto procent.“
A vyšlo to skvěle, ve třech utkáních play off jste dostal jenom dva góly…
„Dopadlo to pro mě výborně. V první třetině jsem sice nevěděl, co po pauze čekat, ale nějak jsem to přežil. A potom jsem opravdu chytil neskutečnou formu. Věřil jsem si a chytal jsem dobře. Vyhovuje mi, když mám hodně zákroků. Dostal jsem se do tempa.“
Co jste říkal na slova chvály a uznání, která proudila nejen od hráčů, ale i od zámořských expertů?
„Je to příjemné, hodně to potěší a hezky se to poslouchá. Ale nikdy jsem o sobě nepochyboval, věděl jsem, že můžu dobře chytat na nejvyšší úrovni. Věřím si. Budu se snažit podávat stejně dobré výkony i v příští sezoně.“
Nepadla v kabině slova o tom, že je škoda, že vás kouč Hakstol nedal do branky dřív, než za stavu 0:3 na zápasy?
„Nemyslím si. Trenér to podle mě udělal správně. Mas (Steve Mason) chytal dobře, já jsem předtím tolik utkání neabsolvoval, takže si myslím, že to bylo v pořádku. Jenom škoda, že jsme v tom šestém zápase nedali gól (Flyers prohráli 0:1). Věřil jsem, že to zvládneme a znáte to, v sedmém zápase už se může stát cokoliv.“
Jak moc je pro gólmana frustrující, když vidí, že se překonává, ale k vítězství to stejně nevede, protože spoluhráči nejsou schopní dát gól?
„Samozřejmě ta porážka mrzí, ale já se v brance soustředím na svůj výkon. A neřeším věci, které nemůžu ovlivnit. Se svým výkonem jsem byl spokojený. To, že jsme gól nedali, se prostě stane. Nám se to, bohužel, přihodilo zrovna v ten nejméně vhodný okamžik… Ale je to týmový sport, jednotlivci to nedokážou sami vyhrát.“
Proti Ovečkinovi se mu dařilo
Byly pro vás ty tři zápasy v play off zatím největším zážitkem v NHL?
„To nevím, ale určitě si cením toho, že se mi zadařilo proti nejlepšímu týmu základní části. Washington dává hrozně moc gólů a má neskutečnou přesilovku. Takže to vnímám jako skvělou zkušenost, která ze mě zase do budoucna udělá lepšího gólmana.“
Těší vás speciálně to, že jste vychytal i Alexandra Ovečkina, opěvovaného kanonýra?
„Věřil jsem si na něj. Chytal jsem proti Washingtonu už v základní části a taky mi nedal gól, takže asi už čtyři zápasy mě nepřekonal.“
Jak jste se na něj chystal?
„Pálí ze všech stran, má skvělou střelu. Takže jsem na něj byl při zákrocích agresivnější, byl jsem více vyjetý. Když více vyjedete, máte větší šanci, že vás ten puk trefí.“
Pomohlo vám i to, že ho znáte ze společného působení u týmu Capitals?
„Na tohle téma jsem dostával hodně otázek během celé série, ale myslím si, že to bylo pro obě strany stejné. Já znám je, ale zároveň i oni mě. Ví, kde mám slabiny. Takže bych to neviděl jenom jako mou výhodu.“
V dresu Washingtonu prožil skvělou sezonu gólman Braden Holtby, s nímž jste získal v AHL i Calder Cup, obdobu Stanley Cupu. Jak dobře se znáte?
„Občas si napíšeme, ale zase to není tak, že bychom byli velcí kamarádi. Každopádně ho sleduju, nějakých pět let jsme spolu chytali, je to super kluk. Je pěkné vidět, když se mu daří.“
Od nové sezony byste se rád ve Philadelphii posunul na místo jedničky, víc jste pro to po skvělém závěru sezony udělat nemohl.
„Play off mi v tomhle hodně pomohlo, ale myslím si, že jsem podával stabilní výkony v celé sezoně. Snad jenom dvakrát jsem dostal čtyři góly, jinak míň, takže jsem sám se sebou spokojený. Dařilo se mi.“
Ale z herního vytížení jste až tolik nadšený nebyl.
„To ne, takovou šanci jsem nedostal. Ale měli jsme výstupní pohovory s trenérem i generálním manažerem a mám z nich dobrý pocit. Věřím si. Příští sezonu udělám všechno pro to, abych byl jedničkou.“
Nehraje roli i to, že jednička Mason má vyšší smlouvu, a proto dostával větší prostor, i když to někdy neodpovídalo výkonnosti?
„Nemyslím si, že by to bylo o penězích. Mas už je v klubu delší dobu jasná jednička, já jsem před sezonou přišel jako dvojka. Takže jsem očekával, jak to bude vypadat. I tak jsem se snažil makat naplno. A těšilo mě, že spoluhráči i trenéři mi věřili. To se pak hned líp chytá, když víte, že tým za vámi stojí.“
Budete i nadále během léta spolupracovat s někdejším gólmanem Petrem Přikrylem, s nímž jste se připravoval už loni? A používali jste i „pukomet“?
„Určitě ano. S Petrem zůstanu, dost mi pomohl. I když pár věcí změním.“
Směrem k tomu, abyste nebyl tak náchylný ke zraněním?
„Ano. Manažerovi jsem slíbil, že se vrátím v co nejlepší možné formě. Což dodržím. Přemýšlím, jak letní přípravu upravím, mám do tréninku velkou chuť. A mám před sebou obrovskou motivaci, abych byl co nejlíp nachystaný. Měl jsem dobrý rok, chci na to navázat. Chci být prostě dobrý gólman v NHL. Zároveň se musím snažit, abych co nejdéle zůstal zdravý.“
Už víte, jak budete muset upravit letní dril vzhledem k zářijovému Světovému poháru?
„Přemýšlel jsem o tom. Teď si dám deset dní pauzu, potom hned začnu trénovat. Doporučili mi, abych moc neskákal nebo běhal. A když ano, tak v písku. Což dodržím. Budu se snažit cvičit v bazénu, posilovat třísla, kyčle. Vím, že mám velkou šanci být ve Philadelphii jedničkou, udělám pro to maximum.“
A jaké vyhlídky máte vzhledem ke Světovému poháru? O místo v brance se pomyslně poperete s Petrem Mrázkem a Ondřejem Pavelcem .
„Budu se snažit připravovat tak, jako kdybych měl chytat. A jestli se podívám do branky, nebo ne, to pochopitelně nevím. Ale nachystám se na to tak, že bych chtěl chytat. Stejně jako všichni ostatní.“
