Reprezentační trenér Radim Rulík zůstával i po zápase v hodně aktivním módu. Když mluvil o výhře 7:3 nad Finskem, udělal asi padesát malých kroků, posunul se o dva metry. Ne, po téhle velké bitvě nešlo jen stát. Další zážitek! Vedete 3:0, soupeř srovná. Ale národní tým vyspělého soka stejně přejel. „Do výběru jsme zařadili hráče, kteří byli produktivní v klubech, dařilo se jim a přenesli si to sem,“ vysvětloval dvanáct českých gólů ve dvou zápasech.
Vyprášili jste Švédy 5:2, teď sedm gólů Finům. Jak se z pohledu trenéra rodil další velký výsledek?
„Fini se na naše utkání podívali, analyzovali ho a nachystali se. Cítili jsme, jak se nechtějí nechat překvapit. Ale my jsme si pomohli přesilovkou a tím, že jsme byli produktivní. Úvod nám vyšel excelentně, vést tady u nich 3:0? To se nestane každý den. Rozhodující pak bylo, že když dali na 3:3, šlápli do nás, tak my jejich nápor přežili. Znovu jsme si pomohli přesilovkou. Postupně jsme se zlepšovali v naší třetině. Hodně se snažili hrát puky do slotu, ale my tam hráče měli a sbírali jim nahrávky.“
Řešili jste, jestli za stavu 3:3 začít něco měnit?
„My na střídačce nepůsobíme na hráče, abychom je nějak znervózňovali. Snažíme se fungovat tak, aby pořád měli víru. Teď se to vyplatilo. Soupeř by velmi dobrý, bez diskuze, ale kluci si věřili.“
Poslední roky platí, že jen vyspělý soupeř dovede Finy vytáhnout z jejich osvědčené vyčkávací ulity. Vážíte si, že s vámi museli přepnout na svůj plán B?
„Asi jo. Ale nejvíc si cením, že jsme se za stavu 3:3 dokázali vrátit do zápasu. V hlavách nebylo, že je to špatné a nemáme na to, ani náznak. Vážím si, co kluci dokázali. Máte vyprodanou halu, vedete v ní 3:0, ale domácí publikum soupeře žene, on srovná. Ale hráči se s tím vypořádali perfektně. Pak si vážím i toho, že jsme soupeře přestříleli.“
Finsko se dostalo jen na 17 střel, což je od vás slušná práce, pravda.
„Právě a my jich měli o deset víc. Celkově mužstvo skvěle žije, Dan Voženílek zblokuje střelu, ostatní klepou hokejkami o mantinel. Jsou to detaily, ale hrozně důležité. Hrajete za národní tým, tak jsme jen rádi, jak vypadá atmosféra. Vyhrálo se, takže pak je vždycky dobrá, ale je super, že kluci ocení i obětavost u ostatních. Tu jsme vyzdvihli i v kabině.“
Pasuje sem i velká práce Ondřeje Kovařčíka před pátým gólem, kdy uštval soupeře a získal puk pro Stránského?
„Ano, úplně přesně. To jsou věci, které chceme, těší nás, když je vidíme.“
Matěj Stránský čekal dlouho na svůj velký večer v reprezentaci. Pomůže mu zápas s Finskem, kde dal dva góly a ještě i velmi dobře využíval svoje tělo, aby se v něm odpálil střelec i tady?
„Gól mu určitě pomohl. Se Švédy měl dvě šance a ještě je neproměnil, teď ještě víc ožil, zlepšil se. Podle mě mu pomáhá to vysoké tempo, je adaptabilní. Matěj je opravdový střelec, hodně nebezpečný hráč. Ale nejde jen o něj, jsme rádi, že produktivita vypadá takhle. Jen jasně, Matěj opravdu ožil.“
