Střílej! Jinak budeš dělat kotouly. Na ledě, ve výstroji a na bruslích. Takové jsou například tréninkové metody libereckého kouče Filipa Pešána. K častější střelbě se snaží dokopat hlavně letní posilu Tygrů, dvacetiletého talentovaného útočníka Lukáše Jaška. „Chce po nás, ať do detailu plníme jeho pokyny. Hodně bazíruje na taktické přípravě, je ale taky geniální psycholog,“ prozrazuje forvard elitní liberecké formace. Průběh 5. zápasu mezi Mountfieldem a Libercem sledujte od 17:20 ONLINE na iSport.cz!
Celou dosavadní kariéru strávil Lukáš Jašek v barvách třineckých Ocelářů. Až před aktuální sezonou ve dvaceti letech poprvé změnil klub. „Zavolal mi Filip Pešán, že by o mě měl zájem. To mě strašně potěšilo. Potřeboval jsem změnu a Liberec byl ideální volbou,“ hodnotí zpětně útočník, který se aktuálně rve v dresu Bílých Tygrů ve čtvrtfinále Generali play off s Mountfieldem. Dnes je na programu pátý zápas série v Hradci (17.20) za stavu 2:2.
V Liberci jste první rok. Rychle jste zapadl, hrajete v elitní formaci proti nejlepším lajnám soupeře. Čekal jste, že dostanete tak velký prostor a důvěru?
„Když se mi po minulé sezoně ozval pan Pešán s tím, že by o mě stál, hned mi nastínil, jaké se mnou má úmysly. Řekl mi, že mi chce dát prostor, ale že to zároveň nebude zadarmo a budu muset makat a zasloužit si ho. Své slovo splnil.“
Říkal vám, na základě čeho si vás vybral?
„Myslím, že se mu na mně líbilo hlavně dobré bruslení a to, že jsem mladý a můžu se zlepšovat. To jsem cítil i já sám. Od přípravky jsem hrál za Třinec a už jsem chtěl změnu. Věřil jsem, že mi Liberec pomůže zase o něco hokejově vyrůst.“
V Třinci jste stagnoval?
„Dá se říct, že jo. Cítil jsem, že bych se měl zlepšovat rychleji. Progres nebyl takový.“
Z tohoto hlediska vám tedy změna prospěla?
„Určitě, i když vždycky by to mohlo být lepší. Hlavně z týmového pohledu se nám základní část úplně nepovedla, ty výsledky byly jako na houpačce.“
Nebyli jste z toho trochu vyplašení? Přece jen i kabina musela vnímat, že má na víc.
„Vyplašení ne, spíše znechucení. V hodně zápasech jsme byli jasně lepší, ale o gól jsme prohráli. To pak bylo fakt na hlavu. Navíc očekávání po těch posledních úspěšných letech byla velká. Zlomilo se to až vítěznou šňůrou před koncem základní části.“
Jak s vámi během dlouhé krize pracoval Filip Pešán?
„Hodně tvrdě, bylo to náročné. Těžké tréninky, hodiny u videa. Nic zásadního ale neměnil, nepanikařil. Věří systému, jaký hraje. Projev Liberce je snad tři roky navlas stejný.“
Trenér ví, kdy je hokeje dost, ale je přísný
Kolem trenéra Pešána je v Česku aura jakési výjimečnosti. Jak ho vy po necelém roce práce pod ním vnímáte?
„Ta aura je oprávněná. Za svou kariéru jsem se nikdy s podobným trenérským přístupem nesetkal. Těžko se to slovy popisuje… Umí geniálně komunikovat s hráči, je skvělý psycholog. Přesně ví, kdy být tvrdý a přísný, a kdy naopak pochválit. Ke všem přistupuje stejně. Na férovku vám řekne, co děláte blbě, a každý to od něj přijme, i když to řekne klukům, kteří jsou skoro stejně staří jako on. Má velkou autoritu, všichni ho uznávají a věří jeho práci, že ji dělá dobře.“
Říká se, že s hráči dokáže být i dobrý kamarád.
„Určitě. Je schopný přijít, poplácat vás, zeptat se na mimohokejový život. Ví, kdy už je hokeje dost a mančaft potřebuje vypnout, trochu zvolnit.“
Když jde o trénink a zápas, dokáže být ale hodně přísný, že?
„To jo, hlavně na mě! (smích) Chce po nás, ať do detailu plníme jeho pokyny a hrajeme hru, jakou si on představuje. Když se nám to nedaří, dá to pořádně hlasitě najevo. Mě třeba v tréninku šíleně cepuje ve střelbě.“
Jak? Povídejte.
„Denně mi už od léta vtlouká do hlavy, že musím víc střílet. Já byl vždycky nahrávač. Když jedem dva na jednoho, snad nikdy nevystřelím, vždycky se snažím vymyslet gól pro spoluhráče. Za tohle mě trestal. Celý rok jsem proto po takových situacích dělal za trest kotouly. (smích) Není lehké na to myslet, pořád si v hlavě opakovat: Střílej.“
Kolik času trávíte taktickou přípravou u videa?
„Hodiny. Probírá se opravdu každý sebemenší detail. Já s Filipem Pyrochtou, jakožto nejmladší hráči, dostaneme vždycky po zápase všechna svá střídání. Pak rozebíráme, co děláme špatně, co dobře. Hodně to pomáhá. Po každém utkání máme druhý den ráno další meetingy. Zpočátku sezony to bylo individuálně, teď už to děláme týmově.“
Když se dívám na hru Liberce, mám pocit, že má až extrémně striktní řád. Každý jednotlivec ví naprosto přesně, kde se pohybovat, co dělat. Přechod přes střední pásmo je zcela automaticky nacvičený podle určitých schémat. Mám pravdu?
„Řekl jste to naprosto přesně. Když jsem do Liberce přišel, sám jsem byl zvědavý, jaké to z tohohle pohledu bude. Styl pana Pešána je trochu zvláštní. Nutí nás hrát trochu jako fotbalová Barcelona. Hodně krátkých přihrávek, být hodně na puku, zbytečně nenahazovat, nehonit to po rozích. Každý ví, co se po něm chce. I proto pak ani není těžké, když třeba trenér udělá nějaké drobné změny v sestavě. Úloha pro jednotlivce se moc nemění.“
Jak pro vás bylo těžké zapadnout coby nový dílek do té velké liberecké skládačky?
„Bylo to v pohodě. Hned na úvod jsem začal hrát v lajně v Michalem Bulířem a Martinem Bakošem, skvělými hokejisty. To mi to hodně usnadnilo. Postupem času jsem si tomu přivykal.“
Chodit v obleku? Přišlo mi to zvláštní
Zvyknout jste si musel taky na chození na stadion v obleku, že?
„Ano, nejdřív mi to přišlo zvláštní, ale teď už to je normální. V Liberci to je takhle nastavené. V kvádru musí chodit všichni od dorostenců, přes juniory až po áčko. Je to tady taková malá NHL.“ (úsměv)
Jaký je váš styl hry, co po vás Pešán chce? Od různých soupeřů jsem slyšel, že vás občas nemají úplně v lásce.
„Mám hlavně dělat body, snažit se dát gól, něco připravit. K mojí hře ale patří i to, že občas někoho pošťouchnu, zvlášť teď v play off . Ať už slovně, nebo třeba fyzicky v podobě nějakého seknutí nebo šťouchance pod žebra. Není to ale nic zákeřného. Nikoho netrefuju bezhlavě u mantinelu, spíše se soupeře snažím rozhodit a vyprovokovat. K hokeji to patří.“
Na roli hlavních provokatérů ale máte v Liberci jiné experty, že?
„Tak to rozhodně! (smích) Třeba Dominik Lakatoš, Jarda Vlach nebo Honza Stránský. Máme jich dost.“
I mezi rozhodčími se o vás říká, že jste slušně řečeno darebák.
„Slyšel jsem to, ale nevím, kde na to přišli. Raději už se teď se sudími vůbec nebavím, nemá to cenu.“
Jak si teď užíváte čtvrtfinálovou sérii s hradeckým Mountfieldem?
„Je to fakt hodně těžká série. Celá liga ví, že styl Hradce je postavený na defenzivě, těžko se k nim do pásma dostává. Chtějí nám hru znechutit, jsou důrazní. V třetí třetině se pak stane, že jste tak otrávení, že se vám ani na led nechce. Pan Pešán nám ale absolutně nedovolí polevit. Byli jsme připravení, že takhle budou hrát. Teď po čtyřech zápasech, kdy jsme srovnali na 2:2, je velká výhoda na naší straně. Víme, že když budeme hrát to, co po nás trenér chce, jsme schopní porazit každého.“
Góly
Domácí: 49:28. Červený
Hosté: 01:19. M. Kvapil, 23:20. J. Vlach
Sestavy
Domácí: J. Pavelka (Rybár) – Gregorc, Zámorský, Graňák, F. Pavlík, Vydarený, Cibulskis – Červený, Koukal (A), Smoleňák – Cingel, Džerinš, Jaroslav Bednář (C) – Berger, Dragoun, Köhler (A) – Šimánek, Kukumberg, Látal – R. Pavlík.
Hosté: Will (Janus) – Ševc (C), Pyrochta, Šmíd (A), Jánošík, Derner, Maier – Ordoš, P. Jelínek (A), Jašek – L. Krenželok, Redenbach, Bakoš – M. Kvapil, Filippi, Bulíř – J. Vlach, Lakatoš, J. Stránský.
Rozhodčí
Šír, Bulanov – Pešek, Hynek
Stadion
ČPP Aréna
Návštěva
6129 diváků
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
