Liberec musí začít hledat chyby u sebe. Kňourání mu škodí
Liberec je mistr, mistr v tom, jak shodit svůj výkon. Zase se v něm probudil ten starý démon, který ho dusil v základní části: Všichni nám škodí, celý svět je proti nám. Zhruba 50 minut hrál v Hradci skvěle, pak mu tekly nervy po vyloučení Jana Ordoše, po kterém Mountfield v přesilovce vyrovnal. Tým Filipa Pešána cítil brutální křivdu, vypadl ze své role, zblbnul a prohrál.
Kdyby to byl sporný souboj, dá se frustrace, řev, mlácení dveřmi a nadávky rozhodčím pochopit. Je to play off, konec sezony, bitvy o všechno a nervy jsou na pochodu. Ale tady ani náhodou. Faul to byl, tečka. Házet porážku na rozhodčí a dštít síru na všechny strany je jenom výmluva, nic jiného, laciný způsob na co hodit vlastní selhání
Liberec musí konečně začít u sebe. Má velmi kvalitní tým, výborné hráče, dokáže hrát skvělý hokej. Dokazoval to v předkole a to samé i v 50 minutách druhého zápasu v Hradci. Než začal kňourat a skučet.
Nechápu, že stačí jeden souboj a Tygr vidí před očima rudě. Místo aby se našel v celé partě někdo, kdo řekne, ať ostatní přestanou jančit, protože to faul nejspíš byl, se všichni spíš vzájemně utvrzují, jaký se proti nim odehrává komplot. Je to velká chyba. Jednak tím hráči dělají ostudu sobě, pak celému klubu a navíc bortí svoji dobrou práci.
Když si na pískovišti uplácáte bábovičku, sami si na ni šlápnete a pak prstíkem ukazujete na Frantíka, že za to může on, chvíli na sebe řevem sice přilákáte pozornost, ale nikam se touhle cestou z dlouhodobého pohledu nedostanete. Frantík už bude mít postavený pískový hrad, zatímco vy se snažíte všem vylíčit, co je on za zmetka.
Zuřivost může být při sportu do jisté míry fajn, pokud ji kontrolujete a namíříte správným směrem. Najednou přestanete cítit bolest, máte pocit, že jste rychlejší, výdrž poskočí o tři stupně nahoru. To jenom proto, že vás ta druhá parta štve. Hlava umí hodně. Jenže v případě, že ji neovládáte, je po srandě.
Být trenérem Filipem Pešánem, vezmu tým před dalšími dvěma zápasy do bylinkové sauny a pustím do repráků šumění oceánu. Seanci nastavit tak na dvě hodiny! Liberec nepotřebuje mít lepší přesilovku, přechod do útoku, napadání, nebo hru ve vlastní zóně. Musí mít pod kontrolou svoje emoce a věřit svým hokejovým schopnostem.
Pořád jsem přesvědčený, že Tygři mohou Mountfield pořádně pokousat a série se může natáhnout klidně na sedm zápasů. Jenže musí přestat hryzat do vlastní ruky. Věčně ublížení tituly nevyhrávají. Na ně se zapomíná.
