Hradec je v bryndě. Hrajeme technický hokejíček, mračí se Zámorský
Po dvou semifinálových setkáních s Třincem svítí na straně Hradce Králové velká nula. Dva domácí střety přenechali soupeři a mírný favorit série je rázem v extrémně složité situaci. Co hůř, v každém z úvodních utkání vstřelil pouze jednu branku. Bilance, která téměř patří straně poražených. „Jsme nedůrazní, do předbrankového prostoru dostaneme zoufale málo puků. Musíme přestat hrát technický hokejíček, který funguje v základní části. Být v té válce mnohem agresivnější. Dorvat to do brány nohou, čímkoliv. Hlavně, ať je to v bráně,“ říká hradecký obránce Petr Zámorský.
Posedmé z devíti zápasů play off jste inkasovali rychlou branku. Je to devastující pocit?
„Dobré to není. Tisíckrát si to před zápasem opakujeme a stejně se zase něco přihodí. Je to těžké hned prohrávat. Musíme to zlepšit, ale vážně nevím jak. Chystáme se na to, rozebíráme to, ale k ničemu to nevede.“
Je to už unavující?
„Jistě. Dotahovat náskok je nejtěžší. Stojí to strašně moc sil. Pořád bušíme do plných, což je obrovsky vysilující.“
Na Šimona Hrubce jste sice v druhém utkání série poslali solidních čtyřiatřicet střel, jenže spoustu z nich soupeř umně zblokuje. Zejména pokusy od modré čáry končí na chráničích bránících hráčů.
„Je to těžké. Play off hrají všichni obětavě. Když už střela projde, jsme zase v předbrankovém prostoru málo důrazní. Mlátíme to zbytečně. Každopádně Třinec blokuje parádně, to se musí nechat.
Lépe ještě než ve čtvrtfinále Liberec?
„To je těžké porovnávat. Třinec hraje trochu jiným stylem. Moc prostoru v útočné třetině není. Přesto máme natolik zkušený tým, abychom si s tím poradili.“
Třinec vstřelil vítěznou branku po dokonalé rychlé kombinaci v přesilové hře. Vy naopak v početních výhodách tápete, přidržujete puky, chybí pohyb, myšlenka…
„Je to pomalé. Naprostá pravda. Po druhé třetině jsme si k tomu něco řekli, ta poslední přesilovka už byla dobrá. Rozhýbali jsme je, puk chodil zleva doprava, zprava doleva. Na Koukyho (Koukalově) straně bylo dost prostoru, tak to musíme hrát. To je recept.“
Sám jste na Šimona Hrubce poslal pět střel, nejvíc z celého mužstva. Aktivní jste v každém utkání, ale první gól na hradecké štaci stále čekáte. Je to frustrující?
„To vůbec, tohle absolutně neřeším. Jsem tady pro tým. Jestli budu rozvážet puky, nebo dávat góly, je mi úplně jedno. Hlavně, abych odevzdal svoje maximum. Když budu mít po sérii dva góly, nikoho to zajímat nebude. Jde jen o postup. O nic jiného nejde.“
Zase jste v bryndě, prohráváte 0:2. Je to těžší situace než stav 2:3 na zápasy v sérii s Libercem?
„Co si budeme povídat, není to optimální. Měli jsme dva zápasy a ani jeden nezvládli. Jedeme do Třince, těžká situace… Ovšem vidíme, že se s nimi dá hrát. Oni u nás dva zápasy udělali, proč by se to nemělo povést i nám. Poslední dvě třetiny druhého zápasu jsme hráli super, tu třetí určitě. Ale pokaždé nás srazí brzký první gól. Pak jsme nějací zaskočení. Štve mě to.“
Ve čtvrtfinále jste se emočně vydali, o osudu série s Libercem rozhodoval téměř každý souboj, každá střela. Cítíte, že mentálně nejste na stejné výši?
„Nevím. Je to semifinále, každý do toho dává sto procent. Těžko hodnotit, jestli se někdo trochu uleje.“
Tak to ani nemyslím.
„Vím, rozumím. Možná v některých chvílích před vlastním brankářem zbytečně vymýšlíme. Místo, abychom podrželi puk a zachovali chladnou hlavu. Musíme si k tomu něco říct. Snad trenéři něco vymyslí a budeme to plnit. Přitom Třinec nás ničím extra nepřekvapil. Je to technický tým, dozadu hraje parádně. Ale my jejich obranu musíme nějak překonat. Pokud dáme dvakrát za sebou doma jeden gól, nemůžeme myslet na postup do finále.“
Chybí vám „špinavé“ góly, kterými jste knokautovali Liberec?
„To je přesně ono. Jsme před brankou nedůrazní, do předbrankového prostoru dostaneme zoufale málo puků. Musíme přestat hrát technický hokejíček, který funguje v základní části. Být v té válce mnohem agresivnější. Dorvat to do brány nohou, čímkoliv. Hlavně, ať je to tam.“
