Odcházející pardubický talent věří šanci v Boleslavi: Sedí ke mně styl Vémoly

Z ukončené mise v červenobílém dresu si nedělá těžkou hlavu, i když chtěl pokračovat. Jakub Lichtag chápe záměry majitele Petra Dědka a celého vedení. Než aby žehral nad odchodem, vyhlíží s nadšením odrazový můstek v Boleslavi. „Nesmím ustoupit, naopak ještě přidat. Můj vzor je Brad Marchand, uměl za to vzít i při oslavách Stanley Cupu. Taky musím být tahoun všude,“ zasmál se v nadsázce útočník, který vnímá osobní roli hokejového drzouna.

S čím přicházíte do Mladé Boleslavi?
„Čekám v první řadě větší příležitost ukázat se v extralize. V Pardubicích jsem hrál spíš za béčko než v áčku. Ke konci angažmá, kdy už jsem měl podepsáno v Boleslavi, jsem měl větší sebevědomí a řekl jsem si v hlavě, že extraligu hrát můžu a mám na ni. Pomohlo mi play off. Myslím si, že já i trenéři víme, jaká je moje role. Nebude se lišit.“

Proč nepokračujete v Dynamu?
„Řešili jsme smlouvu, ale neshodli jsme se na podmínkách. Ozvala se mi Boleslav, volal mi pan Král (trenér), pak i pan Vlasák (sportovní manažer). Měli o mě zájem, z čehož jsem byl nadšenej. V prosinci jsem proto podepsal. Trenéra znám, byl jsem s ním docela dlouho v pardubické juniorce i v béčku. Má radši šikovnější hráče, ale doufám, že ví, že i můj herní styl je potřeba. Vždycky jsem byl spolehlivý. Odváděl jsem práci, kterou po mně chtěl, máme na sebe docela dobré vzpomínky.“

Rozhovor pokračuje pod grafikou

Rozumím správně, že kdyby to jen trochu šlo, zůstanete v Pardubicích?
„Nechtělo se mi popravdě stěhovat. Měl jsem na východě Čech spoustu kamarádů. Pardubice byly druhým domovem, trénoval jsem tam odmalinka, ještě než jsem do klubu přestoupil. Ale změna je život. Já doufám, že mě posune dál v kariéře. Co jsem v Boleslavi, poznal jsem výborné kluky a kolektiv.“

Takže nelitujete.