Od sezony čekal lepší výsledek. Zkušený trenér Vladimír Vůjtek, který je ve Vítkovicích konzultantem a spolupracovníkem Jakuba Petra a Pavla Trnky, na rovinu říká, že týmu na absolutní špičku chybí kvalita. „Pokud nemáte možnost sáhnout po Kvapilovi, Eratovi, Plekancovi nebo Růžičkovi, tedy po typech skutečně rozdílových hráčů, těžko se můžete dostat výš.“ Otevřeně se postavil i za práci fanoušky kritizovaných trenérů Jakuba Petra a Pavla Trnky.
Vítkovice podruhé za sebou končí ve čtvrtfinále s nulou. Před rokem nestačily na mistrovskou Kometu Brno, tentokrát je vyškolil našlapaný Třinec. Naštvání fanoušků, hráčů i funkcionářů Vladimír Vůjtek chápe.
„Otevřeně jsme říkali, že budeme hrát o medaile, chtěli jsme o ně hrát a dlouho to vypadalo, že o ně i hrát můžeme,“ říká v rozhovoru pro Sport. „Je mi jasné, že lidi chtějí titul. Hned. Takže to teď hází na trenéry, jak je zvykem. Podle mého ti kluci ale stále mají klubu co nabídnout.“
Máte pocit, že se Vítkovice proti předešlým sezonám posunuly? Nebyl to byl spíš úkrok zpět?
„Hlavně jsme se po minulé sezoně neposílili, spíš jsme měli ztráty. To je pak těžké tým někam posunovat. Těsně před sezonou odešel obránce Klok, v průběhu ročníku Hrbas s Barankou. K tomu byl přes tři měsíce s těžkým zraněním mimo hru Trška. To jsou čtyři výborní beci a kvalita místo nich nepřišla. Při vší úctě ke všem klukům v kádru, přišli hráči odložení v jiných klubech. Tohle Vítkovicím v sezoně chybělo. I tak jsme ale do nějakého 10. ledna hráli dobrý hokej, špičkové zápasy s kvalitními týmy. Jenže pak přišla série zápasů venku, nechytili jsme se v nich, prohrávali a přišel útlum, ze kterého jsme se nedostali až do konce.“
Říkáte, že chyběla kvalita. Ale třeba v Olomouci také pracují s „odloženými“ hráči, ne?
„Pracují a taky byli na naší úrovni. Byli jsme od nich a od šestky tři body. Co to je? Jeden zápas. Pravda, v play off proti Plzni se Olomouc drží víc. Má splněno, dostala se na poslední chvíli do šestky, může jen překvapit. A umí se o to víc poprat, než my. Psychicky jsou silnější, bojovnější.“
Není to zarážející? Kde jinde by měli hráči ukázat bojovnost, než v play off?
„Neříkám, že Vítkovice nebojovaly, ale máte nějakou typologii hráčů. Těžko můžeme chtít, aby Ondra Roman nebo Rado Tybor bourali mantinely. Spíš jsem postrádal herní stránku, kombinaci, udržet se ve třetině, udělat rychlou kontraakci. Bojovnost tam byla, ale kvalita chyběla.“
S Jakubem Petrem a Pavlem Trnkou spolupracuje, máte přehled o jejich stylu a práci. Jak na ně jejich vedení týmu nahlížíte? Mají po třech letech ještě co nabídnout?
„V každém případě jsou strašně pracovití. Jak už jsem říkal, je to i otázka toho, jaký si můžete postavit tým. Jestli máte možnosti sáhnout po Kvapilovi, Eratovi , Plekancovi , Kovářovi, Růžičkovi... Když vím, že ty možnosti nemám, jako že nemám, tak se není co divit, že se nedostanete výš. Play off rozhodují právě tyto typy, skutečně rozdíloví hráči. Ti se prosazují a dělají rozdíl dvaceti, třiceti procent. My jsme zkraje měli velké oči, protože nám to hrálo, ale postupně nám ubývali zkušení hráči. Těžko jsme mohli mužstvo dostat výš.“
A mají tedy Petr s Trnkou týmu co nabídnout?
„Pokračovat by měli. Těžko budeme hledat lepší trenéry. Víc zapálené pro Vítkovice. Kvůli porážce 0:4 s Třincem, který je o dost dál, hlavně finančně, nemůžeme panikařit. Mají co nabídnout.“
Co říkáte na reakce naštvaných fanoušků? Kteří volají po trenérské změně a třeba i vašem návratu?
(usměje se) „Já mám tu výhodu, že na sociální sítě nechodím a tohle se ke mně nedostane. Samozřejmě jsme diváky namlsali. Otevřeně jsme říkali, že budeme hrát o medaile, chtěli jsme o ně hrát a dlouho to vypadalo, že o ně i hrát můžeme. Bohužel se nám v průběhu sezony rozpadla obrana a velice špatně jsme hráli přesilovky. Ty rozhodují. Soupeři z nich góly dávali, my ne. A jak jsme je hráli špatně, ubíjelo nás to i psychicky. Tam vidím základní moment, proč jsme nedosáhli výš. Je mi jasné, že lidi chtějí titul. Hned. Takže to teď hází na trenéry, jak je zvykem.“
Co bylo podle vás klíčové v sérii s Třincem?
„Kvalita. Třinečáci mají vynikající kádr, vynikající hráče ve všech řadách. Od brankáře, přes obránce až po útok. A jejich přesilovky, které s tím souvisí. Se Spartou to ještě vyšlo, taky nebyla v přesilovkách skvělá, ale Třinec byl jinde. V každé přesilovce se u nás usadil, dal gól nebo nás svíral minutu a půl ve třetině, nepůjčil puk a my jezdili nahoru dolů. To je o kvalitě. Že se tam hráči udrží, pětkrát vystřelí, dají gól. Naše přesilovky byly většinou o tom, že se dostaneme k jedné ráně.“
Překvapil vás Třinec zodpovědností a kompaktností, jakou v sérii předvedl?
„Neříkám, že překvapil, ale hrál strašně disciplinovaně. Nešel do nějakých strkanic, rvaček, věnoval se hokeji. Když byl konflikt, tedy až na poslední rvačku Tršky s Polanským, šli hned pryč a věnovali se jen a jen hokeji. V tom byli skvělí. Vidíte, pořád říkáme moderní hokej, napadání po celém hřišti a teď se v play off výborné týmy jako Brno nebo Třinec stáhly. I doma hrály spíš do obrany a čekaly na otevřený prostor a přesilovku. A v tom také zápasy rozhodovaly.“
Odpovídá výsledek série s Třincem 0:4 na zápasy realitě?
„Čekal jsem, že jeden zápas můžeme uhrát a při troše štěstí jsme jej uhrát mohli. Ale je to realita. 4:1 s Třincem by byl velký úspěch pro Vítkovice.“
Co říkáte na bouřlivou reakci majitele Aleše Pavlíka směrem k rozhodčím po vyřazení?
„Shání peníze na platy hráčů, na chod klubu, dívá se na hokej a chyby tam byly. Což přiznal i šéf rozhodčích. Já takhle prudký nejsem, abych za rozhodčími hned běžel. I když se mi to taky jednou stalo, ale to jsem byl ještě mladší. Někdy v roce 1992 s Jihlavou. (usměje se) Moc nesouhlasím s vyjádřením komise rozhodčích, že omyly sudích neovlivnily průběh zápasu. Ovlivnily. V Třinci byl vymyšlený faul vysokou holí Poletína za stavu 2:1, z přesilovky jsme dostali na 3:1. To samé poslední zápas. Pět na tři být prostě nemělo, zase jsme dostali gól na 2:4. Podobné chyby byly i v sérii Brna, nebo na konci základní části vůči Mladé Boleslavi. Hrubé chyby, které v koncovce ovlivní zápasy a těžko se omlouvají. Já jsem vždycky spíš na straně rozhodčích, protože to nemají lehké. Ale jsou čtyři a zásadní věci prostě musí vidět.“
Jak to vidíte s Vítkovicemi dál?
„Je třeba udělat analýzu, sednout si a jasně říct, na co máme, na co ne. Koho jsme schopni udržet, koho přivést. Máme nějaké šikovné kluky z kraje nebo z juniorky? Asi budeme muset postavit i jiné cíle. Jít se skromností zespoda. Nechci říct, hrát o záchranu, to v žádném případě. Znovu budeme chtít hrát důstojnou roli, ale změny budou. A mužstvo se bude muset přebudovat.“
CO SE POVEDLO
Předkolo se Spartou
Finiš základní části Ostravané nezvládli. Přestože se dlouhodobě drželi v elitní šestce, série osmi prohraných zápasů na hřištích soupeřů jim přímou účast ve čtvrtfinále sebrala. Na nevyzpytatelnou Spartu se ale dokázali připravit, sehrát s ní velmi dobrou partii. Spartu porazili 3:1 na zápasy (2:1, 2:1, 3:4, 5:1). To byl pro Vítkovice posun, protože dva roky zpátky měly předkolo podobně rozehrané s Plzní, po dvou domácích výhrách vedly 2:0 a přesto sérii ztratily.
Mladí dravci
Útočníci Šimon Stránský (21) a Patrik Zdráhal (23) ukázali, že mohou být budoucností klubu. Stránský se po premiérové sezoně mezi dospělými rozkoukal, měl skvělé herní momenty. Dokáže podržet puk, elegantně přejít přes soupeře, přesně vystřelit. Postupně se zlepšoval i na vhazování a hře do obrany. Zdráhal se prostřílel (17 branek v základní části) až do reprezentace. Pochroumané rameno jej v závěru soutěže přibrzdilo, hrál se sebezapřením, jeho góly pak v play off výrazně chyběly. Oba ukázali, že do budoucna mohou dostat výraznější role.
Domácí bilance
V domácím prostředí byly Vítkovice druhé nejlepší. Pouze Liberec, vítěz Prezidentské trofeje, byl v základní části úspěšnější před vlastními fanoušky. Ostravané z 26 zápasů dvacetkrát vyhráli, bez bodu byli jen třikrát (Mladá Boleslav 2:3, Litvínov 0:3, Třinec 3:4). Domácí bilanci měly Vítkovice lepší než v předešlé sezoně, která byla z pohledu získaných bodů v základní části rekordní (92). Přesto v Ostravar Areně klesla návštěvnost. V minulé sezoně byl průměr domácích návštěv v základní části 6986 (teď 5850) a v play off 8800 (teď 8044).
CO SE NEPOVEDLO
Stabilizace a posun
Chtěli se zlepšovat, posunovat. Být stabilnější a napevno se přiřadit k absolutní špičce. To se Vítkovicím nepovedlo. Velmi slušnou sezonu 2017/18, kterou dehonestoval rychlý konec ve čtvrtfinále s mistrovskou Kometou (0:4 na zápasy), nevylepšily. Ostravané střídali výborná období se slabými, byli až příliš odkázaní na zázračné zákroky brankáře Patrika Bartošáka . Nevyhnuli se několika špatným sériím, na hřištích soupeřů byli neškodní. S Oceláři ve čtvrtfinále sehráli dramatickou bitvu, kromě prvního zápasu. Nebyli o parník horší, ale kvalita chyběla.
Body ofenzivních opor
První útok (Rostislav Olesz, Jakub Lev , Rastislav Dej) si v 8 zápasech play off připsal jedinou branku. Navíc do prázdné brány. Zkušení útočníci makali v oslabeních, dřeli u mantinelů, chodili si pro rány do soubojů, ale jejich góly zoufale chyběly. Ofenziva tak stála především na formaci Ondřeje Romana (Tybor, Zdráhal), světlé momenty měli Šimon Stránský s Lukášem Kucserou. K ofenzivnímu trápení patří i podprůměrné přesilovky. Úspěšnost v základní části byla 14,16 %, v play off 11,54 %. To na díru do světa nestačí.
Sepětí s fanoušky
Drhlo celou sezonu. Fanouškům se nelíbilo zdražení vstupného, odchody defenzivních opor Marka Hrbase (Chabarovsk) a Ivana Baranky (Kometa) v rozjetém ročníku, za které nepřišly adekvátní náhrady. Hojně kritizovaná byla i pozápasová vystoupení a hodnocení Jakuba Petra i jeho asistenta Pavla Trnky. Hráči naopak nebyli nadšení ze slabé atmosféry, která v rozlehlé Ostravar Areně panovala. Brankář Bartošák se například otevřeně pustil i do kritiky fandů odcházejících těsně před koncem zápasů. Sepětí klubu s fanoušky nefungovalo. Nebylo cítit, že obě strany táhnou jedním směrem.
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
