Růžička vs. Hadamczik: Proč se tak nesnášejí?

Ve svých veřejných prohlášeních se oba dlouho drželi, aby toho druhého moc nenapadli. I když se dalo vycítit, že to mezi nimi jiskří. Ovšem v posledních dnech jejich nenávist dostala grády a vše vyvrcholilo v rozhovoru Vladimíra Růžičky pro deniksport.cz.


Tady jsou zásadní momenty, při nichž se nejvíce střetli.

ROZHOVOR VE SPORTU

Možná všechno začalo v roce 2003, kdy Růžička v rozhovoru pro Sport řekl: „Hadamczik mě lidsky zklamal, spletl jsem se v něm jako v člověku. Nechci to moc rozebírat, jenom on ví, o čem mluvím. Ale stojím si za tím, že s ním se na jednu střídačku nikdy nepostavím.“

A oheň byl na střeše... Podle informací Sportu za tím stála spíš maličkost: současný vítkovický kouč si tehdy měl s Růžičkou domluvit možnou spolupráci na reprezentační střídačce, ale nezavolal mu v době, kdy byli domluveni... Proto se Růžička naštval.

HADAMCZIK V TURÍNĚ

Vítkovický boss převzal po Růžičkovi reprezentaci po zlatém šampionátu ve Vídni. Jeho první akcí byla turínská olympiáda, na níž se kouč těžko srovnával s obrovským tlakem. Všichni ho ztotožňovali s Růžičkou, který předtím dovedl tým k titulu.

A Hadamczik svému předchůdci vyčítal, proč od reprezentace utekl zpátky ke Slavii, že mohl ještě přeci trénovat na olympiádě, když za ním zámořští hráči tak šli. Navíc nelibě nesl, když Růžička jakožto člen výkonného výboru do Turína přicestoval.

KRITIKA NA VÝKONNÉM VÝBORU

Měla to být kritika za zavřenými dveřmi, ale Růžička, v roli šéfa reprezentační komise, na Hadamczika křičel při hodnocení olympijského turnaje tak hlasitě, že to bylo slyšet i ven. A úryvky se objevily i v novinách. Vyčítal mu hlavně to, že hráči nevěděli, co mají hrát.

Což se pochopitelně trenéra dotklo, neboť mužstvo na olympiádě získalo bronzové medaile. A získal pocit, že jeho práce je nedostatečně doceněná a že mu všichni házejí klacky pod nohy. Sladkou odměnou pro něj potom bylo, když na MS v Rize nečekaně s týmem bez velkých hvězd vybojoval stříbro.

NEPODÁNÍ RUKOU

Vítkovice v minulém play off vedly ve čtvrtfi nále se Slavií už 3:1 na zápasy, ale nakonec prohrály v sedmém zápase a jásali Růžička a spol. Vítkovický trenér byl tak rozezlený na výkon sudího, že v návalu emocí nepotřásl, jak bývá zvykem, slávistickému kouči rukou.



„Prostě jsem odešel. A myslím si, že člověk může klidně pogratulovat někomu i jinou formou,“ zdůvodňoval to Hadamczik, jenž pak Růžičkovi telefonoval. Není to poprvé, co Růžička jako kouč svého soka porazil, v play off už to bylo třikrát.

OMLUVENKY A KAUZA ŠTĚPÁNEK

V průběhu této sezony se Hadamczik ostře pustil do Josefa Jandače, reprezentačního asistenta, který ovšem bez důkazů naznačil, že vítkovický kouč schválně pro potřeby reprezentace neuvolňuje hráče. Což někdejšího reprezentačního trenéra namíchlo a Jandače označil za trenérského bažanta, kterému ještě teče mlíko po bradě.

Růžička se pochopitelně zastal Jandače a přes noviny si oba vyměnili ještě pár ostrých slov. V zákulisí si navíc několikrát povzdychl, že Hadamczik nikdy nereprezentoval, takže nemůže pochopit, proč jeho hráči chtějí hrát v národním týmu.