Měl v očích slzy a zároveň se smál. Mluvil o dětech, o hrdosti a velké vnitřní prázdnotě. Ladislav Šmíd odehrál svůj poslední zápas v extralize. Strávil v něm přes 40 minut, přesto to nestačilo. Gól Tomáše Pavelky ze 103. minuty ukončil kariéru libereckého zadáka. Velký příběh se zakončil velkolepě. Šmíd v sezoně překonal další zranění, strašně si přál titul. „Ale je to sladká tečka. Zápas byl úžasný, budu na něj vzpomínat do konce života,“ řekl po porážce 4:5 v prodloužení.
Láďo, pojďme nejprve k zápasu. Vy jste si tu se Spartou střihli v podstatě zápasy číslo pět a šest.
„Ale užili jsme si to. Prvně chci pogratulovat Spartě k výhře v sérii. Hráli výborně, mají silný tým. Hodně štěstí jím přeju do zbytku play off. Třeba
Michala Řepíka
znám velice dobře, tomu budu fandit. Ale ano, teď jsme si sáhli až na dno. Před zápasem, i v jeho průběhu jsme si řekli, že ať to dopadne jakkoliv a je jedno, jestli vypadneme, nebo ne, tak se chceme sami sobě podívat do očí a mít pocit dobře odvedené práce. A to se podařilo. Všichni dělali správně své úkoly. Dělali jsme malé věci dobře, skákali jsme do střel. Prostě rozhodla jedna střela a ta cesta pro nás končí. Ale já jsem na ten tým ohromně hrdý.“
Váš čas na ledě nakonec dosáhl na více než 40 minut, což je rekord extraligy.
„Přes 40 minut? No tak aspoň…to je docela dost. (usmívá se) To si dneska asi vyhodím kopýtka nahoru. Ale ani mi to nepřišlo, já jsem si to hrozně užíval. Ty fanoušci tady. Já vím, že nás, nebo mě nenávidí, pořád něco skandovali, ale pozitivní i ty negativní emoce mi dávají sílu do dalšího střídání.“
V předkole jste nejprve v pěti zápasech přetlačili Kometu a teď trápili Spartu. Bylo to play off i obrazem celé sezony?
„Sezona nahoru dolů. Teď jsme v posledních zápasech měli zraněné klíčové hráče. I já jsem byl v sezoně zraněný, ale ten tým se s tím nějak porval. Předkolo jsme vybojovali, hráli jsme dobře. Bohužel nám se Spartou utekl start v prvních dvou zápasech, což nás teď může mrzet. Ale já myslím, že to opravdu můžeme hodnotit pozitivně. My tu nechali všechno.“
Asi vám citelně chyběli zmíněné zraněně opory, že?
„Ondra
Vitásek
nám chybí dlouhodobě. Výborný bek. Poslední zápasy nám chyběl i
Michal Birner
. Náš kádr není tak široký, jako ten sparťanský a pro nás to jsou citelná oslabení. Ale všichni, kteří naskočili místo nich, a všem je kolem jednadvaceti let, tak klobouk dolů. Myslím, že budoucnost našeho týmu je v bezpečí.“
Co říkáte na často propíraný metr rozhodčích? V pátém utkání byl poněkud volnější.
„Pro mě dobré. (směje se) Každý si stěžoval, jak to hraju, ale prostě to je play off. Vím, že některé zákroky byly na hraně, nebo i za ní, ale to je play off. Rozhodně tam nejdu, že chci někomu urazit hlavu, i když občas vyhrožuju. Já chci vyhrát zápas a udělat pro to cokoliv. Je to prostě jiná soutěž.“
Teď přímo k vám. Budete v další sezoně pokračovat, nebo tohle byla tečka?
„Tohle byla tečka. Přestože jsem nevyhrál titul, což jsem před sezonou vyhlásil, tak je to sladká tečka. Ten zápas byl úžasný, na něj budu vzpomínat do konce života.“
Můžete zkusit vypíchnout nejlepší momenty vaší skvělé kariéry?
„Juniorské mistrovství světa, kde jsme získali medaili. První zápas a první gól v NHL. A pak prohrané finále proti Třinci, kde nám to bohužel nevyšlo. Ale fakt jsem si poslední roky v Liberci užil. Mohl jsem pomoct k vývoji mladým klukům a myslím, že teď je v dobré situaci, nechávám ho v dobré kondici, takže můžu v klidu odejít.“
Čeká vás působení ve strukturách Liberce?
„To nevím. Možná by mě to bavilo, ale nechci předbíhat. Potřebuji teď pár měsíců, rozkoukat se a pak se uvidí.“
Co vás čeká nyní? Velkolepá rozlučka?
„(směje se) Asi jo. Asi se trochu vyleju, už to bude potřeba. (směje se) Ale oslavit se to musí. I když teď určitě přijde i nějaká slza, jak mi to bude pomalu docházet.“
MS je lákavé... Popřemýšlím o tom ještě
V sezoně vás zase potkaly zdravotní trable. Jak vnímáte tenhle ročník z osobního pohledu?
„Já si v této sezoně sáhl na dno. Minulou sezonu mi ukončilo zranění krku a operace krční páteře. A v této to byla zase bederní páteř. Takže fakt jsem si musel sáhnout na dno, jak psychicky, tak fyzicky a opravdu jsem rád, že tu teď před vámi mohu stát. A že jsem si sezonu ještě prodloužil o play off, že jsem byl schopný hrát. Z tohoto hlediska jsem hrdý, že jsem se z těch peripetií dostal.“
Byla ve hře v polovině ročníku možnost konce?
„Jo, určitě. Bylo to ohromně těžké hlavně psychicky. Když jsem se dozvěděl, že musím na další vážnou operaci během sedmi měsíců, tak mi to proběhlo hlavou, jestli není konec. Pak jsem měl pár pohovorů s lékaři, kteří se zaručili, že bych měl být v pohodě. A v pohodě to bylo, přestože záda cítím až doteď. Každý hokejista si projde zraněními. Jak jsem řekl, jsem rád, že jsem se s tím popral a sezonu si prodloužil a končil až teď tady.“
Prodloužil se i poslední zápas. Lze vůbec popsat emoce po gólu Sparty? Pro vás to pořád bylo buď pokračování, nebo úplný konec.
„Tak…těžké no. Prázdnota. Když dali gól, tak jsem najednou…asi mi to úplně nedochází, že je prostě konec. Že zítra už nemusím přijít do kabiny, do posilovny. Taková ta rutina končí, přestože partnerka mi řekla, že mě zase dá na jinou rutinu, abych nebyl líné prase. (usmívá se) Asi bude zase jiná rutina. Vevnitř je však teď prázdnota. Vím, že se směju, ale jsem ohromně smutný, že to pro mě končí.“
Jaké jsou nejbližší plány?
„Chci být s rodinou a vidět se s co nejvíce kamarády, než odletím. Chci tady zůstat asi další měsíc a pak už máme plány v Kanadě. Dostavujeme tam dům a musím tam být, abych si ho převzal. Chci být co nejdříve s dětmi. Pak bych se rád zapojil do nějakého skill coachingu, abych si to trochu zpestřil, ale nechci se hrnout z práce do práce. Chci si trochu užít volna.“
Opravdu nic vás nezviklá, abyste pokračoval?
„Jako, přemýšlel jsem o tom hodně. Ale já nerad něco řeknu a pak je to jinak. Už jsem to tu vyhlašoval několikrát. Když si ale pro sebe řeknu, že bych ještě dal sezonu, nebo dvě, tak pak si vždy vzpomenu na své děti. Nebo i když jsem s nimi na FaceTimu. A vidím, jak jim chybím a chci tam být. Nevypadá to, jak se prezentuji na ledě, ale s dětmi v soukromí jsem trochu jiný. Hodně mi chybí. Už je jim sedm a už to vnímají jinak a tátu potřebují, tak tam chci pro ně být.“
Poslední otázka. Co mistrovství světa? To je vlastně pořád ještě tahle sezona.
„Já nevím. Netuším, jestli bych na to měl. Je to trochu jiné rychlostně. Taky, jak jsem se cítil s těmi zády teď ke konci, tak hrát pod prášky…popřemýšlím o tom ještě. Je to lákavé, to určitě. Ale, spíš teď za mě asi ne.“
Bílí Tygři Liberec
Vše o klubu ZDE
Góly
Domácí: 06:17. Tomášek, 13:06. A. Polášek, 24:27. Buchtele, 29:05. A. Polášek, 103:28. T. Pavelka
Hosté: 03:42. Ordoš, 06:52. A. Dlouhý, 28:07. Filippi, 28:38. J. Šír
Sestavy
Domácí: Machovský (29. J. Hudáček) – Matuškin, David Němeček (A), A. Polášek, T. Pavelka, Moravčík, Tomáš Dvořák, Jurčina – M. Forman, Tomášek, M. Řepík (C) – Buchtele, Chlapík (A), Z. Doležal – E. Thorell, R. Horák, Šmerha – J. Strnad, Vitouch, Dvořáček.
Hosté: Kváča (J. Pavelka) – L. Šmíd (C), M. Ivan, M. Rosandić, Štibingr, Kolmann, Melancon, Aubrecht – Ordoš, Filippi (A), Klepiš – J. Vlach (A), J. Šír, Klapka – A. Dlouhý, Gríger, M. Zachar – Rychlovský, A. Najman, Faško-Rudáš.
Rozhodčí
Jeřábek, Šindel – Brejcha, Ondráček
Stadion
O2 arena (Praha - Vysočany)
Návštěva
9 287 diváků
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
