Do začátku play off platil spíše za defenzivního útočníka, který má za úkol se svou lajnou co nejvíce znepříjemňovat hru soupeři. Ve čtvrtfinále ovšem David Vitouch ze Sparty nastupuje v první formaci po boku Romana Horáka a Filipa Chlapíka. Role se zhostil na výbornou. Přispívá góly a z nenápadného pracanta se stává tahounem. „Myslím, že hraju pořád stejně. Snažím se dobře bruslit. Jsem rád, že mi to tam padá,“ vyprávěl skromně po třetí výhře Pražanů nad Libercem (5:3) dvaadvacetiletý útočník.
Sezonu začal dobře. Jako jeden z mála mladíků už si za pět let dokázal vybudovat jisté místo v sestavě pražského klubu. Základní část ale pro Davida Vitoucha nakonec nebyla taková, jakou si představoval. Přibrzdilo ho zranění nohy, které si přivodil na konci října v zápase s Pardubicemi a musel vynechat polovinu z 52 kol.
Po návratu se ale hned vrátil do kádru a na jeho výkonech nebyla dlouhá pauza vůbec znát. „Je to kluk, kterého trochu zabrzdilo zranění ve vývoji, ale ne ve výkonu. Okamžitě se z něj oklepal a jede dál,“ řekl na adresu svého svěřence trenér Pavel Gross.
Co víc, kvůli absenci prvního centra Vladimíra Sobotky hned od úvodu čtvrtfinále naskakuje Vitouch v první formaci. A není tam jen dopočtu, aby zalepil díry. Naopak. Po třech zápase s Bílými Tygry má na kontě dva góly, jednu asistenci a dělí se společně s obráncem Jakubem Krejčíkem o pozici nejproduktivnějšího sparťana v play off.
„My víme, že Vity (Vitouch) je dobrý hráč. Už tenkrát jsme ho měli u Horynky (Roman Horák), než se nám zranil v Pardubicích. Myslím, že je to talent a pracant. Taková naše pilná včelička. Malé věci dělá strašně dobře a nebojí se jít do soubojů,“ vyzdvihl jeho přínos hlavní kouč.
Chválu na sebe samotného ale od sparťanského mladíka nečekejte. Nemá to v povaze. Proto spíše mluvil o tom, jak si cení místa v prvním útoku po boku týmových hvězd a reprezentantů. „Je super hrát s tak výbornými hráči, jako jsou Horyna a Chlápa. Moc si toho vážím,“ odpovídal s pokorou. „Jsem možná trochu víc nervózní, ale je to pro mě ohromná zkušenost, za kterou jsem rád,“ dodal.
Dělník ze čtvrté lajny
Hlavní zprávou pro klub i pro něj je ovšem to, jaký pokrok ve Spartě udělal. Z dělníka ze čtvrté lajny, který naskakoval do zápasů na pár minut, je tahoun a střelec důležitých branek. Vitouch ukazuje, že jeho potenciál je mnohem výš, než jen zůstat defenzivním specialistou.
Na ledě se začíná prosazovat i směrem dopředu. Nebojí se hrát s pukem, udělat kličku a přesně zakončit. K tomu stále přidává i neúnavnou pracovitost. Jako byste natáhli myš na klíček, vypustili ji a ona lítala všude. Není to ovšem myšleno tak, že by naděje Pražanů do příštích let slepě létala po ledové ploše. Ví, kdy je na čase napadnout soupeřovy obránce, nebo naopak vyčkat a bránit střední pásmo.
Názorně to ukázal ve třetím zápase s Libercem, kdy za nerozhodného stavu 3:3 ve správný okamžik vystartoval po domácím Ianu McCoshenovi, vypíchl mu puk, proskočil kolem mantinelu a mazácky zakončil.
„Myslím, že jsem soupeře docela dobře napadal a pak jsem z toho jel sám na gólmana. Chtěl jsem to vystřelit nahoru na lapačku a padlo to tam,“ popisoval spokojeně rozhodující okamžik vyrovnaného duelu. Jeho branka totiž znamenala odskočení do vedení 4:3. Zbytek utkání už si pak klub z hlavního města zkušeně pohlídal a přidal ještě pojišťující trefu do odkryté klece. I na té měl neúnavný bruslař podíl. Přihrál totiž puk střelci Ondřeji Najmanovi.
Vitouchovi také pomáhá, že mu trenérský štáb věří a že ho nasazuje i do klíčových fází vyřazovacích bojů. Není to tak, že by začínal zápasy v první pětce, a když něco nevychází podle předpokladů, byl stažen.
Právě naopak. V rozhodujících momentech se ho Gross nebojí poslat na led a mladý útočník mu důvěru splácí spolehlivou, ale i účinnou hrou.
Ve středeční večer pak bude chtít se svými spoluhráči, udělat poslední krok k postupu do semifinále. „Musíme co nejrychleji dobře zregenerovat a už se nastavit hlavou na další zápas. Doufám, že na výhru navážeme a domu už sérii nevrátíme,“ řekl sebevědomě.
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
