Jak vypadá prázdno: Děti brečí, tak vy taky, hledali slova hráči Pardubic
Být druhý zní slušně, hráli jste finále. Jenže takhle přemýšlíte spíš až časem. Ve chvíli, kdy stojíte na ledě, máte prázdné ruce a druhá parta se mazlí s pohárem? Pocit vypadá úplně jinak. Prázdno. První poražený. „Ta hranice je tenká. Nevím, zda byl dnes Třinec lepší či šťastnější, ale prostě dokázali vyhrát,“ hodnotil porážku v prodloužení sedmého finále extraligy pardubický útočník Lukáš Sedlák.
Na jedné polovině hřiště se objímali vousatí chlapi se svými manželkami a přítelkyněmi. Na druhé taky. Rozdíl? Parta v červeném se usmívala, zlatý Třinec! Parta v bílém klopila oči, někdo měl v očích slzy. Pardubice vstřebávaly bolest.
„Je hrozná. O to větší, že mám už větší děti, které všechno chápou, přály si titul stejně jako já. Pak po zápase vidíte, jak pláčou,“ říkal pardubický brankář Roman Will. „Nezbývá vám, než brečet s nimi,“ přidal.
Mezi novináře ho klubová pravidla pustila poprvé od konce základní části. „Jsme neskutečný tým, skvělá parta. Bojovali jsme. Nevím, co se stalo v neděli, že jsme si to nezasloužili. Sedmý zápas, druhé prodloužení, strašně těžko se mi o tom mluví,“ soukal ze sebe bezprostřední emoce. „Ale Třinci gratuluju, my budeme příští rok lepší,“ přidal plán.
Pardubičtí lídři vstřebávali, že po roce zase prohráli v play off s Třincem. O krok dál, už ne v semifinále, teď v bitvě o zlato. Tehdy se snažili dostat sedmý duel do prodloužení. Teď to vyšlo. Ale výsledek dopadl stejně.
„Po celou sezonu jsme dokazovali, že na to máme a že se o titul můžeme poprat. V sezoně nebyly žádné výkyvy a všichni jsme v celém jejím průběhu makali,“ vypočítával kapitán Lukáš Sedlák. „Na to jsem pyšný, že tým celou dobu takhle šlapal. Prošli jsme si i těžšími věcmi, ale nic nás nepoložilo. Možná nejvíc mě mrzí ten první zápas finále. Ale to už je teď historie,“ zavrtěl hlavou.
Historie je i zápas číslo šest. Pardubice jely do Třince s vedením 3:2 na zápasy, ale od té chvíle už vyhrával jen soupeř. „To byl možná náš nejhorší zápas v sezoně. V neděli jsme už zase podali super výkon. A za to jsem rád, že jsme se nijak nebáli a šlapali jsme do toho od začátku,“ hledal Sedlák aspoň pozitivum.
Jenže stejně se v hlavě motá jedna otázka. Co bylo špatně? Kde jsme mohli přidat? „Jo, to si teď říkáme všichni,“ přikývl Will. „Všichni máme čisté svědomí, jak jsme makali. Byla to zábava celou sezonu. Tlak, který kolem nás je celou sezonu, je správně. Bohužel to nedopadlo,“ mrzelo ho.
Respekt k úřadujícím šampionům má ale velký: „Klobouk dolů před Třincem, co předvedli v sérii se Spartou, měli spoustu zraněných a vyhráli i finále.“
Od středy papírově začíná nová sezony. „Co my? Musíme se zase ponaučit a být ještě lepší,“ pronesl Roman Will. „Budu dřít tak, aby jednou přišel den, kdy titul získáme my,“ dodal.
Nejsmutnější zpráva pro klub ale přiletěla v pondělí. Během sedmého finále zemřel Milan Černický (88), klubový historik, který spojoval bývalé pardubické hráče a klub. Pardubice miloval, jeho život vyhasl během zápasu. Doufal, že Dynamu vyhraje titul. Na věky usnul s tím, že to možná za chvíli klapne.
Další ránu alespoň trochu vyvážil vzkaz v pondělí večer - Petru Čerešňákovi se den po finále narodila dcera...
