Já a kanonýr? To je směšné, směje se pardubický střelec Kolář

Není vám líto, že jste nakonec těsně přišel o krále střelců?
„Kluci mi hned po zápase říkali, že Kumstát dal gól, takže vyhrál on. Nevadí, pro mě je i šestadvacet gólů fantastické číslo. V poslední době mi to tam padalo, ale z časti i díky štěstí. Nemyslím si, že se ze mě najednou za poslední měsíc stal kanonýr. Hlavně doufám, že nějaké šťastné trefy padnou i v play off.“

Kouč Hynek by byl rád, kdybyste se do koncovky tlačil víc. Splníte mu jeho přání?
„Tak proti Litvínovu jsem ani nevystřelil na bránu a už jsem měl dva góly… (směje se) Ale vážně, slyším to od trenérů už dlouho. Nabádají mě k tomu, hlavně Láďa Lubina, od něj jako od člena Klubu střelců jsou to cenné rady. Když mi něco řekne, snažím se na to myslet. Ale na ledě, v konkrétní situaci, hraju instinktivně, někdy spíš volím nahrávku, protože to mám zažrané pod kůží. Snažím se víc hledat spoluhráče. Na účinnější střelbě však pracuju, do koncovky se víc tlačím, už několik let.“

Konečně to vyšlo, hrajete životní sezonu...
„Možná to je tak, jak říkáte. Nahrálo mi, že celá naše lajna chytila lauf, padají nám tam góly, sbíráme body. Hokej, co teď hrajeme, předvádíme už delší dobu. Podstatné je, že jsem nebyl zraněný, jakmile odehrajete všech 52 zápasů, automaticky máte bodů víc než když vynecháte pár utkání kvůli zranění.“

Vyspěl jste v kanonýra postupem času díky zkušenostem?
„Já nevím… Mně přijde směšné o říkat o mně, že jsem kanonýr (usmívá se) Tohle spojení ke mně vůbec nepasuje. Já chci zůstat na zemi. Mně nedělá dobře, když lítám v oblacích. Nedávno se to ukázalo. Párkrát se o mně psalo v novinách a najednou se to na mě všechno sesypalo, měl jsem pár špatných zápasů krátce po sobě. Spíš se potřebuju soustředit na poctivý hokej a když mi tam góly budou padat, jedině dobře.“

Co když jste si svými góly vystřílel zahraniční angažmá? Zájem o vás určitě bude…
„Je to otevřené, zajímavé téma, ale v sezoně se o těchto věcech nemluví. Kór teď, před play off. To jsou věci, které se možná budou řešit po sezoně. Teď by mě to odvádělo od soustředění před play off. Snažím se na to nemyslet. Zajímá mě jen to, co nás čeká. Play off je svátek, žije tím celé město, celá republika. Budu si to chtít užít co nejdýl, aby nám to vydrželo a probojovali se co nejdál.“

S Vítkovicemi se utkáte potřetí v řadě, po předloňském vítězném finále následovalo loňské vyřazení v semifinále. Cítíte, že přišel čas odplaty?
„Bylo by to fajn, kdybychom byli zase na řadě my. Ale ty minulé série nemají žádný vliv na současnost. Co bylo minule, před měsícem, před týdnem, to je jedno, začínáme od nuly. K Vítkovicím máme respekt, ale i sebevědomí. Zase bude rozhodovat jedna branka, maličkosti. Který tým udělá míň chyb, ten bude vyhrávat. V sezoně jsme s nimi hráli vyrovnaně, podobně to bude asi i teď.“