Kdo se bojí, nemůže jezdit, líčil vítkovický hrdina Ondrej Šedivý
Tři nájezdy, tři góly. A každý jiný. Zápas Zlína s Vítkovicemi měl nečekaného hrdinu, závěrečné samostatné nájezdy si podmanil hostující útočník Ondrej Šedivý. Zatím není superstar, ovšem to, co předvedl proti nešťastnému brankáři Jakubovi Sedláčkovi, nemůže zvládnout žádný „nýmand“. „Na nájezdy si věřím,“ líčil Šedivý po dvoubodové výhře 3:2.
Zdá se, že máte neomezené množství variant. Je to tak?
„My nájezdy hodně trénujeme, jezdím na brankáře Romana Málka. Když vím, že na ně budu dostávat šanci, tak musím mít připravených víc variant. Tentokrát to bylo zvláštní také díky tomu, že Sedla (gólmana Jakuba Sedláčka) znám, už v minulé sezoně jsem proti němu dvakrát jel. A oba nájezdy jsem dal. Věděl jsem, že budu muset zase vymyslet něco jiného.“
Při druhém sóle proti vám Sedláček nečekaně vyrazil z brány, ale zakopl a vy jste pohodlně střílel do prázdné brány. Co jste tomu říkal?
„Naštěstí jsem měl hlavu nahoře a díval jsem se na něho. On zakopl a usnadnil mi to. Asi mi chtěl vypíchnout puk, myslel, že se budu dívat dolů.“
Na nájezdy si tedy věříte?
„Jinak bych je nejezdil. Kdo se bojí, nemůže na to jít. S pochybnostmi to nejde. Nájezdy mě baví. Dnes jsme získali cenné dva body, Zlín nás na konci zmáčkl. Hráli jsme na šest beků, kluci toho měli dost. Od půlky zápasu jsme navíc nastupovali s devíti útočníky. Ty body jsou fakt zlaté.“
