Plzeňský Svoboda po návratu do brány: Trénoval jsem jako idiot

Tvář jindy věčně vysmátého Adama Svobody byla po utkání s Libercem (6:5sn) kamenná. Plzeňský gólman, který v sezoně chytal teprve pošesté a do branky ho vrátilo kuriózní zranění kolegy Marka Mazance, zahájil rozhovor svérázně: „Po fyzické stránce jsem se cítil skvěle, protože jsem tři měsíce trénoval jako idiot…“
Ke kompletnímu utkání v extralize nastoupil poprvé od 23. září, naposledy se na pár minut objevil v akci jen 2. listopadu. Není divu, že po divočině s Bílými Tygry, kterou vystřílel čtyřmi góly kanonýr Milan Gulaš, si Adam Svoboda radostně zapumpoval rukama. Jen ne tak emotivně, jak míval ve zvyku. „Snažím se to teď nedávat moc najevo,“ přiznal 34letý brankář.
„Třikrát denně jsem byl na zimáku a teď po zápase se cítím, že bych si ještě zatrénoval, to je paráda! Myslím, že herní pauza na mně byla znát. Byly tam dobré věci i špatné. Herní praxe prostě chybí, to se projeví na mladém i na zkušeném. Kdybyste tři měsíce nechodil, taky se to pak znova učíte. Sám mám po utkání čisté svědomí, makal jsem, dřel jsem nadoraz. Hlavně, že se vyhrálo.“
Jak jste nesl, že po příchodu Tuukky Raska a při formě Marka Mazance jste se dlouho nedostal do branky?
„Nebylo to lehký, ale zase to bylo lepší než být zraněný. Ty tři měsíce jsem na sobě aspoň mohl pracovat a zlepšovat se, jak nejlíp to šlo. Holt osud mi nadělil tréninkovou cestu, tak jsem se po ní vydal a věřím, že bude mít sladký konec. Že to, jak jsem na sobě pracoval, mi přinese ovoce. Teď jsem hozený do vody a musím se s tím poprat. Je to pro mě jako začátek sezony.“
Z nedostatku herní praxe, o níž jste mluvil, přišlo nedorozumění za vaší brankou, které vedlo ke třetímu gólu Liberce?
„Je to tak. S klukama jsme domluvení na nějakých signálech, jeden z nich v tenhle moment přišel a já na něj nepočkal. Zastavil jsem puk a odjel jsem dřív. Ta chyba pramenila z mojí nevyhranosti.“
A z čeho vznikla trefa Liberce na 5:5 v 60. minutě, které předcházel gól Milana Gulaše?
„Tam to liberečtí sehráli rychle a Méďa (Nedvěd) to trefil. Škrtl jsem puk ramenem. Kdybych nebyl velký jak kropicí konev, třeba mě to trefilo. Ten zápas byl vážně divoký.“