Dudu naštval ztracený zápas i pokuta. Filmování je největší ponížení, hudroval
Byl přesně takový, jaký umí být, když je v pohodě. Plný energie, neudržitelný. Dal jeden parádní, druhý kuriozní gól, na další přihrál. Přesto plzeňský Radek Duda končil utkání s Pardubicemi mrzutý, Indiáni čtyřikrát přišli o vedení a padli v nájezdech 4:5. 34letého divočáka navíc vytočil dopolední verdikt disciplinárky, která ho usvědčila z filmování v pátek na Slavii.
Nejdřív se pojďme bavit o duelu s Pardubicemi. Tohle prohrát naštve víc než obvykle, viďte?
„No ty kráso, je to studená sprcha takhle na neděli. Nad tímhle člověk musí zapřemýšlet, není možný čtyřikrát vést a čtyřikrát to ztratit. Navíc tři góly jsme Pardubickým darovali. Jo, musíme jim pogratulovat, hráli tu dobře, ale pro nás, s takovým mančaftem, jaký máme, je trestuhodný, abychom jim na tři góly nahráli. To pak nemůže dopadnout jinak, oni mají parádní hráče, kteří tohle umí využít… Je to fakt škoda. Doma na čtyři góly bychom měli vyhrávat a ne se tahat o bod.“
Když si odmyslíme výsledek, vás byl plný led. Tenhle zápas vás hodně bavil, že?
„Podívejte, snažím se hrát pořád stejně, i když začátek sezony u mě nebývá optimální, člověk je ještě trochu zatažený z přípravy. Chci ale týmu pořád dávat to nejlepší, co umím a i tentokrát to mohlo být lepší. Měl jsem ještě dvě stoprocentní gólový šance. Kdybych je dal, zápas vypadal úplně jinak. Je to stejná chyba, jako když bek špatně přihraje. Útočník tohle musí dávat. Neříkám, že jsem to pokazil, ale určitě bylo v mých silách, podle toho, v jaký pohodě jsem hrál, abych tohle utkání pomohl vyhrát.“
Dvě tutovky jste si vynahradil alespoň trefou z půlky. Čekal jste, že vaše nahození může projít až do branky, nebo jste zkrátka jen poslal puk do pásma?
„Nemůžu říct, že bych zrovna tohle chtěl udělat. Člověk to jen hodí na bránu… Ale musel jsem se smát, když jsem viděl, jakej šlajs to hodilo, byl to ode mě spíš takovej golfovej úder. (usměje se) Pánbůh vám někde ubere a někde zase přidá. Růžičkovi tady ubral, mně přidal.“
Pak jste zkoušel granlundovku zpoza branky, ale neúspěšně…
„No, ona to není přímo granlundovka, snažím se o takový gól…
O dudovku.
„Jo, tak se to dá říct. (usměje se) Bohužel, moc jsem to nezvedl. Ale než pověsím brusličky na hřebík, takový gól bych si přál jednou dát. Zatím ale musím zapracovat.“
Mrzutý jste byl jistě už před zápasem poté, co jste se dozvěděl o pokutě za filmování z pátečního utkání na Slavii. Jak jste reagoval?
„Řeknu vám to takhle: Tenhle zápas jsem hrál s nataženým vazem v koleni a pod práškama jako důsledek toho zákroku. Budu se bránit všemi dostupnými prostředky, klidně i právně, protože s disciplinární komisí nesouhlasím. Od Růžičky (soupeř v onom souboji) přišel jasnej kontakt, nedovolený bránění, dal mi tam zadek, jednoduše mi prdelí trefil pravou nohu a já to odnesl zraněním. Prostě jsem musel spadnout. Byl jsem v plný rychlosti… Nevím, filmování na ledě beru jako největší ponížení pro hokejistu. Když mi tohle oznámili, hodně mě to namíchlo.“
Nejste první. Co říkáte obecně na tyto tresty?
„To máte stejný jako pravidlo o juniorech. Na svazu si vymyslí, že budou hrát mladí kluci. Proč? Nás taky nikdo neprotežoval. Buď na to ten kluk má a hraje, nebo ne. Vždyť lidi jsou zvědaví na hráče, ne na nějaký juniory. Lidi jsou jeden z atributů, který nás platí a dávají peníze do hokeje a chtějí vidět show, ne dorosteneckou ligu. To by si ti nahoře měli uvědomit a zapřemýšlet, kde je chyba, nespraví se to tím, že budou upřednostňovat mladý hráče, kteří tím budou pohrdat, protože si budou rázem myslet, že mají jasný triko. Tudy cesta nevede.“
To jste trochu odbočil.
„Ale to je stejný s těma jejich sankcema. Ano, filmování beru. Ale že vás hráč zraní? Od Růžičky na Slavii to byl jasný zákrok, dal mi zadek, když jsem byl bez puku. To je bránění ve hře, který rozhodčí musí pískat automaticky. Ať se na mě nikdo nezlobí. Pouštěli jsme si to v kabině čtyřikrát na videu a shodli jsme se, že šlo o jasný faul. Filmování nepřipadá v úvahu. Nevím, jaký měla disciplinárka záběr, ale fakt se budu hájit všemi dostupnými prostředky, takhle to totiž nejde.“
