Třinecký kulomet se zasekl, sílí pískot. Proč Růžička uvadá?
Kam zmizela lehkost, suverenita a střelecká pohotovost třineckého fantoma Martina Růžičky? Rekordman uplynulé sezony, který dokázal nastřílet neuvěřitelných 40 gólů a k tomu přidat dalších 43 asistencí, má těsně před odehranou polovinou základní části hubených 13 bodíků (6+7). Deník Sport nabízí důvody Růžičkova aktuálního soužení.
OSOBNÍ FORMA
Klíčová věc, kterou nelze oddiskutovat. Střely a šance, které Martin Růžička v uplynulé sezoně zabijácky a nekompromisně zatloukal do branky, najednou chodí do protihráčů, mimo, nebo je úplně promáchne. Hodně zjednodušeně se tomu říká střelecké štěstí. A že občas bývá vrtkavé, to poznal na vlastní kůži i ten nejlepší kanonýr. Na druhou stranu je ovšem fakt, že Růžička s týmem neabsolvoval letní přípravu. A jakkoliv byl za roky na Třinec zvyklý, společná příprava, postupné vstřebávání, nového způsobu hry a myšlení nového trenéra Jiřího Kalouse, mu jednoduše chybí.
TÝMOVÁ PODPORA
Bez skvělých spoluhráčů by se Růžička k rekordní sezoně nikdy neprobil. Bonkovy parádní přihrávky, Varaďova houževnatost a stovky vybojovaných puků v místech, kde to nejvíc bolí, ofenzivní podpora beků Josefa Hrabala a Lukáše Zíba. Právě díky skvělé souhře elitní třinecké formace se Růžička před dvěma lety prostřílel k rekordu v play off (18 zápasů/33 bodů) i k historickému zápisu v minulé sezoně (52 zápasů/83 bodů). Chemie leptající obrany rivalů přestala fungovat. Bonk se podobně jako Růžička spíš trápí, Varaďa převážně hrává v jiných formacích a Zíb je zraněný. Také proto je Růžička při sbírání bodů v porovnání s loňskem sotva třetinový.
ZMIZELY ČESKÉ BUDĚJOVICE
Právě jihočeský klub byl v minulé sezoně Růžičkův „nejoblíbenější“. Ve čtyřech zápasech proti nim nasbíral 10 bodů (6+4). Proti žádnému jinému klubu neměl tak dobrou bilanci. Roli otloukánka by v tomto ohledu mohl převzít Chomutov. Ve dvou zápasech proti němu Růžička bodoval pětkrát (2+3). Pohříchu to však zatím byly jediné dva záblesky ofenzivní síly třineckého fantoma.
NOVÝ HERNÍ STYL
Ne, kouč Jiří Kalous rozhodně nezakázal tradičně ofenzivnímu Třinci střílet góly. Jenže oproti živelným lavinám valícím se na soupeřovu branku, které vyznával trenér Josef Turek, sází nový šéf střídačky především na herní disciplínu a řád. Útočit i bránit v blocích, žádná bezhlavá honba za góly. Nakolik to bude pro Oceláře účinná taktika, se nejlépe pozná na konci sezony. Turek končil základní část na čtvrtém místě se skóre 196:159, doma byli Oceláři vůbec nejlepší (bez bodu končili zápas je jen šestkrát) a v play off padli až v semifinále se Zlínem. Pod vedením Kalouse jsou Oceláři zatím na šestém místě (skóre mají 62:62) a doma museli překousnout už čtyři prohry.
ČAS NA LEDĚ
Na ten si Martin Růžička rozhodně stěžovat nemůže. Nikdo z třineckého týmu nemá tolik prostoru, v průměru stráví na ledě 22:07 minut. Pro srovnání - nejproduktivnější hráč extraligy Petr Ton ze Sparty bývá na ledě takřka o 7 minut méně (15:44). Markantní rozdíl oproti rekordní sezoně je ovšem v tom, že v přesilovkách Růžička nebývá na ledě celé dvě minuty. A právě v přesilovkách nasázel v minulé sezoně nejvíc gólů - rovných 20. V aktuální sezoně rozhodně tolik prostoru v přesilovkách nemá, dal z nich čtyři branky.
