Rozséval zkázu, deptal soupeře jedním gólem za druhým, bořil zdánlivě nepokořitelné ligové rekordy. Třinecký kulomet Martin Růžička, kterého během výluky NHL v minulé sezoně chválil i český hokejový guru Jaromír Jágr.
Teď se na Martina Růžičku snáší z třineckých ochozů pískot. Upřímně říkám, že tomu nerozumím.
Ano, na ledě se Růžičkovi nedaří. Hraje v křeči. Z devastujícího kulometu je vzduchovka, která uškodí jen při šťastné souhře náhod. Místo milimetrové rány v přesilovce teď od něj (tak jako v nedávném zápase se Spartou) přijde chybná rozehrávka na modrou, brejk a gól v oslabení. Ani tak si pískot nezaslouží.
Je nesmysl plácat Růžičku po zádech za snahu a nasazení. To se vyžaduje automaticky. Nebo za předešlé zásluhy a historický titul, který Ocelářům vystřílel před dvěma lety. Z minulosti žít nejde. Ale pískot vlastních fanoušků jej z bídy nevyvede.
Přesně to nedávno v rozhovoru pro Sport řekl Růžičkův spoluhráč Daniel Rákos. Na otázku, kdy už se Růžička konečně rozjede, Rákos bez jediného zaváhání odpověděl: „Až to bude tým nejvíc potřebovat.“ A taková chvíle přijde v play off, kam především míří třinecké ambice.
Pochopitelně to neznamená, že do té doby má Růžička pohov a může být v klidu. Vůbec ne. To je i vůči hráčům iSport Fantasy extraliga, kteří jej navzdory mizerným bodovým přísunům stále ve svých sestavách drží, nemožné.
V Třinci je Růžička od toho, aby rozhodoval zápasy, sbíral body. Pravidelně. To je jeho úkol. Chrt hladový po gólech, který – obrazně řečeno – utrhne trenérovi ruku s řetězem, jen aby se dostal na led a roztrhal soupeřova brankáře.
Faktem je, že sám to Růžička nedokáže. Potřebuje k tomu podporu. Fanoušků (alespoň těch vlastních) a spoluhráčů. Role v týmu musí být jasně rozdané a respektované – ty tvoříš, ty bouráš, ty střílíš. Jedině tak může Růžička znovu přezbrojit ze vzduchovky na kulomet.
VÍCE K TÉMATU „RŮŽIČKA“ SI PŘEČTĚTE V PÁTEČNÍM SPORTU