Ráno studuje hru plzeňských protivníků, odpoledne šprtá chemické vzorečky a antické filozofy. Brněnskému centrovi Jakubu Koreisovi obstarává během hokejového play off netradiční rozptýlení škola, po dvanácti letech si dodělává poslední ročník gymnázia. Vedle útoku na titul chystá i maturitu.
Roky si říkal, že by stálo za to gympl přece jen dokončit, nakonec ho k finiši středoškolského vzdělání dokopala přítelkyně. Tak se Jakub Koreis krátce před třicátými narozeninami vrátil o víc než dekádu nazpátek.
V úterý sice komeťácký ranař rozjel sérii s Plzní, sotva ovšem dorazí ze zimáku domů nebo míří autobusem z utkání, ponoří se do učení. „Podle rozpisu zápasů si pak domlouvám zkoušky,“ pokývá bývalý juniorský reprezentant.
Mezi čtvrtfinálovými dvojzápasy tak koncem týdne stihl uzavřít klasifikaci z fyziky, chemie a základů společenských věd, brzy už bude mít hotové všechny předměty. „Tak, abych mohl na přelomu května a června maturovat,“ dodá.
Za samými jedničkami se nehoní
Spoluhráči si ze zkušeného parťáka často utahují, to když místo společného oběda míří třeba dělat zkoušku z biologie. Však se sám často pořádně přemáhá.
„Někdy to je o nervy, člověk by si radši pustil film nebo zašel s klukama do kina a místo toho se musí učit. Ale měl jsem čas školu udělat, když jsem byl mladý a odfláknul jsem to, takže musím máknout teď. Pomáhá mi, že skoro ve třiceti letech mám přece jen větší všeobecný přehled než v osmnácti. Školu tím mám ulehčenou,“ líčí majitel 347 startů v extralize.
A zatímco na ledě je to perfekcionalista, který neopomíná žádný detail hry, studium bere přece jen povšechněji. „Za samými jedničkami se nehoním, soustředím se jen na to, abych prošel. Podle toho taky ty známky někdy vypadají,“ směje se.
Koreis, draftovaný do NHL Phoenixem v prvním kole, odešel v devatenácti do kanadské juniorky, tehdy svůj pobyt na gymnáziu až doteď přerušil. „Laxní jsem ale začal být, už když jsem v sedmnácti začal hrát za plzeňské áčko. Tehdy mi možná stouplo do hlavy, že jsem velký hokejista a školu nepotřebuju,“ uvědomuje si zpětně.
Frola vyzval na bitku, ten ale rukavice nezahodil
NHL nakonec nevyšla, po třech letech na farmě se mohutný útočník vrátil domů. A přes Spartu to vzal do Komety, v jejím dresu teď válčí v play off právě proti svému mateřskému klubu, za něhož válel i jeho otec. Před dvěma lety Plzeň pomohl připravit o finále, teď jí hodlá v zárodku zatarasit cestu k obhajobě zlata.
„Tehdy jsem bral tu sérii emotivněji. Přece jen, čím jsem z Plzně déle pryč, tím jsou pro mě vzájemné zápasy všednější. Ale stejně mám pokaždé v hledišti plno známých a skoro celou rodinu, takže chci za každou cenu vyhrát a doma se trochu ukázat,“ přiznává.
V partii, která v sobotu pokračuje v Brně za stavu 1:1, se zatím vedle pár ostrých hitů a palby v přesilovkách Koreis připomněl třeba rozmíškou s Tomášem Frolem v prvním duelu, z níž nakonec nic nebylo.
„Nelíbily se mi některé jeho zákroky, tak jsem za ním přijel, že se jdeme rvát. On souhlasil, ale nezahodil rukavice. Já jo a několikrát jsem ho vyzval. On si ale asi myslel, že padnu do pasti, když mu jednu napálím a on se svalí k zemi. Radši jsem si to rozmyslel, ještě bych dostal nějaký flastr,“ spočítal si snad i díky základům psychologie...
O víkendu nalomit Plzeň, v týdnu zase pěkně do školy. Tak teď vypadá Koreisův nejbližší program.
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
