Vrací se do míst, kde hokejově vyrůstal. „A je to symbolický. Tady i skončím,“ říká 39letý veterán Tomáš Vlasák, jenž po sedmi letech v Plzni uslyšel, že ho nechtějí. Slavia po osvědčeném útočníkovi ale tuze ráda sáhla. Na konec kariéry myslel jenom chvilku, pak vyslyšel hlas svého srdce i kamarádů: „Dokud to jde, nic nebal!“ A nelituje ani po drsných tréninkových dávkách…
Když mu trenéři v Plzni oznámili, že už s ním nepočítají, nebylo to pro něj příjemné. Slavia ho ale polila novou energií. „Určitě mám do sezony obrovskou chuť!“ říká vyhlášený technik, trojnásobný mistr světa, jenž před rokem polaskal vytoužený titul. Teď ho ale čekají skromnější vyhlídky.
Z nadupané Plzně do Slavie, která nebude mít ty TOP ambice. Jaké to pro vás bude?
„Jsem realista, vím, že nás nečeká nic jednoduchého. Ale zase dopředu bych nic nezatracoval, nikdo nemůže říct, jestli budeme třináctí, nebo osmí… Když se utvoří dobrá parta, tým pak může vyhrát i zápasy, kdy si člověk říká, že je to nemožné. Takže do toho s tím jdeme.“
Vy jste ze Slavie odcházel v roce 2006 poté, co jste se veřejně nepohodl s tehdejším koučem Vladimírem Růžičkou. Takže kdyby ve Slavii působil dál, vůbec byste nepřišel?
„Takhle jsem neuvažoval, nevím, jestli to hrálo roli, že už tady není, nebo ne. Nepřemýšlel jsem o tom. Všechno bylo shodou okolností, že mě Slavia oslovila v době, kdy už o mě Plzeň neměla zájem. A do toho Růža odešel k reprezentaci. Myslím si, že roky uběhly, už se nemá cenu v tom šťourat. Podle mě to ale nehrálo roli.“
Takže vám osobně by nedělalo problém, kdyby vás vedl znovu Růžička?
„Nevím, jestli by mě v tom případě oslovili, nebo ne, ale z mé strany už by to problém nejspíš nebyl. Mám před sebou s největší pravděpodobností poslední rok, chci tomu dát maximum. To je to hlavní, na co myslím. A ne na nějaké kdyby…“
Vyříkali jste si spolu tu mediální roztržku? Že někdejší boss zpochybňoval i to, jaký jste slávista?
„Ne, od té doby jsme se pořádně nepotkali tak, abychom si mohli promluvit. Ale myslím si, že už by to nebylo tak horké, aspoň z mé strany určitě ne. Oba si jistě stojíme za svým, jenže uběhlo už dost času, takže je zbytečné se v tom hrabat dál.“
Jak jste se vůbec smiřoval s tím, že už Plzeň o vás nestála?
„Samozřejmě mě to mrzelo. Dopředu jsem si představoval, že bych právě tam zakončil kariéru, jenže když si člověk něco přeje, ještě to neznamená, že to vyjde. Vzal jsem to jako realitu a jako rozhodnutí trenérů, i když jsem s nimi nesouhlasil. Měl jsem jiný názor. Ale respektoval jsem to. Krátce poté se ozvala Slavia, za což jsem byl moc rád.“
Nebyl rozchod s Plzní emotivnější i kvůli napojení na vašeho kamaráda Martina Straku, klubového šéfa, s nímž jste dlouho válel v jednom útoku?
„Nebylo to snadné asi ani pro něj, ale vždycky jsme si říkali všechno na rovinu. Takže jsem to vzal jako fakt. A teď už se soustředím jenom na Slavii, aby se nám sezona povedla.“
Podle informací Sportu vám Straka nabídl, že můžete ihned začít v klubu pracovat jako sportovní manažer. Nelákalo vás to?
„Martin mi tohle opravdu navrhnul. Ale řekl, že pokud se rozhodnu ještě někde jinde hrát, že na mě rok počká. A potom by mě chtěl mít v klubu. Za což jsem rád, tahle práce by mě bavila. Je to spojené s hokejem. Ale zatím vyhrála touha ještě hrát. Ta vůle ve mně byla silnější.“
Celý rozhovor čtěte v sobotním vydání deníku Sport.
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
