Dočkal se kýženého extraligového titulu. Jiří Šlégr slavil v roli trenéra na střídačce Litvínova po vítězství 2:0 v sedmém finále na ledě Třince historicky první trofej pro severočeský klub v nejvyšší soutěži. „Jsem hrozně šťastný a děkuju všem,“ jásal v rozhovoru pro Českou televizi Šlégr, který v sezoně odehrál jen 17 zápasů a do play off kvůli zranění nenastoupil.

Šlégr tak do sbírky přidal poslední cennou relikvii, na kterou si pomýšlel. Po olympijském zlatu, titulu pro mistra světa a Stanley Cupu, získal i trofej z extraligy, čímž předčil Jaromíra Jágra.
„Měl jsem to štěstí vyhrát ve své kariéře úplně všechno. Neměl jsem ale titul s Litvínovem a odjakživa jsem si ho hrozně přál. Šlo to nějak naruby. Nagana si samozřejmě vážím nejvíc, ale tohle je na druhém místě, protože Litvínov je pro mě srdcová záležitost. Pro něj jsem vždycky dýchal, jestli bylo dobře, nebo zle a myslím, že město i klub si to zasloužíme,“ přiznal Šlégr při oslavách na třineckém ledě.

Oslavám ale předcházely dramatické chvíle sedmého finále. Zápas rozhodl gólem z 53. minuty František Lukeš a při hře bez brankáře Ocelářů přidal pojistku na 2:0. „Ty poslední vteřiny byly muka. Do takové role jsem se dostal poprvé v životě a hrozně jsem se s tím pral. Strašně jsem ale věřil, že to dokážeme a my to dokázali. Kluci podali fantastický výkon.“
Velké DÍKY pak poslal trenérské dvojici Radim Rulík – Miloslav Hořava. „Dokázali nás vyndat z pomyslné díry, kdy jsme v minulé sezoně byli dole, ale oni nám věřili, vybudovali to a dokázali tento tým dovést až k titulu. Děkuji i fanouškům, protože za ta léta fandění jsou úžasní a zaslouží si to,“ pokračoval slavný obránce.
Sám nemohl nastoupit, ani když litvínovskou obranu zasáhla velká marodka. V úvodu play off sice s týmem trénoval, pak ale ani to. „Řekl jsem, že šance, že nastoupím, je jedna ku milionu. Věřil jsem klukům a ze zdravotního hlediska by to ani nešlo, bál jsem se i toho, že bych mohl skončit na invalidním vozíku, což jsem si opravu nepřál,“ uzavřel Šlégr a zamířil do víru oslav.









