Pavel Ryšavý
11. srpna 2016 • 18:10

Nebudeme se vzdávat, varuje Hubáček pardubické soupeře

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Bořil v ofsajdu? Asi ano, ale žádný záběr není stoprocentní. Nejasná ČK pro Petráka
SESTŘIH: Boston - Toronto 2:3. Pastrňák dal první gól v play off, rozhodl ale Matthews
VŠECHNA VIDEA ZDE

Hlavně aby mladí neměli v gatích! Na začátku svého pardubického angažmá musel Petr Hubáček a další veteráni mladíky upozornit, že on ani ostatní spoluhráči, kterým je přes pětatřicet, nejsou z cukru. „Pamatuju si dobu, kdy jste starýho nemohli na tréninku narazit, jinak by vám urval hlavu,“ říká posila Dynama. Sám tohle nechce. Na led podle něj přehnaná úcta nepatří.



Odehrál tři zápasy ve třech dnech, na Mountfield Cupu o víkendu vypadal podle neúnavného pohybu v hodně dobré kondici. Neřekli byste, že Petru Hubáčkovi bude na startu extraligy 37 let. Zvyká si na spolupráci s bombarďákem Petrem Sýkorou i na pardubickou kabinu. „Tam je to naprosto v pohodě,“ roztáhne ústa do svého obvyklého úsměvu.

Takže žádný svatý obrázek a pan Reprezentant pro mladé?
„Jééé, já a reprezentant, to je historie, vždyť stárnu. Nikdy jsem nebyl typ kluka, který má status hvězdy. Do takové úrovně jsem nikdy ani nedorostl. Já jsem spíš poctivý hráč, co bere borce kolem sebe jako rovnocenné parťáky, a tak chci, aby to zůstalo až do konce mé kariéry.“

Chápu, ale zase by bylo divné, kdyby u mladých vůbec žádný respekt nebyl, ne?
„Jo, ten tam je. Ale zase je na tom zkušenějším hráči, aby ukázal, že jsme si na hřišti vlastně všichni rovni. Hierarchie v kabině být musí, to jo, ale kluci by neměli mít přehnaný ostych.“

A ten jste v Pardubicích viděl?
„Třeba minulý týden jsme měli tréninky, dělaly se věci jeden na jednoho. U pár kluků bylo vidět, že mají takový vnitřní strach jít starším hráčům do těla. Byla potřeba za nimi přijít a říct: ´Borci, takhle ne, vy do nás normálně musíte jít´. Vždyť je jedno, jestli mám pětatřicet nebo kolik. Doba, kdy jste starýho na tréninku nemohli narazit, protože pak by vám urval hlavu, je pryč.“

Tohle jste zažil vy, jako mladé ucho?
„Jasně, moc dobře si to pamatuju. Právě proto chci, aby tenhle zbytečný respekt nikdo neměl. Na ledě jsme si všichni rovni.“

Trenér Draisaitl si maluje, jak budete tvořit sehraný pár s Petrem Sýkorou. Bude to s ním klapat?
„Máme za sebou tři zápasy, hodně se spolu bavíme. Potřebujeme k sobě najít cestu, kdo a jak najíždí, jak se pohybuje, nikdy dřív jsme si spolu nezahráli. Sejk je pořád vynikající hokejista do zakončení i přečíslení, vidím, že je to výborný hráč a je docela snadné pochopit, proč na něm pardubický hokej léta stojí. Naše lajna musí směřovat k tomu, abychom Petrův potenciál využili co nejvíc. Snad všechno klapne.“

Jaké je vidět zblízka jeho dělovou střelu, která neubírá na síle ani s přibývajícím věkem?
„Je výborná. Ukázal ji naplno při Mountfield Cupu v Hradci, když rozhodl prodloužení proti Omsku. Nejde ani tak o to, že letí rychle, klíčové je, že on je schopen se trefit deset čísel pod břevno. Desetkrát mu nahrajete a sedmkrát od něj puk letí do výseče třicet krát třicet. Vidíte, že u něj to není náhoda, žádné, že do toho práskne a ono to třeba někam propadne. Tohle musíte mít dané. Kdybych do toho šel já, tak...“ (rozesměje se)

Tak se netrefíte sedmkrát z deseti pokusů?
„Tak spíš trefím našeho tiskového mluvčího, co bude sedět ve třetí řadě.“ (směje se)

V útocích budou změny

Předpokládaný první centr Hodgman ještě za Dynamo nehrál. Na turnaji v Hradci ho mezi vámi zastoupil mladý Tomášek. Ten nepůsobil dojmem, že by měl ze dvou veteránů příliš velký vítr, že?
„Souhlasím, nemá v sobě tu tendenci, že jsou vedle něj dva staří chlapi, tak se jim podřídí. Hraje skvěle, má odvahu, chce být na puku. Tlačíme ho do toho, ať se cpe do koncovky a udělá na hřišti to, co on chce. Pro mě je to hokejista, který, když půjde dál dobrou cestou, může mít před sebou velmi dobrou budoucnost.“

Může to být alternativa, kdyby neklapla spolupráce s Hodgmanem?
„Jasnačka, myslím, že teď v těch lajnách bude změn ještě docela dost. Ani trenér nás nestaví do situace, že je jasně dané, kdo s kým bude hrát. Je příprava, pořád může přijít nějaké zranění, s lajnami se bude stoprocentně hýbat, uvidíme, jak to bude v lize.“

Teď máte za sebou turnaj v Hradci. Kromě Mountfieldu jste narazili ještě na Ufu a Omsk z KHL. Byl to hodně drsný start letních zápasů?
„Dost. Měli jsme za sebou jen deset tréninkových dnů a hned jsme šli do takhle dobrých soupeřů, Rusové jsou daleko déle na ledě než my, jednoduchý to vůbec nebylo. Ale zase taková novinka to pro mě není, pět let jsem hrál ve Finsku a tam taky žádné pouťáky nejsou. Takové zápasy by ani neměly smysl.“

Cítil jste, že KHL začíná skoro o tři týdny dřív než extraliga, takže z pohledu ruských týmů to byl už cvrkot?
„Jo, bylo to vidět. My tam třeba měli dobré pasáže, ale občas jsme z tempa vypadli. Styl najíždění, koordinace pohybu... Tam to bylo občas trochu syrovější. Nějaké detaily ještě nemáte zažité. Ale to přijde.“

Převládá zklamání, že jste skončili čtvrtí, nebo radost, že jste porazili Omsk a měli pár světlých momentů?
„Týmy z KHL mají větší kvalitu než my, to bylo z tribuny asi vidět. Proti Omsku jsme ale měli velké nasazení, celý tým hrál hrozně poctivě a pečlivě. Porazili jsme ho a byl to od nás dobrý zápas. S Ufou vlastně taky, jen nám vypadla druhá třetina, kde jsme dostali sedm gólů. Celkově tam jsou dobré prvky, teď je jenom přivést k dokonalosti.“

Upřímně, neměl jste toho plné kecky, že byste trenéra požádal o volno, abyste nemusel hrát tři zápasy ve třech dnech?
„Na tohle jsem nikdy nebyl. Samozřejmě v kariéře někdy přijdou momenty, kdy si řeknete: ´Ty vole, mně se nechce´. Ale o úlevy jsem si nikdy nežádal a nebudu ani teď. Naučil mě to táta, už když jsem byl mladý. Říkal mi, že pokud jednou takhle začnu přemýšlet, je jen otázkou času, kdy to ovlivní moji výkonnost. Tři zápasy ve třech dnech jsem si zahrál naposledy asi někdy v Americe na farmě před 15 lety. Ale bylo to tak dané, Pardubice kádr tak široký nemají, takže nebylo co řešit.“

Přišlo mi, že směrem dopředu nevypadá váš tým vůbec špatně, je rychlý, agresivní. Jaký je váš dojem z nových spoluhráčů?
„Jo, máme tady celkem dobré bruslaře, má to drajv, vidíte snahu. Líbilo se mi, že třeba proti Ufě mančaft nic nezapíchnul, i když nás ve druhé třetině přehráli a odskočili na 7:3. V tu chvíli se dalo říct, že dobrý, je první půlka srpna, půl třetí odpoledne, tak nějak to odehrajeme, hlavně, ať jsme co nejdřív doma. Ale ne, hrábli jsme. Tohle jsou momenty, co se mi líbí. Nebudeme se vzdávat.“

Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší  

Vstoupit do diskuse
0
Finále
Články odjinud


Články odjinud