Před pěti lety vyhrály titul, teď jdou Pardubice do baráže. Zrychtované porážkami. Pod vedením kouče Miloše Holaně jich nahromadily 16 z 19 pokusů. Zlepšení se nedostavilo ani v play out. Jedna anomálie ve městě ale vidět je. Na první zápas baráže proti Českým Budějovicím bude v úterý vyprodáno. „Klaním se lidem za to, co tady předvádějí celou sezonu. Hráči si musí vzít za své, jak jim na klubu strašně záleží. Pro ně to musí zvládnout,“ říká 45letý trenér.
Nepůsobil tak, že ho svírá úzkost ze zápasů o budoucnost pardubického hokeje. Kouč Miloš Holaň se usmíval, snažil se kolem sebe šířit víru, že Dynamo baráž zvládne. Vyprávěl o tom, jak se výborně naladil doma. A že strach nemá. Bál se, když mohl umřít. Teď ne. „Mám pozitivní náladu,“ pravil na otázku, jak se mu teď daří.
Pozitivní nálada před baráží. To jde?
„Špatná část sezony skončila, tu jsem totálně odřízl. Jdu dál se silnou vírou, že všechno dobře dopadne.“
Jenže z vašeho týmu se negativní myšlenky snažilo vyříznout dost lidí před vámi a nepovedlo se to...
„Na to se nedívám. Zapomněl jsem na to. V pátek jsem klukům řekl, že dnes pro nás začíná sezona a je v ní dvanáct zápasů, které musíme zvládnout.“
Věříte týmu, že se po ostudě v základní části a v play out vážně probere?
„Věřím. Jinak bych tady nebyl. Když jsem na nabídku Pardubic kývl, nebyl jsem v pozici, že bych musel brát každou práci. Ale bylo cítit, že se to tady může změnit a nastartovat, což platí nadále. Za hráči budu stát až do konce, na analýzy přijde čas, až bude po všem.“
Ale i s vámi na lavičce vyhrálo Dynamo jen třikrát z 19 zápasů. Není ten elán, že se všechno změní, už taky trochu pryč?
„Neztratil se. Takový je hokej, vyhrávat se pořád nedá. Analýzu mám, ale řeknu ji až po konci sezony. Minulost mě nezajímá, stalo se, ale už nic nezměním. Mohu změnit současnost a tím i budoucnost.“
Jsem naladěný, že baráž zvládneme, vážně
Vážně jde najednou neřešit minulost?
„Jde. Berte to tak, že jsem všechno hodil za hlavu a konec. Nebudu se zpovídat z toho, co bylo, trápit tím sebe ani hráče. Nechci. Jsem naladěný, že baráž zvládneme, vážně.“
Ani vás nestraší, jak vaši hráči přistoupili k play out, že prohráli i s béčkem Zlína?
„Neříkám ne. Byl jsem teď ale zase doma, uvědomil jsem si spoustu věcí, o čem je život. Teď mě nic nerozhodí, koukám se dopředu.“
Takže jste se nedostal do fáze, o které mluvil František Výborný, že trenér má hlavu v pejru, co dál, ale v kabině se zase tak moc neděje, jen cítíte, jak hráči mají situaci spíš na salámu?
„Tohle vám řeknu po sezoně. Teď ne.“
Tak jinak. Jak na vás zapůsobila slova olomouckého kapitána Martina Vyrůbalíka, který upřímně glosoval vaši situaci, že nechápe, co s takovým výkonem chcete dělat v baráži?
„Pro nás je to dobře, jen ať nás všichni odepisují. My z toho musíme udělat naši výhodu.“
Každý hráč by se měl starat o svoje mužstvo a svoje problémy
Ani vás ta slova nenaštvala?
„Ať si každý dělá, co chce. Ale kdybych byl hráč, asi bych se k soupeři takhle nevyjadřoval, protože příští rok v téhle situaci může být on. Spíš by se měl každý hráč starat o svoje mužstvo a svoje problémy. Nenaštvalo mě to, za život jsem toho četl už tolik...“
Z jakého důvodu jste vlastně před baráží nechal zamknout halu a proč potřebujete mít zavřené tréninky?
„Je to o tom, abychom se koncentrovali na věci, které chceme. Po prvním zápase bude všechno zase normální. Dnes máte všechno na internetu, venku jsou plány, tréninky... Chtěl jsem to tak udělat z toho důvodu, aby hráči měli víc klidu a soustředili se na přípravu.“
Místo toho to ale vypadá, že se Pardubice svých soupeřů bojí...
„Ale tak to není. Říkám vám to jako trenér, já k tomu dal příkaz. Je to fakt o tom, abychom měli na všechno klid.“
Já si říkal, jestli jste nečekal autobus z Českých Budějovic na vašem tréninku...
„Víte, co? Ať si už klidně přijede. Vždycky máte rozdílové hráče, kteří udělají zápas, o nich to je, ne o tom, jestli znáte, co hrají. Vzpomínám si na Scottyho Bowmanna, který na jednom semináři vyprávěl o Detroitu. Rozdal papíry a říká: ,Tady stojí Lidström, tady Shanahan... Vezměte si to. Ale já vám říkám, že oni přijdou na led a stejně si tu pozici na přihrávku najdou. Nepřečtete je.‘ Takže jsem tím chtěl dát klukům vážně jen klid. Nic víc.“
Jdou Pardubice ve vašich očích do baráže jako favorit?
„Odpovím takhle: Sezona teď začíná. Ale řeknu vám jednu krutou pravdu. Ač mám obrovský respekt a pokoru ke všem soupeřům, tak pokud nebudeme schopni porážet týmy z první ligy, v extralize nemáme co dělat. To je realita. Nechci na hráče vyvíjet tlak, ani nikoho nepodceňuji. Ale pokud my a Karlovy Vary nebudeme soupeře z první ligy porážet, elitní soutěž si fakt nezasloužíme.“
Vary se ale v play out aspoň na baráž naladily, na rozdíl od Pardubic, ne?
„Nezlobte se, ale k soupeřům se vyjadřovat nebudu. Každý má svoje problémy, každý se stará o svoji hru, a tak to má být.“
Aspoň prozraďte, jestli jste se nějak zajímal o Jihlavu a České Budějovice...
„Ano, od začátku, co začalo play off . Osobně jsem byl na několika zápasech, na jiných byli moji kolegové.“
Všichni vaši soupeři vědí, jak chutná baráž, Pardubice ne. Z toho strach nemáte?
„Nemám.“
Že spadneme? Tomu nevěřím
Vážně ne?
„Ne, měl jsem strach, že umřu, když jsem měl rakovinu. Nebo třeba když se zabil Karel Metelka v autobuse (v roce 2004 boural tým Sarezy Ostrava), ve kterém jsem měl sedět já. Měl jsem dělat s panem
Vůjtkem
v Jaroslavli, nakonec jsme tam nešli a spadlo letadlo. To byl strach. Ale tohle? Pro mě ne.“
Rozumím, a dává to logiku, tohle je pořád jen sport, nic fatálního. Na druhou stranu by asi nebylo příjemné být podepsaný pod sestupem Dynama, ne?
„Nevím, takhle nemyslím. Myslím pozitivně. Jsem tady dva měsíce a přeci nebudu myslet na to, že můžeme spadnout. Nevěřím tomu. Nechám tady do posledního zápasu baráže úplně všechno. Věřím, že i hráči. A zbytek? Děj se vůle boží.“
Je pro vás téma, jak dostat do pohody brankáře, kterým závěr sezony vůbec nevyšel?
„Všichni musí být v pohodě, i gólmani, o tom to bude. O hlavách. Naším největším soupeřem může být hlava, ne protivník.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
