Sill vzpomíná na hraní s Crosbym a Ovečkinem. A rvačky? Byla to zábava
V kabině seděl vedle Crosbyho i Ovečkina. Na ledě si to s nimi ale nikdy neťuknul. Jeho úloha byla jiná. Byl brousek ve čtvrté lajně. Měl za úkol své hvězdy chránit, srovnávat účty. Zach Sill se v NHL často rval. V drtivé většině případů soupeře složil. „Bez bitek bych si v lize nezahrál,“ přiznává útočník pražské Sparty. V extralize zatím pěsti netasil.
V zámořské NHL čekal na první gólovou radost 52 zápasů. Když se pak Zach Sill konečně trefil, rukama mával tak zběsile, že kolem projíždějícímu soupeři málem usekl hlavu. „Byl jsem jako smyslu zbavený,“ vzpomíná kanadský útočník v rozhovoru pro deník Sport na jeden ze svých dvou ligových zářezů. Ve Spartě zatím na premiérovou branku také čeká (17 duelů). Doufá však, že půst už nebude dlouho trvat.
Když jsem napsal vaše jméno do vyhledávače YouTube, prvních deset nalezených videí byly rvačky z NHL. Je to správný pohled na vás jako hráče?
„Když jsem byl mladší, byla to role, kterou jsem měl. Díky tomu jsem se dostal do NHL. Byl to můj přínos týmu, tohle po mně trenéři chtěli. Pokud bych to neplnil a chtěl hrát hokej, další večer bych v sestavě nebyl.“
Neštvalo vás to?
„Ani ne. Byl jsem si vědom svých kvalit, navíc tvrdá fyzická hra mě vždycky bavila. I ty rvačky, patří k tomu. Byla to zábava. Když si třeba zlomíte ruku o něčí helmu, je to na prd, ale bohužel. Góly jsem střílel snad v žácích, potom už moc ne. Byl jsem vždycky defenzivní útočník, dělal jsem práci, nad kterou ostatní ohrnovali nos. Já v ní byl excelentní, šla mi, užíval jsem si ji. Postupem času se ale vyvíjel hokej i moje role, bitky přestaly být v módě.“
Podíval jsem se na většinu vašich bitek v NHL, ale nenašel jsem snad žádnou, kterou byste vyloženě prohrál. Dostal jste vůbec někdy nařezáno?(smích) „Ale jo, pár jsem jich taky prohrál. Třeba si pamatuju tu s Markem Borowieckim, ta byla parádní. Vyhrál ji, dal mi víc úderů, dokonce mi rozsekl hlavu.
