Ščerban o kouzlu Jihlavy, mazácích i režimu: Systém s vojnou fungoval
Celkem dvanáct titulů, z toho šest v řadě a sedm během osmi let. Na medailových pozicích se držela v dobách největšího věhlasu tucet sezon v kuse. Dukla Jihlava panovala československému hokeji, její rekord v počtu vítězství překonali až předloni kdysi nejzarytější rivalové z Brna. Z talentů rostli na Vysočině velcí hráči. „Jako kluci jsme snili, že se dostaneme do mužstva a budeme za něj hrát,“ vypráví Bedřich Ščerban, spolutvůrce úspěchů na přelomu 80. a 90. let a už dvanáct let jednatel klubu.
Říkalo se, že jako armádní celek můžou mít, na koho si ukážou. Na vojnu do Jihlavy šel třeba i trojnásobný mistr světa Vladimír Martinec. Základ však tvořili kmenoví hráči a vypracovalo se tu plno hokejistů, ať už přišli zdaleka, nebo z blízkého okolí. Tahouni nejúspěšnější generace bratři Holíkové, Suchý, Augusta pocházeli z Havlíčkova Brodu. Jihlavský rodák, dlouholetý reprezentační obránce a nynější duše klubu Bedřich Ščerban patří k těm, o nichž předtím nikdo neslyšel.
Jihlava byla přes dvě desetiletí na vrcholu, přitom se každý rok výrazná část kádru měnila, hráči po vojně šli do civilu a nahrazovali je další. V čem spočívalo tajemství úspěchu Dukly?
„Dukla měla silný základ dvou pětek z hráčů, kteří podepsali takzvanou delší činnou službu. V podstatě byli vojáci, ale na smlouvu. Zbývající dvě pětky tvořili talentovaní kluci, kteří přicházeli na vojnu. V Jihlavě z nich udělali hokejisty. Systém byl dobře vymyšlený a fungoval.“
iSport Premium nyní pro nové předplatitele jen za 1 Kč na první měsíc a slevy na televize>>>
Mnohým pomohl nejen tvrdý trénink, zkrotila je přísná disciplína, co myslíte?
„Režim byl velmi tvrdý a přísný. Začínali jsme třeba v létě už ráno v sedm výběhem a posilovacími cviky. Od devíti do dvanácti trénink, potom povinný odpočinek. Odpoledne od pěti do sedmi další trénink. Každý den. Vojáci v činné službě měli o víkendu volno, ale my jako záklaďáci jsme trénovali třeba i v sobotu nebo neděli. Nikdo se s námi nemazlil. Já první rok s týmem jen trénoval, vypustili mě do dvou zápasů a v každém mi dali dvě střídání. V září si mě pak zavolali s tím, že mě na čtrnáct dní nasadí do hry. Buď prokážu, že mám na základní sestavu, nebo jdu do béčka v Písku.“
Juniorské výběry vás míjely, kdo vás pro Duklu objevil?
„Vyrůstal jsem v Modetě Jihlava. Stanislav Neveselý (trenér Dukly) se chodil na mládež dívat. Ale nebyl jsem to jen já. Třeba Petr Vlk, Jarda Benák. Než přišli na vojnu,
