Zvedněte zadky. Šmíd odveze svaz na ministerstvo, štvou ho nahrávky
U něj rozhodně sedí: co na srdci, to na jazyku. Obránce Ladislav Šmíd platí v hokejovém prostředí za jednu z největších osobností. Dopad jeho vůdčí role na chod libereckého týmu je obrovský. Mluví upřímně, neschovává se za fráze, má už něco za sebou. Když se mu cokoli nezdá, nemá problém o tom pustit slovo a stát si za svým. Lídr Bílých Tygrů to nyní znovu potvrdil, když se vyjádřil k tématu tvrdých vládních opatření vůči profesionálním soutěžím a přístupu lídrů největších kolektivních sportů v zemi.
Z otevřených vyjádření Ladislava Šmída vyplývá, že v jeho očích tuzemský ligový fotbal prostřednictvím LFA činí pro svoje odvětví víc než vedení extraligové soutěže. Z různých materiálů v médiích vyčetl, že fotbal za svá práva kope razantněji.
„Platí zákaz trénování, s čímž já zásadně nesouhlasím. Jsem rád, že některé sporty se proti tomu ohradily. Nechci kritizovat ministerstvo, když vidí nárůst, musí dělat restriktivní opatření, ale musí to mít hlavu a patu. Jsem rád, že fotbal nelenil a dohodl si schůzku na ministerstvu, hned začal řešit, aby ligové týmy mohly pokračovat aspoň v nějakém v režimu, aby se mohly udržovat kondičně. Což mi trochu chybí u českého hokeje. Nevím, co tam se děje, ale všiml jsem si, že tam posílají dopisy a podobně. Z mé zkušenosti takovéto věci přes dopisy, přes e-mail nebo telefonát nikdy nefungují,“ zahájil 34letý bek své povídání v podcastu Nad(h)led na webu Bílých Tygrů, jenž byl uveřejněn před pár dny.
A sám nabídl nezvyklou pomoc hokejovým náčelníkům. „Takhle zásadní věci by se měly řešit z očí do očí, osobní kontakt je nejdůležitější. Nevím, kdo o tom rozhoduje, zda svaz nebo extraliga, ale chce to zvednout zadnici a začít to řešit osobně. Všem nám záleží na tom, aby hokej jako takový nezanikl. Když zakážete sportovat profesionálním sportovcům, je to začátek konce. Doufám, že si to svaz uvědomí. Jestli potřebují odvézt na ministerstvo, já jsem každé odpoledne volnej, koupil jsem si na to nové auto. Můžu tam vedení odvézt,“ ozval se s vlastním příspěvkem v době krize. „To auto žere dost, ale to překonám, když je to pro dobro hokeje,“ usmál se Šmíd v zápětí.
V Liberci nedávno prošli karanténou a trénují improvizovaně. Jak? „Po skupinkách venku,“ přibližuje Šmíd. „Je to těžký, počasí tomu nenahrává. Ale v kondici se udržovat musíme. Nejhorší na tom je, že není možné se upnout k žádnému datu. Nejde ovšem jen o nás, malí podnikatelé v tom jsou taky. A rodiče musí být s dětmi doma, ti také doufají, že to za dva týdny začne. Musíme být všichni mentálně silní a tu překážku překonat. Není to jednoduché a doufám, že se s tím popereme.“
Nedlouho poté, co klub natočený podcast zveřejnil, přišla zpráva z vedení Českého hokeje, že se start extraligy blíží. Podle čtvrtečního dopisu Tomáše Krále na adresy klubů hokej věří v restart příští týden.
COVID? Bylo mi docela šíleně
Vlastník šesti stovek startů v NHL se rozpovídal i o onemocnění koronavirem, které stejně jako drtivá většina jeho spoluhráčů prodělal. „Nechci to zlehčovat, že jde o nějakou chřipku. První čtyři, pět dnů mi bylo docela šíleně. A to si o sobě myslím, že jsem v docela dobré kondici. Bolela mě hlava, svaly, klouby, horečku jsem měl jen první den,“ líčil Šmíd. „Po pěti dnech to nějak odešlo, ale byl jsem docela dost unavenej. Čtrnáct dnů jsem to na sobě pořád cítil. Lidé, co v kondici nejsou, mají nadváhu nebo další trable, dokážu si představit, že to pro ně může být velká komplikace.“
Jelikož v libereckém kádru neprošli nákazou jedinci, podle Šmída jeden až dva, dlouho nemohl pochopit, proč extraliga stojí. „To je taky věc. Extraliga je celkem promořená. Se všemi restrikcemi, hraním bez diváků, nevím, komu bychom to (nákazu) měli ještě dát...“
Dění v českém hokeji před týdnem rozvířila nahrávka třebíčského kouče Romana Mejzlíka, jenž v kabině cupuje své svěřence kvůli výši platů a neochotě jít se mzdou dolů ve složitých časech. Záznam uveřejnil web iSport.cz a Šmída nemohl minout. Co si o drsném fénování kouče myslí?
Aby nějaký blbec natáčel v kabině?!
Ze všeho nejvíc jej deptá, že se audio dostalo ven. „Nechci se bavit o trenérech, v některých věcech to bylo naprosto přes čáru. Sám jsem to zažil na vlastní kůži, mě by ale nikdy nenapadlo natočit video. Měli jsme hráčský mítink, kde jsme se o tom bavili. Kdybychom zjistili, že někdo z kabiny vynesl video, druhý den by tam už nebyl. A smrdělo by to i tím, že by dostal přes držku,“ čertil se Šmíd.
Ctí odpradávna dané, že události z kabiny se nevynášejí ven za žádných okolností. „Takovéhle věci musí zůstat v kabině, ať s tím souhlasíte, nebo ne. Můžete o tom diskutovat maximálně v týmu. Ale nevynášet to ani do druhého týmu, natož ven a dělat z organizace bandu pitomců. Akorát se tím ztrapní celá organizace, ztrapníte trenéra. Tohle se má řešit interně. Aby nějaký blbec natáčel video v kabině… Já ty lidi fakt nechápu. Čím si tím pomůžou? Možná si myslí, že tím budou zajímavý. Ne, tohle v hokeji neexistuje. Co je v kabině, to tam musí zůstat.“
Záhy se zamyslel nad tím, co český sport dlouhodobě trápí: přístup mladých. „Táta na mě byl vždycky tvrdej, občas taky řekl věci přes čáru. Byly tam (ve známých nahrávkách) řečené věci, se kterými zásadně nesouhlasím, zvlášť když trénujete dorostence. Na druhou stranu, dnešní děti jsou ohromně drzé. Bavím se i se svými bývalými učiteli ve škole, je to šílený, já bych jim snad i napálil,“ přiznal.
„Není to jednoduché, musíme se ovládat, ale já jsem ten poslední, kdo by měl soudit. Mně, když přepne, jsem naprostý magor. Spoluhráči by vám potvrdili, jak mezi třetinami občas házím věcmi, kopu do nich. Když však trénujete mládež, musíte být trenér i psycholog. Vadí mi však rozmáhání neduhu, kdy nějací blbci začnou zveřejňovat videa,“ popsal svůj pohled na věc Ladislav Šmíd.
