Dusno v Litvínově. Legendy i fanoušky štve vedení, z rodiny je fabrika
Nové vedení, nové cíle. Renovace. Přestavba. Překopání zažitých pořádků, přesněji řečeno jejich rozbombardování. Z rodinného klubu v Litvínově se má stát moderní úspěšná fabrika. Základy tamního hokeje byly povaleny. Legendy i fanoušci tradiční značky se bouří. „Změna byla nutná, ale to, co ti lidi provádí s naším klubem, je šílené!“ shodují se třeba Martin Ručinský s Michalem Trávníčkem.
| Litvínov od titulu (2015) | |
| 2015/16 | 13. místo |
| 2016/17 | 7. místo |
| 2017/18 | 14. místo |
| 2018/19 | 11. místo |
| 2019/20 | 12. místo |
Polský majitel, chemický gigant Unipetrol, se tak rozhodl konat. Přišly změny. Radikální. Nové vedení, přenastavení kurzu směřování klubu. Přerod ale zatím doprovází bolesti. V tabulce Tipsport extraligy je Litvínov desátý. Ba co víc, fanouškům i klubovým legendám cesta nastavená novým vedením v čele s manažerem Pavlem Hynkem není pranic po chuti.
„Za celou tu dobu mi Litvínov přirostl k srdci, vždycky mi byly sympatické hodnoty, které klub reprezentoval, a není mi lhostejné, kam tamní hokej teď směřuje,“ říká Sportu bývalý útočník Michal Trávníček.
Ve svém mateřském klubu strávil 21 let, jeho dres oblékl do více než tisícovky zápasů. Po minulé sezoně skončil. Bez fanfár, bez díků. „Měl jsem smlouvu ještě na rok, počítal jsem, že ještě jednu sezonu odehraju. Na konci dubna mi pan Hynek zavolal, ať přijedu na zimák. Říkal jsem si, že chce mluvit se staršími hráči, pobavit se o fungování týmu v následující sezoně. Namísto toho jsem se ale dozvěděl, že končím. O mně to ale vůbec není,“ odmítá čtyřicetiletý dříč, který teď válí za Ústí nad Labem v první lize. Není z něj cítit zhrzenost. Vůbec. Spíš smutek nad stavem milovaného klubu.
Podobný názor jako Trávníček mají i další klubové legendy. A navíc olympijští šampioni z Nagana.
