Prošel svět. Cestou sbíral ligové tituly, stal se mistrem světa, nakouknul do NHL. V červnu bude Jakubu Klepišovi sedmatřicet a když vidíte, jak jeho jemné ruce míchají v extralize s pukem, máte pocit, že nestárne. Samo od sebe však nepřijde nic. „V mládí jsem měl všechno na párku. Změnil jsem se. Manželka říká, že jsem magor,“ líčí útočník Komety v rozhovoru pro iSport Premium.
Přijde mi, že vám angažmá v Brně docela sedlo. Je to pravda?
„Cítím se fajn. Po fyzické stránce i celkově v týmu. Není to úplně špatné. Ale jsem na sebe náročný, takže bych chtěl lepší výsledky. Nějaké body mám, jenže daleko důležitější je hra mužstva. Nemyslím, že patříme tam, kde se pohybujeme.“
Reálná síla Komety je tedy větší?
„Určitě. Nebudu vykřikovat, že bychom měli být mezi prvními třemi, ale do šestého místa ano. V play off je možné opravdu cokoliv. Může se stát, že to sedne, puky se najednou začnou odrážet k vám. Udělá se jeden zápas, druhý, vyhrajete sérii. Na druhou stranu to není tak jednoduché, že člověk luskne prstem a všechno jde. Pořád věřím, že síla v týmu je, že ji v posledních osmi utkáních základní části najdeme. A do play off půjdeme v dobré náladě a připravení.“
| Klepišova sezona |
| Zápasy: 41 |
| Body: 29 (9+20, 4. v bodování týmu) |
| Trestné minuty: 18 |
| Plus/minus: -7 |
| Čas na ledě: 17:14 |
Stále se k vám hledají ideální parťáci do lajny, že?
„Zatím to tak vypadá. Moc zápasů po sobě jsem se stejnými spoluhráči neodehrál. Pohromadě zůstává první útok, dál se zkouší a hledá. Já se snažím udržovat si svůj standard. Vím, jak umím hrát. V mém věku už se toho moc zlepšovat nedá. Jde o fyzičku a o to, jak se o sebe člověk stará. Zatím to není tak, že bych se musel ráno přemlouvat a vzít si prášek na bolest. Ale ráno i večer už si nedovedu představit bez ledové sprchy.“
Co vás na vaší práci nejvíc baví?
„Od určitého věku jsem si tak zvykl trénovat, že když jeden den nic nedělám, jsem nesvůj. Snažím se to, co natrénuju, využívat na ledě a vyrovnat se mladším. Naplňují mě vítězství. Když se daří celému týmu, je sranda, pohoda. Všechno je jednodušší. Člověk chce každý rok vyhrát titul. Měl jsem to štěstí, že se mi to párkrát povedlo. Super pocit. Touha vyhrát musí být pokaždé. Ať už jste ve Zlíně, ve Spartě, kdekoliv. Nechodíte přece na stadion za trest nebo jen pro peníze.“
Staráte se o sebe víc než v minulosti?
„Rozhodně. Přijde mi, že dřív se tyhle věci vůbec neřešily. Dal jste si k obědu svíčkovou se čtyřmi knedlíky a šel jste hrát extraligu. Dnes se řeší, kdy přesně trénovat, rozbory krve. Slyšíte to zleva zprava. Občas se mi zdá, že se pitvají blbosti. Když jsem potkal kondičního trenéra a kamaráda Michala Břetenáře, změnil jsem se. Až tak, že manželka si ze mě dělá legraci. Říká, že jsem magor. Hlídám si stravu, regeneraci, posilovnu. Samozřejmě taky trošku hřeším. Takové dny si vychutnám. Dopřeju si palačinky, hamburger. Když nemám zápas, dám si i těžší jídlo.“
Jste placený jen za odehrané zápasy. Bylo těžké vzít s vaším renomé tuhle nabídku?
„Nebylo. Neváhal jsem. Když odešel Pleky (Tomáš Plekanec), začala se péct dohoda s Kometou. Jednání s Liborem Zábranským byla rychlá. On řekl, že má zájem. Já na to, že mě Brno vždycky lákalo. Prezentovalo se tak, že je jedna velká rodina. Bylo nepříjemné proti němu hrát. Hlavně kvůli fanouškům.“
Ovšem když se extraliga na podzim zastavila, neměl jste zrovna tučnou výplatu…
„S tím jsem byl předem obeznámen. Takto jsme se dohodli. Moje smlouva se nemění. Po pravdě, moc jsem na podmínky nekoukal.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
KoupitNejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
