Baďouček a Říha o nové Plzni bez Gulaše: Chceme prohnat boháče
Hlavní trenér a hlavní trenér. A teď se, pánové, nějak porovnejte! V Plzni to prý problém nebude. Václav Baďouček s Milošem Říhou si tenhle režim vybrali sami. „To je podle mě předpoklad, aby to fungovalo,“ říká první z dvojice, o 20 let starší kouč s hlubokým hlasem. A když budou muset rozseknout klíčovou věc? Když to bude muset udělat jeden? „To není trabl a nebude,“ přisvědčuje Říha v dvojrozhovoru pro iSport Premium. V klubu začíná další etapa, bez snajpra Gulaše, s novými jmény na střídačce.
Byl to jeho tým. Všechno se v Plzni točilo kolem hlavní hvězdy Milana Gulaše. Výkon s ním rostl i padal. Ofenzivní lídr ale vyslovil přání se přesunout do Českých Budějovic, dostal zelenou. Václav Baďouček s Milošem Říhou tak staví v klubu i novou hierarchii. „Pokud nezahrál Milan dobře, tak nezahrála dobře ani Plzeň. Kluci měli takovou berličku, že to Guli buď uhraje, nebo ne. Tohle se musí změnit,“ plánuje Baďouček.
Po příchodu do Plzně jste říkali, že jste kamarádi. Pořád to platí i po pár týdnech společné práce?
Baďouček: „Jasný! Zatím nenastal jediný problém.“
Říha: „Všechno klape.“
Věkový rozdíl mezi vámi je 20 let. To jste si padli tak do noty během společné pardubické mise v roce 2015, která trvala jen od léta do října?
Baďouček: „Strávili jsme tam spolu dva měsíce, asi šest zápasů.“
Říha: „Devět.“
Baďouček: „Tak o tři víc, to naše společné působení bylo holt krátké. Určitě jsme za tu dobu ale poznali, že máme na hokej společný pohled. A když budu mluvit za sebe, cítím, že spolu dovedeme komunikovat jako lidi, bavit se. Takže mě těší, že na to dovedeme navázat i pracovně.“
Říha: „Rozumíme si po lidské i hokejové stránce. Vidíme hodně věcí stejně. Ale víte, co je vtipné? Že se známe už hodně dlouho.“
Z Karlových Varů, kde jste začínal s trénováním a narazil jste na Václava Baďoučka?
Říha: „Vůbec.“ (usmívá se)
Baďouček: „V roce 1991 jsem skončil v Plzni a dostal jsem nabídku hrát za Zlín. Tam jako asistent trenéra působil Milošův táta. S ním jsem se znal už jako hráč, takže jsem k Říhům občas zašel na návštěvu. No, abych to zkrátil, Miloše už znám vlastně od doby, kdy mu bylo deset. Postupně jsme pak potkávali i dál.“
Říha: „Byli jsme pak spolu v kontaktu docela dost i po konci v Pardubicích. Volali jsme si, řešili hokej.“
Plzeň si vás ale původně nevyhlédla jako dvojici, ne?
Baďouček: „Plzeň oslovila nejdřív mě a já měl jedinej požadavek, aby se mnou přišel i Miloš. Pak jsem chtěl i Tomáše Vlasáka, ale prioritou byl Miloš. Chtěl jsem, ať to děláme spolu.“
Nepralo se s tím ale chlapské ego, že takhle jste si sám oslabil svoji pozici? Nechtěl jste dva asistenty, ale dalšího hlavního trenéra a pak sportovního manažera na střídačku.
Baďouček: „Z našich hovorů postupně vyplynulo, že chci, aby se Miloš plně zapojoval do práce jako rovnocenný trenérský partner. Vím, jaké má kvality, chtěl jsem, aby jeho pozice byla silnější. Nebral jsem to vůbec z pohledu nějakého ega. Spíš jsem si říkal, že to bude jedině ku prospěchu.“
Pardubice nebudeme počítat, to byla opravdu krátká akce. Oba jste tak vlastně doteď čekali na velkou štaci, kde dostanete v extralize tým, ať ukážete, co umíte. Proč to tak dlouho trvalo?
Říha: „Já si hlavně moc vážím toho, že na mě Badi ukázal a Martin Straka s Tomášem Vlasákem se mi ozvali. A že to trvalo dlouho? Do doby, než jsem vzal v Pardubicích pozici hlavního trenéra, se kariéra posouvala dopředu.
