Květoslav Šimek
7. listopadu 2021 • 12:37

Martynkovy góly 1 a 100 dělí 19 let. Odchovanec Třince slaví nadvakrát

Vstoupit do diskuse
0
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
PRVNÍ DOJEM: Že Třinec nemá nohy? Omyl. Pardubice tíhu neunesly
Speciál o Slovácku. Co kouč a kádr? Svědík do Baníku či Plzně? Posunul se, říká Nguyen
VŠECHNA VIDEA ZDE

Užij si každý zápas, nikdy nevíš, jestli nebyl tvůj poslední. Útočník Rostislav Martynek (39) má o hokejových prioritách jasno. Historicky první ryze třinecký odchovanec, který se dokázal prosadit v elitní soutěži, hraje od roku 2017 první ligu ve Frýdku-Místku. Když ale dostane pozvánku k Ocelářům, dokáže zapnout. Minulý týden vstřelil Spartě svůj stý ligový gól v základní části. „Překvapilo mě to, protože jsem byl přesvědčený, že stovku mám dvanáct let za sebou,“ usmívá se Martynek. „Když tedy počítám i góly z play off. Ale je lepší ji oslavit dvakrát, než vůbec.“  



Když se jako junior ještě ve staré hale díval na kousky Richarda Krále, Jana Marka, Jozefa Daňa, Marka Zadiny, Jana Peterka nebo Pavla Janků, ve snu by ho nenapadlo, že se do našlapaného kádru dostane. Třinec si stahoval legionáře z celé republiky, sestavu měl vyšperkovanou ofenzivním talentem.

„Hvězda vedle hvězdy,“ přitakává Martynek. „Třeba na finále se Vsetínem (1998) jsem se díval s otevřenou pusou a říkal jsem si, že do takového týmu se nemůžu nikdy dostat!“ V té době bylo Martynkovi patnáct a vytuněná byla i třinecká juniorka. V létě 1998 si totiž Oceláři do mládeže stáhli Martina Havláta, Václava Pletku nebo Jiřího Polanského. Chvíli před nimi přišly další mládežnické hvězdy David Appel nebo Patrik Moskal.

„Já jsem měl docela štěstí v tom, že v sezoně 2002/03 přišel do Třince jako trenér Pavel Marek,“ vzpomíná Martynek. „Jemu vděčím za hodně, dal mi v extralize příležitost. Přišel z Pardubic a chtěl zapojit mladé, to mi pomohlo. S Richardem Bordowským jsme tehdy byli jediní junioři, co se do áčka dostali. Vzpomínám si, že některým hráčům jsme pak na tréninku ještě dlouho vykali.“

Martynek byl odmalička menší postavy, i po pubertě narostl pouze na 173 centimetrů. Ale byl rychlý, nebojácný, rtuťovitý. Klasický fofrník s čichem na góly. Ten první dal hned při premiéře v extralize. V oslabení. „Taková chvíle se nezapomíná, hráli jsme doma derby proti Havířovu,“ culí se Martynek. „Shodou okolností to byl podobný gól, jako teď proti Spartě – dorážka na brankovišti. Trenéři nám od začátku omílali, že z těchto míst padají góly nejčastěji. A že je třeba tam projet a nečekat na nějakou kombinaci.“

V premiérové sezoně Martynek nakonec nasázel dvanáct gólů, byl vyhlášený Nejlepším nováčkem extraligy 2002/03. Dál vzhlížel ke Královi, Zadinovi nebo Peterkovi. Nakonec si s nimi postupně i zahrál v jedné formaci. Nicméně hodně rád vzpomíná na Romana Meluzína.

Třinecký útočník Rostislav Martynek se chystá překonat Maxima Žukova v bráně Sparty
Třinecký útočník Rostislav Martynek se chystá překonat Maxima Žukova v bráně Sparty

„Právě k němu mě trenér Marek na začátku ligové kariéry postavil,“ líčí Martynek. „Ohromně mi pomohl, výborný hokejista, super kluk. Reprezentant, šikovný centr a hlavně vstřícný v jakékoliv situaci. Nepamatuji si, že by byl naštvaný, nebo mi něco vyčítal. Snažil se mě po každém zápase povzbudit. Neřval, když se něco nepovedlo.“

Právě to mu prý v začátcích nejvíc pomohlo. „Dneska vám každý říká – mysli pozitivně. Od Romana to šlo automaticky a opravdu upřímně. Když jsem měl po letech ve Frýdku-Místku pomáhat pro změnu mladým já, snažil jsem se to dělat podobně.“

S menší figurou si nikdy hlavu nelámal. Dokázal ji využít ve svůj prospěch. „Každý mi sice říkal, že jsem malý, a hodně lidí mělo obavy, jestli to můžu v lize zvládnout,“ přitakává Martynek. „Ale popral jsem se s tím. Zpětně bych dokonce řekl, že to byla i moje výhoda. Dřív totiž bývali beci v uvozovkách takoví chasníci. Třeba Jirka Kuntoš – velký, svalnatý. Já byl rychlejší, takže jsem o nějakém deficitu ani nepřemýšlel. Jen jsem lítal a spoléhal na centra, že mi nějaký pěkný puk do šance pošle. Dneska je hokej rychlejší, rozdíly se mažou, i beci už skvěle bruslí.“

Když nebyl Martynek zraněný, dal kolem deseti branek vždycky. V klubové historii patří k nejlepším střelcům. V základní části za Oceláře nasázel 100 branek. Jubileum zakulatil minulý týden proti Spartě. Stal se osmým hráčem klubu, který na metu sta gólů dosáhl. Pro srovnání, kanonýr Erik Hrňa je v základní části na čísle 98.

„Docela mě to překvapilo, protože jsem byl přesvědčený, že stovku už mám za sebou,“ usmívá se Martynek. „Když tedy počítám i šest gólů z play off. Vím, že stý gól jsem dal za Třinec v roce 2009 ve Zlíně. Pamatuji si to přesně, protože jsem na něj čekal třináct zápasů a každý mi to tehdy předhazoval... Ale co, je lepší stovku oslavit dvakrát než vůbec.“

Na jubilejní mety má docela slušnou paměť. Říká, že podobné chvíle se jenom tak nezapomínají. „Hned se mi vybaví třeba první hattrick proti Pardubicím (7:5, ročník 2006/07). Moc jsem jich nedal, celkem tři, takže to držím. Přihrával mi Honza Peterek, hráli jsme v lajně s Jardou Kudrnou. O Vánocích pak šel Jarda do Ruska. Škoda, hattricků s ním a Honzou mohlo být ještě víc.“

Právě s Peterkem, současným sportovním ředitelem klubu, toho Martynek v Třinci odehrál nejvíc. Úsměvné je, že ve Frýdku-Místku teď pro změnu hrává s jeho synem Jonášem. „Jestli se dají porovnat? Moc ne,“ směje se Martynek. „Jeden je pravák, druhý levák. Oba jsou hodně šikovní a techničtí. Táta Honza mi přišel zarputilejší, takový buldok. I na trénincích. Vždycky mě nutil dělat něco navíc, takže to mladému teď vracím.“

Dvacetiletý Jonáš Peterek si za Oceláře zatím zahrál v extralize osm zápasů (0 bodů), další přidal v Lize mistrů. „Jony je ještě větší hračička než Honza, ale pracovitý je taky,“ řká Martynek. „Maká na sobě, dá si poradit. Z toho mám radost. Kdybych mu mohl na začátku kariéry pomoct, jako mně pomohli Roman Meluzín nebo právě Honza Peterek, byl bych spokojený.“

STŘELCI TŘINCE

(základní část)

1. Martin Růžička 208

2. Richard Král 190

3. Jiří Polanský 184

8. Rostislav Martynek 100

STŘELCI V PLAY OFF

1. Martin Růžička 48

2. Jiří Polanský 34

3. Martin Adamský 25

33. Rostislav Martynek 6

STŘELCI CELKEM

1. Martin Růžička 256

2. Jiří Polanský 218

3. Richard Král 209

9. Rostislav Martynek 106

Zlaté trauma nečekaně rozbil Litvínov

Dlouho to pro něho bylo nepříjemné trauma. Z rodného Třince odešel Rostislav Martynek před historicky prvním titulem. Před zlatou sezonou 2010/11 vyměnil Oceláře za České Budějovice. Titulu se v Třinci nakonec také dočkal. Jen to však bylo v litvínovském dresu.

„Nebylo příjemné o první třinecké zlato přijít, hlavně okolí mi to pořád připomínalo,“ vzpomíná teď už s úsměvem Martynek na odchod do Českých Budějovic. „Pokaždé, když jsem se vrátil domů, jsem to slyšel. Vnitřně jsem na to myslel, že to byla ohromná škoda, že to tak zrovna přišlo... Ale ta satisfakce, že jsem se titulu nakonec přece jenom dočkal. A ještě k tomu v sedmém zápase v Třinci, to bylo něco nepopsatelného.“

Martynek ke zlatu pomohl Litvínovu. Ve finiši ročníku 2014/15 Severočeši přetlačili právě Oceláře, sedmé finále vyhráli v Třinci 2:0. A třinecký odchovanec byl u toho. Vychutnával doutník i opojné pocity. „Po pravdě, když jsem šel z Budějovic do Litvínova, nenapadlo by mě, že bych s ním získal titul,“ přiznává Martynek. „Samozřejmě jsem doufal, ale oni hrávali většinou maximálně čtvrtfinále. Každý mi říkal, tam určitě titul nevyhraješ! V tom je sport tak krásný, že nikdy nevíte, co vás potká. Tohle byl taky krásný příběh.“

Dodatečně to uznal i třinecký trenér Václav Varaďa. Když Litvínov s Martynkem v sestavě Ocelářům zlato sebral, stál už na střídačce jako asistent. „Necítím vůči Rosťovi zášť, že nás tehdy obral o titul,“ usmíval se Varaďa. „Neměl možnost tady být v titulové sezoně a hrát s námi, tak si to zpříjemnil později. Já jsem rád, že se pak vrátil do Frýdku-Místku a pomáhal nám s výchovou mladých. A když je třeba, tak nám stále může být nápomocen v extralize i v Lize mistrů. Je to místní kluk z Třince, který už toho v hokeji dokázal spoustu. Nikdy nezklamal.“

Martynek bere každou pozvánku do áčka jako bonus. „Už jsem ve věku, že nevím, které utkání za Třinec bude poslední. Vážím si každé chvilky, kterou tu můžu strávit, a beru to i jako odměnu za práci, jakou momentálně ve Frýdku odvádím. Těší mě, že můžu působit v organizaci, kde jsem hokejově vyrostl, a přál bych si v ní uzavřít kariéru. Chci klubu nějak splatit, co do mě vložil.“

HC Oceláři Třinec Vše o klubu ZDE

Z V VP PP P Skóre B
1. Mountfield 56 31 9 5 11 182:115 116
2. Třinec 56 31 6 7 12 174:118 112
3. Sparta 56 27 6 6 17 203:153 99
4. Č. Budějovice 56 26 5 5 20 166:151 93
5. Pardubice 56 22 11 5 18 173:152 93
6. Plzeň 56 24 5 9 18 167:154 91
7. Liberec 56 25 3 8 20 146:147 89
8. Vítkovice 56 22 8 5 21 142:149 87
9. Olomouc 56 20 8 4 24 133:152 80
10. Brno 56 17 10 5 24 145:163 76
11. M. Boleslav 56 21 3 7 25 128:148 76
12. K. Vary 56 19 4 7 26 160:176 72
13. Litvínov 56 18 4 8 26 152:173 70
14. Kladno 56 14 6 8 28 142:183 62
15. Zlín 56 9 6 5 36 108:187 44
  • Generali Play-off
  • Předkolo Generali Play-off
  • Baráž

Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší  

Vstoupit do diskuse
0
Finále
Články odjinud


Články odjinud