Schön: Cestou Pardubic nepůjdeme, po titulu toužím dál. Co kouč Martinec?

Na hokej má své lidi, ale to by nebyl on, aby si občas neřekl svoje. Jsou majitelé, kteří mají hokej rádi, ale do extrémních hodnot jim tep málokdy vyskočí. To není příklad Miroslava Schöna. V rozhovoru pro deník Sport a web iSport.cz otevřeně rozebírá pozici kouče Tomáše Martince a vyjadřuje se i k zákulisním zprávám ohledně možného zájmu o východočeský extraligový klub.

Nezvolnil jste tempo?
„Moji vášeň hodně utlumily poslední tři sezony. Byť jsme naposledy vyhráli Prezidentský pohár, jenž nám přinesl velikou radost, budu upřímný, hokeje jsem si tolik neužíval. Pořád jsem řešil ekonomiku, ekonomiku, ekonomiku... Když už jsme se konečně zbavili covidu, přišly další problémy v podobě energetické krize. To člověka unaví i vyčerpá. V podstatě třetí rok po sobě se starám pouze o to, aby klub situaci po finanční stránce zvládal. Věřte, není to úplně jednoduché. Fungování klubu včetně sportovní stránky převzal ještě víc než předtím generální manažer Aleš Kmoníček. Na mně zbylo financování.“

Takže už si hokejový zápas nedokážete užít stejně jako dřív?
„Během covidu jsem nejezdil skoro vůbec. Buď se nesmělo, anebo platilo omezení tisícovou návštěvou. A já nechtěl zabírat místo někomu, kdo má permanentku. Během pandemie jsem jezdil velmi málo. Teď mám řekněme devadesátiprocentní účast na domácích utkáních. Pokud kluci podají dobrý výkon a baví mě, co na ledě předvádí, čímž netvrdím, že musí nutně vyhrát, pak si hokej užívám.“

Vždy jste vyhlašoval vysoké cíle, útok na medaili, na finále. Před dnešním týmem Mountfieldu nic takového nestojí, nebo ano?
„Už před minulou sezonou jsem konkrétní cíl nevyhlašoval a byl z toho Prezidentský pohár, následně i trocha zklamání ve čtvrtfinále. Nakonec se spíš osvědčilo nevyhlašovat cíle. Na druhou stranu, letos nemáme ambici obhajovat prvenství v základní části. Mimochodem, bylo to zřejmé už na začátku sezony, kdy nás postihla brutální marodka. V plné sestavě jsme odehráli snad jediné utkání, možná ani to ne. Určitě bych však chtěl, aby chlapci složili reparát za loňské play off, a byl bych moc rád, pokud bychom se podruhé v historii hradeckého Mountfieldu dostali do semifinále.“

A kde vidíte Mountfield za dva, tři roky? Anebo je to tak, že právě kvůli náročnostem při plnění rozpočtu berete každý slušně odehraný ročník jako splněný úkol?
„Jelikož mám informace o ekonomických záležitostech v některých jiných klubech, moje vize je spíše či více spojená s ekonomikou než se sportovní stránkou. To znamená, že se chceme vrátit k vyváženému rozpočtu, negenerovat ztrátu a zvládnout všechny své závazky. Pokud se vrátím ke sportu, chceme hrát dobrý hokej a především zůstat v extralize.“

Mohou si kluby při udržení existence pomoci samy nějakou společnou vnitřní úpravou?
„Všechny kluby šetří, kde můžou. Všude je to o výši rozpočtu, jaký si ten který klub může dovolit. Můžete si obstarat špičkové hráče, což však neznamená jistotu, že to bude fungovat. Anebo vsadíte spíš na kádr udržovacího typu. Já se snažím udržovat se někde v rozumném středu. Jít letošní cestou Pardubic, na to fakt peníze nemáme.“

Co si tak pro sebe říkáte při pozorování, jak do toho šlapou o dvacet kilometrů vedle?
„Jde o rozhodnutí majitele klubu. Absolutně to nechci kritizovat. Pan Dědek otevřeně vyhlásil cíl ke stoletému výročí, čemuž rozumím. Pokud je připraven a