Daňo o konci v NHL, překonání táty a gólech. Kdo ho v Třinci drží zkrátka?

Když Marko Daňo v září 2021 přicházel do Třince, trenér Václav Varaďa o něm mimo jiné řekl, že je hokejový špalek. „Dobré přirovnání,“ zasmál se junior. „Nejsem úplně nejvyšší, ale podsaditý jako ten špalek. Sice nevypadám, ale když do mě někdo narazí, tak to pocítí. Umím se do toho opřít a být v rozích i před bránou nepříjemný. Ale dřevo nejsem. To bejvávalo.“

Přes dvacet gólů jste se nikdy nedostal, co za kanonádou stojí? Vaše letní svatba?
(usměje se) „Těžko říct, ale nic jiného jsem v podstatě nezměnil. Takže je možné, že když jsem se oženil, byl to právě ten správný impulz. S nadsázkou, sám jsem překvapený. Nezměnil jsem nic, ale podstatné je, že drží zdraví, musím zaklepat. Dřív to bývalo většinou tak, že se člověk rozběhl a něco do toho přišlo. Když jsem se cítil dobře, tak mě vždy něco zastavilo. Nyní zdraví drží. Tak věřím, že bude i dál a že dál budu moct být prospěšný pro tým.“ 

Také je fakt, že jste dřív hrával spíš třetí čtvrtou řadu a čekal se od vás fyzický hokej, souboje. Teď jste v jedné z nejlepších formací ligy s Liborem Hudáčkem a Andrejem Nestrašilem, k tomu i v první přesilovce Třince. Hraje to velkou roli?
„Určitě dělá svoje, když má člověk jinou pozici. Já jsem v dospělém hokeji začínal brzy, v šestnácti letech mě v Trenčíně dali z centra na křídlo, protože toho na mě nechtěli moc naložit. Od té doby jsem na křídle. V sedmnácti jsem ve Slovanu taky hrál třetí čtvrtou lajnu, protože jsem byl nejmladší. Po přechodu do zámoří jsem měl první sezonu vydařenou, měl jsem v Columbusu podobnou pozici jako mám nyní a projevilo se to i na bodech. To bylo super, ale pak už to tak ideální nebylo. Přestupem do Chicaga začala být moje nálepka jiná, zase to byla třetí čtvrtá lajna a produktivita už tak vysoká nebyla. V Třinci jsem hrál už i v minulém roce v první pětce, ale na druhé přesilovce. Změna přesilovky je citelná a jsem rád, že nám to s chlapci funguje. Že můžeme tahat mužstvo v důležitých momentech.“ 

Zmínil jste první sezonu v Columbusu. V ročníku 2014/15 jste za 35 zápasů nasbíral 21 bodů (8+13), na nováčka parádní počin. Zůstal za vámi třeba i o rok starší Boone Jenner, který je teď kapitánem Columbusu. Kde vám NHL utekla?
„Často je to v podstatě o tom, zda má člověk štěstí. Na jaké trenéry natrefí, jakou má zrovna formu. Já tehdy v závěru sezony dostal příležitost hrát, protože Columbus byl už mimo play off. Byl jsem hráč z prvního kola draftu (27. místo v roce 2013) a měl jsem i dobrou sezonu na farmě. Takže si mě vytáhli, chtěli mě vyzkoušet, dát mi šanci. Hrál jsem druhou lajnu se Scottem Hartnellem a dalším mladým Alexandrem Wennbergem, který je teď v Seattlu. A hráli jsme výborně! Jenže po téhle vydařené sezoně přišel trejd do Chicaga. Měli tři Stanley Cupy a mužstvo nabité hvězdami. V podstatě tam prostor nebyl.“

Tam se vaše kariéra v NHL zlomila?