Extraliga začala se vší parádou. Plzeň odstartovala sezonu proti šampionům z Třince. S novými posilami, mladými puškami. Šelma je taky zpátky. Urostlý Jakub Lev se vrátil po šesti letech, stylově obstaral první trefu ročníku a nasměroval Indiány k vítězství 3:1. „Každý si píše scénář, jak by ho chtěl. Já si přál odehrát dobrý první zápas. Výhra nad mistry v prvním kole není asi nic víc na úvod sezony,“ řekl po zápase.
Třinec zaspal. V první třetině jako by ještě seděl v autobuse. Jakmile Oceláři přidali, stočila Plzeň řidítka zase žádoucím směrem a usadila soupeře do patřičných mezí. „Od začátku nám chyběl důraz a možná i trochu disciplíny. Čekali jsme, že na nás vletí, jen jsme nebyli ochotní podstupovat souboje a hrát jednoduchý hokej. Chtěli jsme stát a půl zápasu se to na nás valilo,“ hledal vysvětlení obránce Jakub Jeřábek.
Našel ho i plzeňský vůdce Lev. „V pátek a neděli hráli Ligu mistrů, pět nebo šest dní na cestách, jeden den volno, sednout do autobusu a znovu sedm hodin na cestě. Kluci říkali, že to bylo zasekané. Je to těžké a my byli odpočatí, měli jsme zápas před deseti dny. I tohle mohlo hrát roli,“ povídal forvard, který něco podobného zažil ještě v Hradci Králové.
Západočeši v předchozích dvou letech zahajovací zápas prohráli. Tentokrát do poloviny utkání odskočili o tři góly a mistra sestřelili. A to ještě Lev nedal trestné střílení, když ho po ztrátě puku na modré čáře fauloval Martin Růžička. První útok Indiánů s Indrákem a Schleissem své protějšky přehrával. Až když se do prvního útoku Ocelářů posunul Daniel Voženílek místo Richarda Pánika, hosté procitnuli. Ze tříbrankového manka však ukrojili jen jeden dílek.
„Vrátili jsme se, jsme velcí kamarádi, Mírovi Indrákovi jsem šel na svatbu. Jsme kamarádi, trvá to devět, deset let. Byl jsem u jeho začátků a jsem rád, že se vrátil a můžeme jít společně zase dál,“ líčil Lev.
Všichni byli zvědaví, jak se při extraligové premiéře předvede Adam Benák. Vzhledem k předepsané věkové hranici si na debut musel počkat, až dovrší 16 let. Jinak by ho v Plzni zkusili už v minulé sezoně. Nastoupil ve třetí formaci mezi Hrabíkem a Holešinským, ale chodil na první přesilovku a počínal si jako mazák.
Při druhém střídání ho na středu hřiště málem dostali pod buchar Marinčin s Poláškem. Vletěl tam jak skútr mezi dva plně naložené kamióny. Kdyby se nestačil vysmýknout, byl by asi na šrot. Jenže stačil…. Hbitým pohybem a šikovností dělal problémy. Vrhal se dopředu, z útočníků byl první vzadu. V početní převaze připravil pár dobrých šancí. Ve třetí části se pokusil o Michigan, zatím neúspěšně. Vzpětí vystřihl bekhendovou nahrávku na volej.
„On už je z nové školy. Všichni mladí hráči mají dovednosti, cvičí skills. On je ještě o tři třídy výš než jeho vrstevníci. Jeho ve hře napadnou věci, které nás starší nenapadnou. Je tak vychovávaný, bude to používat ještě víc a víc a myslím, že je otázka času, kdy tam pošle výstavní gól nebo nějakou nádhernou nahrávku,“ ocenil Lev.
Ale proti Třinci to vypadalo, že i starší mají mladší nohy. „Trenéři nás osm týdnů šikanovali, byli jsme tu zavření a dostávali co proto. Snažili jsme se to prodat, abychom jim ukázali, že to nebylo málo, ale že toho bylo dost. Ale asi jsme se dobře naladili. Ta chuť po půl roce, já ještě dohrával sezonu zraněný a ještě víc se těšil. Noví kluci se doma chtěli předvést a sešlo se to od A až do Z úplně suprově,“ dodal Jakub Lev.