Hlava se učil vedle Plekance, teď tvrdí hru: Kašouni tvoří, já dohrávám
Stehy těsně vedle pravého oka jsou památka na úder holí při úterním zápase s Olomoucí. Ale Nicolas Hlava (29) je hráč do deště i do horka, nebojí se pouštět do míst, kde hokej bolí a hraje od podlahy. „Když je hra tvrdší, dostanu se tím do zápasu,“ přiznává útočník, který výtečně ladí v úderné lajně Litvínova s bratry Kašovými. David je šídlo, Ondřej motor, on beranidlo. Nastřílel už 14 branek, čtyři z nich byly vítězné. K tomu rozdal spoustu hitů.
Trenéry napadlo dát vás dohromady. Mohlo to být tím, že jste se znali už z Chomutova?
„Hráli jsme spolu v dorostu a juniorce, pak pár zápasů v áčku. Ale toho moc nebylo. Průběžně jsme se pak sledovali. V Litvínově trenéři zkoušeli víc variant, zapadlo to takhle. Nevím, jestli měl nějaké slovo taky Ondra. Hlavně, že se daří a oba kluci jsou zdraví, což je pro ně hodně důležité.“
Jak se s nimi doplňujete?
„Jsem tam, abych jim vybojoval puky, dohrával souboje. Kašouni tvoří hru. Jsou bráchové, napojení na sebe, vědí o sobě. Já jsem tam od toho, abych odváděl ostatní práci.“
Pokud si to nevynutily okolnosti, hráli jste pořád spolu. Taky důkaz, že vám to šlape.
„Rozumíme si na ledě i mimo něj. Když je potřeba něco si říct, provést jinak, domluvíme se. Řešíme věci jako celá lajna. Nejvíc to asi řídí Ondra, má nejvíc zkušeností, odehrál toho spoustu v NHL, má právo šéfovat. Ale přijde a zeptá se na náš názor, jak bychom měli hrát.“
Jeden hráč mužstvo nedělá, nicméně souhlasíte, že právě příchod Ondřeje Kašeho byl klíčový pro vzestup Litvínova, který patřím mezi černé koně?
