Být větší svině? Musíte si umět dupnout, nabádá posila Tygrů Lantoši
V hokejovém táboře Mladé Boleslavi se minulou sezonu vyjímal jako pestrobarevný květ mezi plevelem. Góly (20) a body (47) Róberta Lantošiho uchránily Bruslaře od barážové příčky a možná i odchodu z extraligy. Slovenský útočník navíc zářil v reprezentaci, měl to rozehrané na postupku do Švýcarska či Švédska. Jenže kolem nového angažmá bylo mrtvo, dokud do hry nevstoupil Liberec. A ten velkou rybu z trhu stáhl k sobě. „Obě strany si navzájem dobře vyhověly,“ komentuje to 28letý dravec, jenž stále sní o vstupu na planetu NHL.
Proč jste si nakonec vybral Bílé Tygry? Spekulovalo se o vašem odchodu do ciziny.
„Dlouho se nic nedělo, nic nebylo na stole, na smlouvách se nepracovalo, všechno běželo jen v rovině vykládání, že kluby mají zájem a to bylo všechno. Nakonec z toho nebylo nic. Liberec projevoval zájem zhruba od začátku července. Došlo mi, že tu jsou výborné podmínky pro rozvoj, až se zrodila spolupráce. A já jsem velice rád, že můžu být zrovna tady. Česká liga je opravdu kvalitní, o to víc po návratech řady hráčů. Určitě patří k nejlepším ligám v Evropě.“
Bylo náročné domluvit se s Libercem na podmínkách kontraktu?
„Myslím si, že ne. Nebylo to vůbec náročné vyjednávání, v průběhu dvou, tří dní se to podařilo dohodnout. Podle mě si obě strany navzájem dobře vyhověly.“
Jste připravený na to, že fanoušci Boleslavi neponesou odchod k rivalovi lehce?
„Vůči Boleslavi mě to trochu mrzí, prožil jsem tam pěkné dva roky, byť po hokejové stránce to bylo náročnější. Ale sportovní prostředí přináší různé změny. Věřím, že mě fanoušci Boleslavi přijmou v pohodě. Jak říkám, já jsem hlavně rád, že můžu hrát za Liberec a můžu mu pomoci týmu k úspěchům.“
Nicméně Radanovi Lencovi dávali boleslavští fanoušci někdejší přestup do Liberce docela sežrat, na tribuně vytáhli plachtu s upraveným jménem Zradan Lenc. Nebavili jste se o tom spolu i proto, že Lenc v Liberci trénuje?
„Jakmile jsem přišel, on byl v Liberci už jenom jeden den, pak musel odcestovat do Švédska. Ale moc jsme to neprobírali, tohle zkrátka a jednoduše patří ke sportu.“
Ve slovenském podcastu Góly z bufetu jste zmínil, že by vás stále lákala NHL. Může být Liberec tou adresou, která vás do ní dostane?
„Určitě ano. Ale v prvé řadě je třeba soustředit se na to, abych v Liberci podával kvalitní výkony a díky nim se dostali co nejvýš. Právě z úspěšných týmů se hráči dostávají dál. Potřebujeme se držet na horních příčkách, určitě v TOP 5, ideálně ještě výš. To je pro mě cíl do nové sezony.“
Cíl zahrát si NHL tedy pořád máte?
„Určitě. Každý sportovec má svoje sny a ty je třeba si plnit. Dostat se do NHL je můj sen, ale i kdyby se to nemělo povést, je nutné pro jeho naplnění udělat vše.“
Svá vyjádření o tom, že z úspěšných týmů se postupuje dál nebo výš, jste v minulé sezoně v Boleslavi postavil na hlavu… Bruslaři měli šílenou sezonu, přesto jste zazářil a pomohl si k lepší štaci.
„V Boleslavi jsem byl najatý na určitou práci, vím, proč mě tam podepisovali, co byly moje úkoly. Ty jsem se snažil plnit nejlíp, jak jsem mohl. Kolegové spoluhráči mi k tomu pomáhali. Od toho nás tam je pět v jedné lajně a dvacet v celém týmu. Statisticky jsem byl sice odstřelený, ale k tomu mi dopomohla řada malých věcí od ostatních. Celá minulá sezona byla o tom, abychom stoupali tabulkou, což se nám však nedařilo. Já věřil tomu, že když to sám potáhnu, možná to utrhnu pro celý tým. Nakonec se povedlo zůstat na dovolenkovém (13.) místě. Minimálně na předkolo play off jsme kvalitou kádru měli, ale nakonec jsme měli radost aspoň z toho, že jsme soutěž zachránili.“
Taky jste říkal, že jste v poslední boleslavské sezoně naučil být větší svině. Jak se k tomu člověk dopracuje a co tím přesně myslí?
„To přichází věkem. Rodiče nám vštěpují odmalička, abychom se chovali slušně. Jenže v tomhle prostředí si člověk musí umět dupnout a jednoduše stát za svým názorem. A je potřeba si ho umět prosadit. S čím jsem v minulé sezoně v Boleslavi nesouhlasil, k tomu jsem si řekl svoje. Samozřejmě, že ne ve všem jsem měl pravdu, ale člověk se nějak vyvíjí, má svůj pohled na věc, celkově jde o proces učení a vývoje charakteru.“
Být větší svině znamená i to, že na ledě méně nahráváte a berete střeleckou odpovědnost víc na sebe?
„Ono se to těžko popisuje. Ale ano, dřív bych v některých pozicích ještě přihrával, nyní jsem spíš střílel a mělo to smysl. Hodně mi v tomto směru pomohl můj videokouč, který mi ukázal různé grify, jak si chránit puk, jak se pohybovat na ledě, jak si chránit tělo v soubojích. Tohle zrovna mi velmi pomohlo. Spíš jde však o celkovou změnu mé osobnosti, nejen na ledě, ale i mimo led.“
Po výtečné extraligové sezoně jste se překvapivě nedostal na mistrovství světa do Ostravy a Prahy.Hodně vás to bolelo?
„Samozřejmě, že mě to mrzelo. Vím, že jsem pro účast udělal maximum, rozhodnutí nebylo na mně. Trenéři se rozhodli podle svého, s čímž jsem nakonec plně souhlasil. Můžu zabojovat v dalších letech.“
Novinkou je, že za slovenskou reprezentaci nyní mohou nastupovat i hráči z KHL. Jak se na to díváte?
„K tomu se teď vyjadřovat nebudu, já nejsem ten, který by o tom rozhodoval, jde to mimo mě.“
Kdysi jste dával najevo, že odmítáte nastupovat v reprezentaci s hráči KHL, platí to pořád?
„Tehdy to bylo trochu vytržené z kontextu. Přišlo mi, že to rozhodnutí (embargo na hráče z KHL) mělo přijít dříve a odjinud, nemělo se čekat, až se k tomu začneme vyjadřovat v novinách my hráči. Já ty kluky znám odmalička, hrávali jsme společně od mládežnických kategorií. Pokud bude příležitost reprezentovat, budu dál rád hrát za národní tým.“
