Kryštof má od lednového příchodu místo v sestavě, Ondřej o něj teprve bojuje. Cíl? Zahrát si současně za Spartu. Sourozenecká dvojice Hrabíkových v přípravě usiluje o společnou budoucnost. V předchozích dvou utkáních se vytáhlí útočníci dokonce sešli ve čtvrté formaci. Čeká je ještě bezmála měsíc dřiny, než se budou moci vedle sebe postavit i na extraligovém ledě. „Určitě bychom si to přáli. Jdeme si za tím,“ prohlásil čtyřiadvacetiletý Kryštof pro deník Sport a web iSport.cz.
O čtyři roky mladší Ondřej zná prostředí pražského velkoklubu lépe. Do hlavního města se stěhoval už v průběhu ročníku 2021/22 z mládeže Kladna. Dosud působil v juniorce, zároveň však sbíral starty mezi dospělými v druhé nejvyšší soutěži za Sokolov, respektive Litoměřice. Tam naposledy zvládl ve 40 utkáních sedm asistencí.
Na konci ledna Sparta koupila z Plzně také jeho bratra. Metrákového obra splašila pro fyzicky náročné vyřazovací boje. „Samozřejmě jsem věděl, že v klubu je i brácha. Pomyslel jsem si, že by bylo krásné si s ním zahrát. Asi bych lhal, kdybych řekl, že v mém rozhodování nehrál roli, ale upřímně, nebyl důvodem číslo jedna,“ vzpomínal Kryštof po vítězství v přípravě 3:0 nad Motorem.
Při něm se sourozenci pravidelně potkávali na hrací ploše. Jde o jejich první vzájemnou kooperaci mezi profesionály, jelikož cesty měli dosud rozdílné. K rodinné idylce zbývá ještě jedna meta, a sice zopakovat stejný scénář v extralize.
Schyluje se dokonce k „bratrovražednému“ střetu o posty mezi komandem Hrabíků a Vitouchů. David s Michalem reprezentují zcela odlišnou typologii útočníků, záleží dost na tom, zda Pražané vsadí na sílu, nebo obratnost a rychlost.
„Je to tak, že o pozici bojuji spíš já. Brácha místo má,“ řekl univerzál Ondřej, jehož trenér Pavel Gross dosud zapojil v každém duelu mimo úvodního v Litoměřicích.
Bratr ovšem ihned oponoval. „Nesouhlasím, protože místo si chceme vybojovat oba,“ zavelel. „Když jsme byli malí, hráli jsme spolu pozemní hokej, nějaká sourozenecká chemie funguje hlavně v komunikaci, víme, co od toho druhého čekat. Hlavně abychom vydrželi co nejdéle, pomohli týmu. O tom to ve finále je, člověk chce vyhrávat s kýmkoliv.“
Na první dobrou je znát, jak Kryštof drží nad Ondřejem dohled a ochrannou ruku: Postav se sem, běž blíž k diktafonu. Podobně to vypadá na ledě či na střídačce. Také proto Gross zosnoval sourozeneckou symbiózu. Věří, že tak nováčkovi nejvíc prospěje.
Gross: Kryštof dá bráchu do latě
„Brácha mu pomůže, dá ho takříkajíc do latě. Ondra je dobrý kluk, bruslař, nebojí se dělat věci navíc, bojuje. Sám víte, že jsme v minulém roce zkoušeli několik mladých, chceme je dávat na pozice, které jim pasují. Když bude možnost, přáli bychom si tyto hráče v rotaci,“ popsal hlavní kouč.
Dvacetiletý talent se svým bossem souhlasil. „Je skvělé mít Kryštofa na lavičce hlavně pro psychiku, mám podporu. Užívám si příležitosti, brácha mě občas seřve, musím sklopit oči. Ale samozřejmě mi radí, což je skvělé,“ přidal Ondřej.
Teď je na něm, aby našel volné okénko v sestavě. Elitní tři útoky už se ve sparťanské mozaice pomalu rýsují. Volných fleků tolik nezbývá.
Zato Kryštofa by extraligová nominace neměla minout, aktuálně se sluní na první přesilovce, v níž parkuje na hraně modrého půlkruhu. „Záleží jenom na mně. Bavili jsme se s trenérem, že chce, abych byl kolem branky důrazný, překážel gólmanovi. Končil jsem tak už minulý rok,“ charakterizoval silový forvard svou úlohu.
Muž se zkušenostmi z AHL získal v 19 zápasech za Spartu tři góly a čtyři asistence, tedy stejnou bilanci, na jakou se nadřel v průběhu předchozích 40 partií v trápící se Plzni. Doufá, že své výkony ještě povýší. A třeba spolu s bratrem pomůže mančaftu k ligovému titulu.