Neznámá jménem Vítkovice: změny, tlak i poučení. Jaké mají ambice?

Jsou v jiné situaci než přesně před rokem. To společně s Pardubicemi, Spartou a Třincem byli považováni za spolufavorita soutěže. Celkem logicky, neboť na jaře 2023 jim scházel jen krůček od velkolepého semifinálového obratu v sérii s Hradcem Králové. Minulé léto se Romanu Šimíčkovi a Patriku Rimmelovi podařilo silný kádr udržet, bolely jen odchody Aleše Stezky a Patrika Kocha, kteří se vydali bojovat o NHL. Nahradili je Matěj Machovský se Stuartem Percym, místo zkušeného Lukáše Krenželoka pak přišli Jan Káňa a Valentin Claireaux.

Slušně zaplněná Ostravar aréna byla v prvním kole zvědavá, jak si ambiciózní Vítkovice poradí s Karlovými Vary, které vedl David Bruk. Přišel však propadák a tvrdý pád na zem. Čtyři inkasované branky v první třetině zapříčinily jednoznačnou prohru 2:6, po které vítkovické mužstvo každým dalším kolem padalo dolů výsledkově i psychicky. Měla to být velká sezona, která ale skončila krachem už v předkole.

 „Každý, kdo to sleduje, vidí, že poučení jsme si už vzali, když jsme do týmu takto sáhli. Čtrnáct hráčů odešlo a deset přišlo, což je obrovský zásah. Ukázali jsme, že nám to není jedno,“ hlásí Šimíček. „Chceme jít do play off a pak se postupnými krůčky dostat co nejdále,“ dodal. 

Matěj Machovský míří z Vítkovic do Olomouce • Foto Pavel Mazáč / Sport

V nedávném rozhovoru pro deník Sport sportovní ředitel zdůraznil, že tentokrát chce vídat daleko rychlejší a agresivnější Vítkovice, z jejichž ledu si soupeři nebudou odvážet body snadno. I proto zlanařil žádaného Jana Bambulu. Havířovského odchovance zdobí rychlost a zápal pro hru, užitečný je na obou stranách kluziště i ve všech herních situacích. Dosud mu scházel jen větší příděl kanadských bodů, které by ale po boku kvalitnějších spoluhráčů mohl nasbírat. Očekávání směřují i k zámořským posilám Anthonymu Nellisovi a Chadu Yetmanovi, kteří si stejně jako Jindřich Abdul vedli v přípravě velmi dobře.

„Hráči zatím zaplaťpánbůh plní přesně to, co jsme od nich očekávali. Jedná se o týmové borce, nejsou to individualisté,“ kvituje Šimíček. Posily doplní v prvních dvou lajnách Patrika Zdráhala a Marcela Barinku, jejichž příchody byly jedním z mála pozitiv loňského ročníku. Důležitá role čeká i na Jana Hladonika, který bude minimálně v úvodu sezony odvádět černou práci v lajně s bratry Bukartsovými.

Útočník Jan Bambula v přípravném utkání v dresu Vítkovic • Foto FB / HC Vítkovice Ridera

Největší překvapení mezi extraligovými brankáři, tak experti hodnotili Lukáše Klimeše v uplynulé sezoně. Aby také ne, když ohromil téměř 93% úspěšností zákroků, čehož si všiml i Radim Rulík, který třicetiletého rodáka z Brna povolal do reprezentace před světovým šampionátem. „Ani jsem nesnil o tom, co se mi povedlo. Pozvánka na nároďák pro mě byla třešnička na dortu a obrovský zážitek. Asi to docením až časem, protože v podstatě hned pro mě začala další sezona,“ vrací se Klimeš ke dvěma startům za národní tým.

Šanci na výsluní si poctivě vyčekal. Když se po letech pendlování mezi Brnem a Přerovem rozhodl změnit dres, jeho kroky vedly do Vítkovic, kde zpočátku kryl záda Aleši Stezkovi. Po Stezkově odchodu do Seattlu se v týmové hierarchii dostal před Matěje Machovského, kterého v závěru sezony do branky nepustil. Novou konkurenci Klimešovi obstará Lukáš Pařík, o jehož služby měly Vítkovice zájem už v předchozím ročníku. „Charakterově jsou oba naprosto v pohodě, problém tam nebude,“ ví Šimíček. „Teď se budu jen modlit, aby jim to čapalo.“

Brankář Vítkovic Lukáš Klimeš • Foto FB / HC Vítkovice Ridera

Příchod Jana Košťálka do Ostravy? Blesk z čistého nebe, který nechal vzpomenout na překvapivý podpis Petera Muellera před dvěma roky. Expardubický obránce se po jarním play off ocitl společně s Tomášem Hykou v nemilosti bosse Petra Dědka, a proto si musel hledat nové angažmá. Když mu zavolal vítkovický majitel Aleš Pavlík, s dohodou se dlouho neotálelo.

Košťálek však není jediným zajímavým jménem v defenzívě Vítkovic, které už před rokem ulovily z Českých Budějovic produktivního Stuarta Percyho. Za zmínku stojí i Yohann Auvitu. Zkušený Francouz rychle upoutal přehledem, jistotou na puku či přesnou střelou. Když se k těmto třem přidají i kapitán Juraj Mikuš, Patrik Demel nebo talentovaný Matěj Prčík, ostravská obrana bude mít u soupeřů respekt.

Obránce Jan Košťálek v dresu Vítkovic • Foto FB / HC Vítkovice Ridera

Když se v kuloárech začalo štěbetat o příchodu Davida Bruka do Vítkovic, hned bylo zřejmé, že pětapadesátiletý kouč to zpočátku nebude mít jednoduché. Na Ostravsku s oblibou preferují trenéry se vztahem k regionu, byť třeba fotbalový Baník vybojoval svůj poslední titul pod Františkem Komňackým, jenž do památné sezony 2003/04 neměl s klubem vůbec nic společného. Brukovi navíc nehrálo do karet, že přichází relativně brzy po Miloši Holaňovi, s jehož předčasným koncem se velká část fanoušků stále ještě nesrovnala.

Jak se musí bývalý kouč Litoměřic nebo Karlových Varů zavděčit? Dobrými výsledky i předvedenou hrou. To vše zatím plní, neboť v přípravných zápasech vtiskl do svých svěřenců zaujetí, atraktivní herní pojetí i efektivitu. V osmi zápasech Vítkovice nastřílely 35 branek, což dělá průměr téměř 4,5 gólu na utkání. Jestli si střeleckou chuť přenesou i do extraligy, tlak na trenérský trojlístek ve složení Bruk - Wojnar - Trnka brzy opadne.

Hlavní trenér Vítkovic David Bruk • Foto FB / HC Vítkovice Ridera

Vítkovice v přípravě
Rouen – Vítkovice 2:4
Fribourg-Gottéron – Vítkovice 2:6
Servette Ženeva – Vítkovice 6:5p
Vítkovice – Olomouc 2:5
Vítkovice – Třinec 5:1
Slovan Bratislava – Vítkovice 3:6
Olomouc – Vítkovice 3:2sn
Vsetín – Vítkovice 1:5