Třinec poctí legendu. Polanského historky: nadávky i sázka s Ujčíkem

„Určitě jsem nervózní. S každou další hodinou si víc a víc uvědomuju, vedle jak skvělých hráčů i mých vzorů budu moct být. Jen mám obavu z toho, jestli to nebude až moc silný okamžik. Vím, co to pro každého hráče znamená a obnáší, kolik je za tím práce a kolik lidí se na tom podílí. Nechci je zklamat. Prostě doufám, že si páteční večer užijí."

„Myslím si, že Třinec vybudoval za dobu, co je v extralize, neskutečné hokejové imperium. Tohle je ocenění práce, kterou jsem tady zanechal a která může být inspirací pro ostatní mladé hráče. Mohou se s ní ztotožnit a doufat, že když na sobě budou makat, dopadne to podobně. Vidím další kluky, kteří mohou jít stejnou cestou jako já. Ať už je to David Cienciala, bratři Kovařčíkové, Majo Adámek... Teď jsou ale v polovině. Přeju jim a sleduju jejich příběhy."

„Přiznám se, že než rodiče začali komunikovat s Třincem, ani jsem nevěděl, kde město leží. Jestli někde v jižních Čechách? (směje se) Byl jsem obyčejný kluk z Brna. Třinec navíc tehdy neměl takové hokejové jméno. Teď už o něm všichni slyší a ví. Má neskutečnou reputaci, která se za poslední roky ještě zvedla. Když si vzpomenu na mé začátky, byl jsem ze všeho vyvalenej, ale co víc pro hokej potřebujete? Nechcete ho hrát v Praze, kde máte milion lákadel."

„V Třinci byl jen zimák a posilovna. Neměli jsme nic navíc. A to je nejlepší, co v hokeji může být. Když jsem poprvé do Třince přijel, poznal jsem, že se tady nastupovalo jen předními dveřmi. Kdybychom v Brně lezli do MHD stejně, do šaliny se neposkládáme. (směje se) Byl jsem z toho paf. Pak jsem se jednou ptal, jestli jsem správně v Třinci a borec na mě: „Kaj ty chuju?“. Ani jsem mu nerozuměl. (směje se) To jsou střípky, které nezapomenete.“

„Jedinou vážnou možnost, kterou jsem kdy zvažoval, byl v roce 2015 Bern. Hráli jsme zrovna Ligu mistrů proti Švýcarům, mně se zadařilo a celkově jsme měli dobrou sezonu pod panem Kalousem. V Třinci jsem byl ale smluvně vázaný a kontraktu si velice vážil. I díky panu Czudkovi jsem měl velmi dobrou smlouvu, která byla postavena na tom, jak se dařilo týmu. A tak to bylo správné. Rozhodnutí zůstat v Třinci bylo snadné, protože jsme hráli dobrý hokej a vyhráli jsme základní část. Nedovedl bych si představit hrát v Česku jinde a proti Třinci. Pokaždé jsem prvně jednal s ním a vždycky jsme se domluvili.“

„Překvapivější byl první titul, kdy jsme v semifinále se Slavií prohrávali 1:3 na zápasy. Pak měl Venca Varaďa bitku, kterou se to zlomilo. Velký úspěch přišel po období, kdy Třinec žádné pořádné výsledky neměl a najednou bác. Druhé vítězství už nebylo tak nečekané, protože o rok dříve jsme byli ve finále s Kometou. Tým věděl, o čem play off je a že se dá dojít daleko. Každopádně při prvním titulu jsme měli strašně našlapaný mančaft, byla tam jména jako Bonk, Růžička, Kohn, Peterek, Varaďa, Adamský, Květoň... K tomu přidejte obránce, kteří většinou hráli v reprezentaci. Když ale dlouho předtím úspěch nebyl, byli jsme z toho takoví vykulení.“

„Loni jsem přijel, když se tady hrálo se Spartou a prohrávalo se 0:2 na zápasy. Viděl jsem třetí utkání, ve kterém Třinec sice prohrál, ale já jsem kamarádům říkal, že nic není ztraceno, protože kluci vypadali dobře. V této sezoně jsem pár zápasů taky viděl a nepřijde mi, že by hráli špatně. Jenom si myslím, že produkují i v základní části takový play off hokej na málo branek. Jenže občas potřebujete dát pět nebo šest gólů, ať se chytí střelci, obránci a tým se nastartuje. Třeba ale takový zápas přijde proti Olomouci."

„Deka padne na každého, je to jen o jedné nebo dvou výhrách, po kterých zase můžete nahoru. Stačí pár zápasů a s Třincem se zase bude počítat. Pak půjde do předkola a soupeř bude sakra posranej, protože všichni vědí, že Oceláři jsou vítězným týmem. Že se teď nedaří? Je to sport. V roce 2011 jsme taky vyhráli titul a o rok později to byla katastrofa.“

„Fanoušci Komety mě hrozně štvali. Když jsem šel v 16 letech do Třince, nic jsem jim neudělal. Ale pak pokaždé, kdy jsem přijel na Kometu, na mě řvali. Mně to ani tak nevadilo, podobně křičeli i v Liberci nebo Plzni, ale na hokej v Brně chodila celá má rodina. Třeba i babička, které je devadesát. Pamatuju si zápas někdy v listopadu, asi v 15. kole, ve kterém nešlo vůbec o nic. Byli jsme asi šestí, Kometa pátá… Prostě běžné kolo.

Přišla 10. minuta, Šimon Hrubec vyjel za branku, trefil síť a někdo musel na trestnou. Jirka Kalous mi řekl, ať tam jdu. A najednou se z tribun začalo ozývat: „Polanský je pí*a“. A já si jen říkal, za co jsem si to zasloužil. (směje se) Pokud někdo udělá prasácký faul, ať ho lidi klidně zdrbou, ale tohle bylo nezaviněné.“

„Když jsem přišel jako junior do Třince, sedl jsem si v kabině vedle Viktora Ujčíka. On byl obrovská persona, vyhrával tituly a jezdíval na mistrovství světa. Viktor mě přivítal a hned po prvním tréninku se mě zeptal, jestli bych snědl kilo šunky. V tu chvíli jsem si uvědomil, že nesmím zkazit srandu, takže jsem kývl. Šel jsem v Třinci do Delvity, podíval se, jak kilo šunky vypadá a koupil ji. Druhý den jsem si s Viktorem plácl a rázem se celá kabina začala smát. Vsadili jsme se o litr, všichni ze mě měli p*del a říkali mi, že to nedám."

„Sedl jsem si k tomu a měl jsem asi pětačtyřicet minut. Po třiceti minutách jsem byl tak plný, že zbytek šunky jsem hodil do mixéru, ale nevypil to, protože se to nedalo. (směje se) Sázku jsem sice prohrál, ale kluci v kabině byli rádi, že jsem to nevzdal. O tři roky později přišel David Všetečka, takže tentokrát jsme to zkusili na něj. Boris Žabka s Richardem Bordowskim ho začali hecovat a on to nakonec fakt snědl. To je důvod, proč od osmnácti nejím šunku. Ani šunkovou pizzu.“ (směje se)

„Doplňovali jsme se lidsky i sportovně. Co si budeme vykládat, mě ruce nikdy moc neposlouchaly, ale Jirka byl parťák, který mi šance připravoval. Chemie mezi námi byla i mimo led, sedli jsme si po všech stránkách. On byl vždycky známý svou oddaností, vůlí a umem. Více než 900 zápasů odehrál za jeden tým, takže takovou poctu si zaslouží."

• Narozen: 18. prosince 1981 (42 let)
• Výška/váha: 179 cm/87 kg
• Klub: Oceláři Třinec (2000/01, 2003-2020), Ytong Brno (2000/01), Žilina (2001-2003), Havířov (2002/03), Opava (2003/04), Prostějov (2007/08), Hradec Králové (2011/12), Olten (2016/17), Frýdek-Místek (2018/19, 2019/20)
• Zápasy v extralize: 950
• Zápasy v reprezentaci: 4
• Body v extralize: 550 (223+327)
• Největší úspěchy: mistr ČR 2010/11 a 2018/19, vicemistr ČR 2014/15 a 2017/18