Vary sní o čtyřce. Kapitán: Utvořila se chemie. Trenéři? Změnili skoro vše

V tabulce jsou sedmí, přesto jim chybí jen bod na nejlepší čtyřku. Karlovy Vary pod vedením koučů Pavla Patery a Davida Moravce zažívají velmi dobrou sezonu a pomýšlí na přímý postup do čtvrtfinále. Největší podíl na ofenzivním projevu týmu má elitní první lajna. Kapitán Jiří Černoch v ní válčí po boku nejlepšího extraligového střelce Ondřeje Beránka a talentovaného Víta Jiskry. „Klape to. Možná to zní zvláštně, ale častokrát nám trošku pomáhá štěstí,“ popisuje osmadvacetiletý centr v rozhovoru pro deník Sport.
Zažívají ročník plný rekordů. Beránek s 28 góly překonal klubové maximum Petra Kumstáta ze sezony 2011/12, Černoch zase navýšil svůj nejlepší bodový zápis. Totéž se povedlo i Jiskrovi. „Když se vyhrává, vždycky z toho vzejdou individuality. Kdybychom byli mnohem níž, Bery góly nedá. Všechno začíná u týmu,“ zamýšlí se šéf kabiny Energie.
Ondřej Beránek říkal, že máte letos tým s nejlepší disciplínou a fungováním, jaký v Karlových Varech zažil. Souhlasíte?
„Jo, určitě. Vždycky jsme měli dobré kluky v kabině, ale letos si to sedlo ještě víc. Je to vidět i na ledě. Kluci, co přišli, skvěle zapadli. Třeba Honza Šír, který se někdy úplně neprojevuje, ale atmosféře v kabině hrozně pomůže. Zapadl nám do toho maximálně. Oba Lotyši to samé. Utvořila se dobrá chemie v kabině. Do toho trenéři, kteří perfektně zapadli. Musím s Berym stoprocentně souhlasit.“
Co nového přinesli trenéři Patera s Moravcem?
„Už jsem někde nakousl, že u nás mají obrovský respekt díky tomu, co dokázali v hráčské kariéře, a díky lidskému chování a komunikaci. Upřímně si myslím, že jsou jedni z největších gamechangerů. Přišli někteří kluci, ale trenéři tady změnili skoro všechno. Jsou to různé maličkosti. Porady se dělají jinak, nástěnky se udělaly jinak. Všechno se trochu změnilo a jedině nám to prospělo. I podle toho vypadají tréninky. Nikdo si nedovolí nic vypustit. A když se dobře trénuje, dobře se hrají i zápasy. Za mě obrovský posun kupředu.“
Pavel Patera mi řekl, že se jako kouč snaží do šatny chodit co nejméně. Opravdu to tak je?
„Ano. Ještě jsem