Jandač: Žiju, protože držím slovo. Chválili mě, ale tým měl na víc. Proč pokračuje v Plzni?
Jít k hokejistům Plzně bylo jeho rozhodnutí. Když během podzimu Indiáni dosedli až na dno, navrhl trenér Josef Jandač svůj odchod. Nepřipadal v úvahu. Nakonec vytáhl Škodovku na osmé místo, od elitní čtyřky ji dělilo šest bodů. Jakmile ale v předkole play off vypadli s Mladou Boleslaví, byl 56letý kouč prázdný a zklamaný. „Cítil jsem, že jsme mohli a měli jít dál,“ přiznává.
Vždycky byl maximalista. V klubech i reprezentaci. Josef Jandač dostal plzeňský mančaft z nejhoršího, po vyřazení z předkola ho chválili. „Na to jsem nebyl zvyklý. V play off jsou jen maximální cíle,“ připomíná. S bossem Martinem Strakou se dohodl, že bude pokračovat. „S dalšími týmy jsem nejednal. Nemůžu odcházet a ani nechci. Držím slovo,“ říká v rozhovoru pro deník Sport a web iSport.cz. Tahle vlastnost už mu zachránila život.
Žijete pořád hokejem?
„Určitě. Sleduju série play off, ale i evropské soutěže, NHL. Hodně mě zajímala Sparta s Třincem. Se Zdeňkem Motákem jsem dělal na Spartě, respektuju ho. Martin Růžička je z Berouna jako já. Ale upřímně, jsem rád, že titul vyhraje po letech někdo jiný než Třinec.“
V předkole vás porazila Mladá Boleslav 3:1 na zápasy. Jak vyplňujete vakuum po vyřazení?
„Každé vypadnutí je blbé. Každý to snáší různě. Byl jsem chvíli naštvaný. V play off se projevily bolístky, které nás trápily po celou sezonu. Po dlouhé době jsem ale zažil situaci, kdy mě po vyřazení málem plácali po zádech. Na to jsem nebyl zvyklý. Sám koukám jen na to, jaké byly reálné možnosti mužstva. A ty byly určitě vyšší. Jak jsme se v průběhu sezony někam posouvali, tak jsem cítil, že jsme mohli a měli jít dál.
Příčiny jsem několikrát pojmenoval. Chabá koncovka, přesilovky.
„Ale hlavně jsme dostali hloupé góly. Malda (Nick Malík) nás držel v průběhu celé sezony, ve třetím i čtvrtém utkání. Jenže předtím doma se to úplně nepotkalo. V prvním zápase jsme vyrovnali z 0:3. Tři minuty před koncem uděláme hloupou chybu. Ale ptal jste se, co jsem dělal potom.“
Ano, povídejte.
„Klasicky jsme zakončili sezonu. Zdravotní prohlídky, pohovory, připravili nejbližší program. Udělali jsme už plán přípravy na letní období, chceme být aktivní na trhu. No, a taky se chystám dát do kupy zahradu, dohnat resty, které jsem nestíhal. K doktorům nechodím, tohle trochu zanedbávám. Už na mě tlačí, ať jdu na nějaké kontroly.“
Trénoval jste týmy, které měly nejvyšší ambice. Plzeň jste vzal i z osobních důvodů. Každopádně do téhle společnosti papírově nepatřila, viďte?
„Ono se to pak i projevilo. Úzký kádr, spoustu kluků jsem neznal. Nově příchozí hráče jsem nakoukával na videu, abych měl trochu přehled. Mužstvo se tvořilo, ještě v předzávodním období se doplňovalo. Přišli Rohlík, Urban, tvořilo se to za pochodu. Pak začalo profilování kádru a výměny, nic jiného nám nezbývalo. Byli jsme dole, přišla navíc zranění. Teď vidíte, že tým nehraje, je rozklepaný. Někteří hráči netahali, jak by měli. Abyste se dostali z posledního místa, musíte všechno upozadit a podřídit týmu. Tohle někteří nebyli ochotni dělat.“
Tehdy jste nabídl, že skončíte?
„Šel jsem za Martinem (spolumajitel Martin Straka). Kupodivu byl furt v klidu.
