Liberec - Karlovy Vary 3:1. Tygři přežili těžké momenty a otáčí sérii, strach o Myšáka
Kolik chybělo, aby Karlovy Vary potřetí vykradly libereckou arénu a domů si odvezly nahrávku na smeč? Centimetry, detaily, titěrné drobnosti. Paterovci třikrát napálili tyč, skvělé zákroky nabídl v brance Petr Kváča. A tak to jsou Bílí Tygři, kteří přežili všechny prekérní situace pátého duelu čtvrtfinále a po upracované výhře 3:1 si v neděli mohou zajistit vstup do extraligového semifinále.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Víte, proč západočeskému souboru fandí spousta nezaujatých příznivců? Odpověď zní Petr Tomek. Toho kluka nechcete vidět, jak končí klubovou sezonu ve čtvrtfinále, jeho nespoutanou drzost a na české poměry neuvěřitelné ofenzivní schopnosti (s ohledem na věk) chcete pozorovat aspoň ještě v jedné sérii. V pátek večer sedmnáctiletý klenot zase perlil. Energie však teď musí dvakrát po sobě vyhrát, aby se do čtyřky procpala.
Běžela 36. minuta, za stavu 1:0 pro domácí došlo k nehodě, kterou nechcete pozorovat. Bek Josef Myšák plánoval, jak na mantinel tvrdě přitiskne Jaromíra Pytlíka, ale nevyšlo mu načasování, do souboje šel o něco dřív a hlavou ošklivě narazil na hrazení. Hra se přerušila, brzy bylo jasné, že Myšák neodejde po svých, do akce musela nosítka a defenzivní pracant odjel do nemocnice. Byl u toho přímo i hokejistův otec Petr, týmový doktor. „Vůbec nevíme, jak na tom Pepa je. Nechtěli jsme na doktora tlačit. Jen jsme mu řekli, až se něco dozví, ať dá vědět,“ reagoval kouč Pavel Patera.
Reakce Myšákových spoluhráčů byla skvělá. Za necelou minutu od karambolu skórovali na 1:1. Radim Šimek se ve vlastním pásmu nedohodl s jedním ze spoluhráčů, domácí přišli o puk, který dostal na hůl do brejku nastartovaný Petr Tomek. V prvním zápase série na Petra Kváču vyzrál v nájezdu, napodruhé si s ním poradil znovu, tentokrát úklidem puku mezi nohy.
V tu chvíli byl na ledě pánem jediný tým. Ten karlovarský. Hosté drželi momentum, oproti domácím překypovali energií, šťávou a vyšší kvalitou. Tady a zkraje třetí části se lámal chleba celé série. Domácí byli paralyzovaní, opaření, šlo vidět, že nejsou ve své kůži a zuby nehty bránili vlastní území, na nic jiného neměli nárok pod tlakem hostů. Hrdinou se mohl stát Adam Lukošik, ale ve 44. minutě trefil jen tyč, v tu chvíli už třetí karlovarskou!
Z krize pak domácí družinu dostal v 50. minutě Radan Lenc, jenž z ojedinělé akce na sebe navázal víc protihráčů a uvolnil z druhé vlny najetého Denise Zemana. Ten si poradil s Danielem Králem, jenž velmi dobře nahradil odpočívajícího Dominika Frodla. „Super nahrávka od Lencíka. Asi tři vteřiny před ní jsem na něj koukal, jestli mě vidí a viděl mě celou dobu. Krásně mě našel. Zprvu jsem nevěděl, jestli to je gól, nebo není, protože puk tam nějak zapadl za tyčku. Až když aréna zařvala, bylo vše jasné,“ usmíval se Zeman.
Vstřelil naprosto zásadní gól, který Tygry vytáhl z potíží a naopak Vary poslal takřka do kolen. Hned po té trefě jste viděli, jak Severočeši ožili a odhodlaně „dokopali“ zápas do potřebného konce. „Důležitý gól i z toho pohledu, že nám to moc nešlo,“ uznal Zeman. „Nebyli jsme na tom úplně tak dobře jako ve Varech, oba zápasy tam byly hodně náročné a my teď byli malinko zatavení. Ale jsem rád, že jsme našli cestu k vítězství. Teď zregenerujeme a doufám, že to ve Varech ukončíme,“ přál si autor vítězného gólu. Do opuštěné klece pak zařídil pojistku Martin Faško-Rudáš.
Pohled Miroslava Horáka
Předposlední krok je nejtěžší
Co je ještě lepší než vyhrát zápas, kdy se vám náramně daří? Urvat ten, kdy jste horší. A přesně tohle se Liberci stalo. Tygři zapsali třetí bod v duelu, do nějž sice lépe vstoupili, ale postupem času začali tahat za kratší konec a nechtěně museli přijmout roli týmu, jenž se brání a nezbývá mu, než se spoléhat na nějaký ten brejk. Petr Kváča v bráně čaroval, pomáhaly mu tyčky i obětaví spoluhráči. Ale protože Tygři makali tvrdě ve Varech, naklonili si potřebnou přízeň okolností. Tu nedostanete zadarmo. Říká se, že udělat poslední postupový krok je nejtěžší. V téhle sérii je to trochu jinak. Ten krok nastal o něco dřív, v pátém mači. Na Energii třetí prohra v řadě musí tvrdě zapůsobit.





























